Občanský průkaz s elektronickým čipem na Slovensku

Občanský průkaz s čipem,
Občanský průkaz s elektronickým čipem
Občanský průkaz s elektronickým čipem – je nový typ občanského průkazu s elektronickým čipem, který se vydává od prosince 2013. Slouží, tak jako dosud, na prokazování totožnosti občana SR při osobním styku s úřady a institucemi. Navíc obsahuje elektronický čip a tím umožňuje prokazování totožnosti občana v elektronickém prostředí při využívání elektronických služeb veřejné správy (e-Government služeb).
V rámci procesu elektronizace veřejné správy občanům postupně zpřístupní e-Government služby prostřednictvím sítě internet. Elektronické služby, ke kterým může občan získat přístup, jsou například: nahlašování změn, podávání žádostí, stížností, žalob, aukce, veřejné zakázky, služby katastru, služby daňového úřadu, elektronické zdravotnictví, eVoting (elektronické volby a referenda) a podobně.

Základním a nezbytným požadavkem při přístupu k elektronickým službám je jednoznačná identifikace osoby a následně její autentifikace. Občanský průkaz s elektronickým čipem je důvěryhodným a bezpečným nosičem identifikačních údajů občana, tedy jeho elektronické identity.

Věděli jste?
Zákon č. 305/2013 Sb. o e-Governmentu definuje pojem elektronická identita osoby pro účely elektronické komunikace a přístupu k informačním systémům Verena zprávy, jako soubor znaků, které jsou zaznamenány v elektronické podobě a které jednoznačně odlišují jednu osobu od jiné osoby,
elektronická identita osoby se prokazuje identifikací osoby a ověřuje se jí autentifikací. Identifikace osoby se dále prokazuje jménem a příjmením osoby v kombinaci s jejím rodným číslem (Identifikátorem osoby). Autentifikace je proces ověření identity osoby orgánům veřejné moci, na autentizaci osoby lze použít pouze občanský průkaz s elektronickým čipem (eID) a bezpečnostní osobní kód (BOK).

Občanský průkaz je na zadní straně vybaven elektronickým kontaktním čipem, v němž jsou uloženy údaje uvedené na občanském průkazu (jméno, příjmení, bydliště, datum narození atd.).
V případě, že se občan rozhodne využívat jej pro přístup k elektronickým službám, zadá si při podání žádosti o jeho vydání resp. při přebírání občanského průkazu s čipem nebo kdykoliv během jeho platnosti svůj bezpečnostní osobní kód – BOK. Bezpečnostní osobní kód je kombinací šesti libovolných číslic.

Občanovi vystavením občanského průkazu s čipem a zadáním bezpečnostního osobního kódu nevzniká povinnost využívat dostupné elektronické služby, pouze mu dává možnost komunikovat elektronicky. Pokud bezpečnostní osobní kód nebude občan využívat může si ho kdykoliv zablokovat.

V případě, že plánuje využívat občanský průkaz s čipem na přístup k elektronickým službám potřebuje kromě samotné karty i softwarové vybavení do počítače a kontaktní čtečku čipových karet. Software je možné zdarma stáhnout z portálu Ministerstva vnitra ČR nebo ze stránky ústředního portálu veřejné správy. Ovladače k ​​čtečce karet občan získá přímo od samotného výrobce čtečky.

Při vydávání občanského průkazu s čipem si občan může bezplatně požádat o nahrání tří certifikátů, které se uloží na elektronický čip občanského průkazu. Jde o kvalifikovaný certifikát (ACA), jehož prostřednictvím je možné vytvořit kvalifikovaný elektronický podpis (KEP, původně používaný jako zaručený elektronický podpis ZEP), certifikát (PCA), který slouží k podepisování elektronickým podpisem a šifrovací certifikát (SCA). K certifikátem na podepisování je třeba si zvolit KEP PIN (šestimístný kód) a KEP PUK (osmimístný kód).

Pro vytvoření kvalifikovaného elektronického podpisu při elektronických podáních realizovaných prostřednictvím portálu www.slovensko.sk, je kromě příslušného kvalifikovaného certifikátu na občanském průkazu třeba mít instalovanou i aplikaci D.Signer / XAdES, kterou si můžete stáhnout v sekci Ke stažení.

Koupě a prodej nemovitostí

Jedním z nejběžnějších způsobů nabytí vlastnického práva k nemovitosti je nabytí na základě kupní smlouvy. V případě nemovitostí však samotná smlouva nestačí a vlastnické právo kupujícího k převáděné nemovitosti vzniká až vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí.

smlouva
Všechny smlouvy o převodech nemovitostí musí mít písemnou formu.

Při přípravě kupní smlouvy je třeba vycházet z ustanovení o kupní smlouvě podle § 588 a násl. Občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. V platném znění).

K základním a nezbytným náležitostem takové smlouvy patří přesné označení převáděné nemovitosti a uvedení kupní ceny. Dále je důležité dostatečně identifikovat strany (prodávající a kupující) a upravit jejich vzájemná práva a povinnosti.

V případě převodu vlastnického práva k bytu a nebytovému prostoru v obytném domě je nutné přednostně vycházet z ustanovení zákona č. 182/1993 Sb. o vlastnictví bytů a nebytových prostor v platném znění. Tento zákon upravuje náležitosti smlouvy o převodu vlastnictví bytu a smlouvy o převodu vlastnictví nebytového prostoru v obytném domě. Přílohou této smlouvy je prohlášení správce nebo předsedy společenství vlastníků bytů a nebytových prostor v domě, že vlastník bytu (prodávající) nemá žádné nedoplatky na úhradách za plnění spojená s užíváním bytu nebo nebytového prostoru a na tvorbě fondu provozu, údržby a oprav.

Příprava smlouvy o převodu nemovitosti je poměrně náročná, proto je vhodné požádat o její vypracování právníka. Koupě nemovitosti je často investicí na celý život a proto není vhodné právní stránku věci podcenit. V každém případě je nutné si smlouvu před podpisem pečlivě přečíst, ujistit se, že jí dobře rozumíte, a že je v ní přesně zachyceny vše, na čem jste se s druhou stranou dohodli. Při převodech nemovitostí se lidé často stávají oběťmi podvodníků. Toto riziko lze minimalizovat tím, že se při uzavírání smlouvy obrátíte na advokáta nebo notáře nebo využijete na zaplacení kupní ceny bankovní produkty jako akreditivy apod.

Autorizace smlouvy o převodu nemovitosti advokátem

Advokáti provádějí tzv. autorizaci smluv o převodu nemovitosti, která spočívá v sepsání smlouvy, zjištění totožnosti jejích účastníků a jejich zástupců a posouzení, zda smlouva neodporuje zákonu, neobchází zákon, nepříčí se dobrým mravům a zda její uzavřením nedojde ke skutečnosti zakládající vznik škody. Autorizaci smlouvy advokát potvrdí v doložce o autorizaci.

Advokát má povinnost upozornit účastníky na platební podmínky kupní ceny dohodnuté ve smlouvě a prohlášení účastníků smlouvy o seznámení se s těmito podmínkami musí uvést přímo ve smlouvě.

Advokát musí předepsaným způsobem zjistit totožnost účastníků smlouvy. Pokud se mu nepodaří zjistit jejich skutečnou totožnost a právní službu neodmítne, nemůže se zbavit odpovědnosti za škodu způsobenou zneužitím totožnosti. Poškozenému účastníkovi tedy musí tuto škodu nahradit. To však neplatí, pokud advokát prokáže, že samotný poškozený účastník věděl o skutečnosti, která byla příčinou vzniku škody.

Advokát musí být pro případ škody v souvislosti s autorizací smlouvy o převodu nemovitosti pojištěný a účastníkům smlouvy musí sdělit výši pojistného krytí i pojišťovnu, v níž je pojištěn.

Sepsání notářského zápisu o smlouvě o převodu nemovitosti
Další možností při převodu nemovitosti je požádat notáře o sepsání notářského zápisu o smlouvě o převodu nemovitosti.

I v tomto případě je riziko podvodu a vzniku případné škody výrazně sníženy. Pokud je totiž zjevné, že smlouva odporuje zákonu, obchází zákon, nebo se příčí dobrým mravům, notář je povinen odmítnout provedení zápisu. Notář také upozorní účastníků smlouvy na platební podmínky dohodnuté ve smlouvě a v protokolu uvede prohlášení účastníků smlouvy o seznámení se s těmito podmínkami.

Notář musí předepsaným způsobem zjistit totožnost účastníků smlouvy. Pokud se mu nepodaří zjistit jejich skutečnou totožnost a vyhotovení notářského zápisu neodmítne, nemůže se zbavit odpovědnosti za škodu způsobenou zneužitím totožnosti účastníků. Musí tedy poškozenému účastníkovi tuto škodu nahradit.

Notář musí být pro případ škody v souvislosti s vyhotovením notářského zápisu pojištěný a je povinen účastníkům smlouvy sdělit výši pojistného krytí i pojišťovnu, v níž je pojištěn.

Vklad do katastru
Vlastnické právo k nemovitosti vzniká, mění se a zaniká vkladem do katastru nemovitostí. Právní účinky vkladu vznikají na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního odboru okresního úřadu o jeho povolení. Řízení o povolení vkladu se zahajuje na návrh účastníka řízení, t. j. osoby, která je účastníkem právního úkonu, na jehož základě má vzniknout, změnit se nebo zaniknout právo k nemovitosti.

Ještě před podáním návrhu na vklad je možné podat oznámení o zamýšleném návrhu na vklad v elektronické podobě tiskopisu, které najdete na internetové stránce Úřadu geodézie, kartografie a katastru SR. Toto oznámení se zašle elektronicky na příslušný katastrální odbor okresního úřadu. Návrh na vklad je třeba podat do 90 dnů od doručení tohoto oznámení.

Návrh na vklad se podává písemně a obsahuje:

jméno, příjmení a místo trvalého pobytu účastníka řízení, pokud jde o fyzickou osobu,
obchodní jméno, název a sídlo účastníka řízení, pokud jde o právnickou osobu,
označení zprávy katastru, které je návrh adresován,
označení právního úkonu, na jehož základě má vzniknout, změnit se nebo zaniknout právo k nemovitosti (pokud jsou předmětem návrhu na vklad právní vztahy z více právních úkonů, označí se všechny právní úkony).
Praktická rada: Návrh na vklad si vyhotovte v 2 exemplářích a při osobním podání si nechte jeden z nich potvrdit.

Přílohou návrhu na vklad je smlouva, na jejímž základě má být právo k nemovitosti zapsány do katastru, ve dvou vyhotoveních. Kromě toho je k návrhu třeba přiložit další předepsané přílohy (např. Případnou dohodu o zplnomocnění s úředně osvědčeným podpisem zmocnitele).

Praktická rada: O konkrétních přílohách návrhu na vklad do katastru nemovitostí se doporučujeme poradit s příslušným katastrálním oborem okresního úřadu nebo s právníkem, a to zejména v případě, že nemovitost kupujete na hypoteční úvěr.

Návrh na vklad je možné podat i elektronicky. Náležitosti elektronického podání jsou stejné jako při písemném podání. Při elektronickém podání se podává jeden stejnopis návrhu a jeden stejnopis příloh. Pokud se v písemném podání vyžaduje osvědčený podpis, v elektronickém podání mu odpovídá kvalifikovaný elektronický podpis. Při elektronickém podání musí být všechny přílohy podány v elektronické podobě a opatřeny kvalifikovaným elektronickým podpisem a časovým razítkem.

Katastrální odbor okresního úřadu přezkoumá smlouvu z hlediska, zda:

obsahuje podstatné náležitosti smlouvy,
je úkon učiněn v předepsané formě,
je převodce oprávněn nakládat s nemovitostí,
jsou projevy vůle dostatečně určité a srozumitelné,
smluvní volnost nebo právo nakládat s nemovitostí nejsou omezeny,
smlouva neodporuje zákonu, zákon neobchází a nepříčí se dobrým mravům.
Při rozhodování o vkladu se přihlíží i na skutkové a právní skutečnosti, které by mohly mít vliv na povolení vkladu.

Pokud jde o smlouvu o převodu nemovitosti, která byla vyhotovena ve formě notářského zápisu nebo autorizovaná advokátem, katastrální odbor okresního úřadu posuzuje smlouvu pouze z pohledu, zda je uceleně s katastrálním opery a zda jsou splněny procesní podmínky pro povolení vkladu.

Katastrální odbor okresního úřadu rozhodne o návrhu na vklad do 30 dnů ode dne doručení návrhu na vklad. Pokud smlouva o převodu nemovitosti byla vyhotovena ve formě notářského zápisu nebo byla autorizována advokátem, není v rozporu s katastrálním opery a jsou splněny procesní podmínky pro povolení vkladu, okresní úřad rozhodne o návrhu na povolení vkladu do 20 dní. Okresní úřad může rozhodnout na základě žádosti o urychlené řízení o návrhu na vklad a zaplacení příslušného správního poplatku do 15 dnů ode dne doručení návrhu na vklad.

Pokud jsou podmínky na vklad splněny, vklad se povolí a stejnopis rozhodnutí o povolení vkladu zašle účastníkům řízení do 15 dnů ode dne rozhodnutí. Rozhodnutí nabývá právní moci dnem vydání.

V případě zamítnutí vkladu se rozhodnutí doručuje všem účastníkům řízení, přičemž proti tomuto rozhodnutí je možné podat odvolání. Odvolání se podává na katastrálním oboru okresního úřadu, který rozhodnutí vydal, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení rozhodnutí účastníkovi. Pokud okresní úřad podanému odvolání nevyhoví v celém rozsahu, o odvolání rozhodne soud.

správní poplatky
Návrh na zahájení řízení o povolení vkladu práva k nemovitosti do katastru nemovitostí je zpoplatněn částkou 66 € bez ohledu na cenu nemovitosti. V případě elektronického podání tohoto návrhu se platí poplatek poloviční, tedy 33 €.

V případě, že účastník při doručení návrhu na vklad do katastru nemovitostí žádá o urychlené rozhodnutí o vkladu do 15 dní, výše poplatku činí 266 €. Pokud účastník podá „urychlený“ návrh na vklad do katastru elektronicky, vybírá se poplatek ve výši 133 €. Příplatek za urychlené rozhodnutí je splatný v den doručení návrhu na vklad.

Pokud se řízení zastavilo nebo návrh na vklad byl zamítnut, poplatek se nevrací.

Jestliže správní orgán ve zkráceném termínu o vkladu práva k nemovitosti do katastru nemovitostí nerozhodne, vrátí rozdíl mezi poplatkem za urychlené rozhodnutí a poplatkům v případě rozhodnutí ve standardním termínu.

V případě podání oznámení o zamýšleném návrhu na vklad v elektronické podobě tiskopisu (viz nahoře), se správní poplatek snižuje o 15 €.

Advokáti na Slovensku – Slovenská advokátní komora

Obecně lze říci, že každý advokát je právník, avšak ne každý právník je advokát.

Advokát je osoba, která je zapsána do seznamu advokátů, který vede Slovenská advokátní komora a zároveň splňuje všechny podmínky stanovené v zákoně č. 586/2003 Sb. o advokacii a o změně zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 586/2003 Sb.“), ​​t. j .: je plně způsobilý k právním úkonům, získal vysokoškolské vzdělání druhého stupně ve studijním oboru právo na právnické fakultě vysoké školy v České republice nebo má uznaný doklad o vysokoškolském právnickém vzdělání vydaný zahraniční vysokou školou, získal nejméně pětiletou praxi jako advokátní koncipient s minimálními obsahovými nároky podle zákona; průběh praxe se prokazuje denním výkazem praxe, absolvoval vzdělávání v rozsahu a za podmínek stanovených stavovským předpisem komory, složil advokátní zkoušku, je bezúhonný a spolehlivý, nemá disciplinárně potrestán vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo disciplinární opatření vyškrtnutí ze seznamu koncipientů, nemá uložené disciplinární opatření vyškrtnutí ze seznamu komerčních právníků, disciplinární opatření zbavení notářského úřadu, disciplinární opatření zbavení výkonu exekutorského úřadu, disciplinární opatření zbavení výkonu funkce prokurátora nebo disciplinární opatření odvolání z funkce soudce podle zvláštních předpisů, není v době zápisu v pracovním poměru nebo v obdobném pracovním vztahu kromě pedagogické, publikační, literární, vědecké nebo umělecké činnosti, činnosti člena poradního orgánu vlády České republiky nebo činnosti, která není v rozporu s povahou a etickými principy advokacie; o rozporu pracovního poměru nebo obdobného pracovního vztahu s povahou a etickými principy advokacie rozhoduje komora,  neprodleně písemně oznámil komoře adresu svého sídla, která musí být na území Slovenské republiky splnil další povinnosti stanovené zákonem č. 586/2003 Sb. (§ 27 a § 28 odst. 1 zákona č. 586/2003 Sb.) složil slib.

Zákon č. 586/2003 Sb. připouští i další možnosti zápisu do seznamu advokátů, a to v případě profesorů a docentů vysokých škol v oboru právo, kteří prokáží, že splnili podmínky stanovené tímto zákonem a zároveň doručili písemnou žádost a složili slib av případě osob, které jsou zapsány do seznamu usazených euroadvokátov , složili slib podle § 3 odst. 6 zákona č. 586/2003 Sb., Během tří let poskytovali bez podstatného přerušení na území České republiky právní služby podle tohoto zákona a pokud tyto právní služby poskytovaly v oblasti právního řádu České republiky.

Podle současné právní úpravy mohou na Slovensku působit kromě „klasických“ advokátů i tzv. evropského advokáta, zahraniční advokáti a mezinárodní advokáti, pokud splňují zákonem stanovené podmínky.

Úkoly advokacie plní advokáti zejména tím, že pomáhají uplatňovat ústavní právo fyzických osob na obhajobu a chránit ostatní práva a zájmy klientů (kterými mohou být fyzické osoby a právnické osoby) v souladu s Ústavou České republiky, s ústavními zákony, zákony a jinými právními předpisy. Advokát dále zastupuje klienty v řízení před soudy, orgány veřejné moci a jinými právními subjekty, obhajuje jejich v trestním řízení, poskytuje právní rady, sepisuje listiny o právních úkonech, zpracovává právní rozbory, spravuje majetek klientů a poskytuje další formy právního poradenství a právní pomoci, pokud se provádí soustavně a za odměnu.

Významnou činností advokátů je i autorizace smluv o převodu nemovitosti, která spočívá v sepsání takové smlouvy, zjištění totožnosti jejích účastníků a jejich zástupců a posouzení, zda smlouva neodporuje zákonu, neobchází zákon, nepříčí se dobrým mravům, a zda její uzavřením nedojde ke skutečnosti zakládající vznik škody. Bližší informace o autorizaci smluv o převodu nemovitosti naleznete v agendě Koupě a prodej nemovitostí. Pro její zobrazení klikněte zde https://www.slovensko.sk/sk/agendy/agenda/_kupa-a-predaj-nehnutelnosti11.

Nejlepší je vybírat si advokáta na doporučení někoho jiného, ​​kdo už jeho služby využil. Lidé si mohou vybrat advokáta i podle seznamů. Kompletní seznam advokátů vede Slovenská advokátní komora https://www.sak.sk/blox/cms/sk/sak/adv/vyhladanie. Dále můžete najít advokátů i na internetu a v telefonních seznamech. Každý potenciální zájemce, který si nevybírá advokáta na doporučení, by si nejprve měl udělat určitý průzkum a následně si vybrat. Pokud advokát řekne, že chce za zastupování v určité věci vysokou odměnu, má klient právo vyhledat jiného advokáta. Následně může porovnávat. Advokáta by si lidé měli vybírat podle toho, zda jim vyhovuje svým naturelem, přístupem k věci, ale i výškou požadované odměny.

Advokát poskytuje právní služby za odměnu a má právo požadovat za ně přiměřenou zálohu. Odměna advokáta se určuje na základě dohody mezi advokátem a klientem. Pokud k takové dohodě nedojde, patří advokátovi tarifní odměna. Pokud je advokát ustanoven nebo určený z moci úřední, odměnu mu obecně uhradí stát, advokát tak v daném případě nemůže požadovat ani přijímat od klienta odměnu za právní služby. V soudních sporech platí obecná zásada, že tomu, kdo měl ve věci plný úspěch, soud přizná náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve sporu úspěch neměl. Tedy ten, kdo ve sporu prohraje, musí zaplatit i náklady řízení toho, kdo vyhrál. Součástí nákladů řízení jsou i náklady právního zastoupení. V některých řízeních (rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není), však účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Zákon ani vyhláška nestanoví povinnost uzavřít smlouvu s advokátem v písemné formě, ale tato forma je vhodná. V případě sporu pak dokazuje, jaký byl úmysl stran. Když se klient a advokát dohodnou pouze ústně, hrozí nebezpečí, že jedna ze stran popře obsah dohody a pak se už těžko dokazuje, na čem se dohodli.

Vyhláška č. 655/2004 Sb. o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb v platném znění, umožňuje dohodnout se na smluvní odměně (a její druhu) nebo na tarifní odměně.

Pokud se nedohodnete, platí tarifní odměna. Soud určí náhradu nákladů právního zastoupení zásadně na základě tarifní odměny. Pokud jste se s advokátem dohodli písemně na odměně, řekněme 20% z majetku, o který se soudíte, a pokud vyhrajete spor, odměnu mu podle smlouvy musíte doplatit, i když soud přizná advokátovi pouze tarifní odměnu. Advokát je povinen na toto klienta předem upozornit. Tarifní odměny jsou stanoveny proto, aby soud měl podle čeho přiznat náklady právního zastoupení. Je mnoho sporů, kdy jeden z účastníků je úspěšný a kdyby neexistovaly tarifní odměny, tak by soud neměl podle čeho rozhodovat o nákladech právního zastoupení. Podle tarifních odměn jsou odměňováni i advokáti za obhajobu bez návrhu. Nebo když vám někdo způsobí škodu tím, že vás srazil autem a vy si vymáháte náhradu škody. Když vyhrajete, soud vám přizná náhradu nákladů právního zastoupení, kterou platí ten, kdo prohrál. Tarifní odměna se používá i tehdy, když se klient nechce s advokátem dohodnout na smluvní odměně.

Druhou formou odměny advokáta je smluvní odměna. Existují čtyři druhy takové odměny. Může se například určit dle hodinové sazby, když zaplatíte dohodnutou sumu za hodinu. Její maximální výška není stanovena. V takovém případě si advokát vede evidenci, ve které zapíše, kolik trvalo nastudování spisů, kolik pracoval na přípravě žaloby, vyprávěl se s klientem, kolik trvalo jednání a podobně. Podle toho pak účtuje klientovi. Při poměrnou odměně se dohodnou procenta z vymáhaného nároku, které v případě, že se spor skončí úspěchem, vyplatí klient advokátovi. Podílová odměna je ohraničena maximální částkou, a tedy její výška nesmí přesáhnout 20% z hodnoty věci, která je předmětem řízení. Paušální odměna může dohodnout za poskytování právních služeb v určitém časovém období nebo na neurčitou dobu, za úplné vyřízení věci nebo souboru věcí. Čtvrtým druhem smluvní odměny je již výše zmíněná tarifní odměna.

Advokát může poskytnout právní služby za sníženou odměnu nebo bezplatně, jestliže to odůvodňují osobní poměry nebo majetkové poměry klienta nebo je k tomu jiný důvod hodný zvláštního zřetele. Pro fyzické osoby, které nemají dostatek finančních prostředků na zaplacení odměny advokáta, funguje poskytování právní pomoci osobám v materiální nouzi.

Aktuální tarify advokátů najdete ve vyhlášce Ministerstva spravedlnosti ČR č. 655/2004 Sb. o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb v platném znění.

Pokud kdokoliv není s výkonem poskytované právní pomoci spokojený, může napsat stížnost adresovanou České advokátní komoře. V každé stížnosti by mělo být uvedeno, v čem advokát porušil zákon o advokacii. Jde například o případy, kdy advokát požaduje vyšší než dohodnutou odměnu, byl na jednání nepřipravený nebo nepodal návrh, a tak promlčuje klientovi jeho nárok. Komora stížnost prošetří a v případě zjištění pochybení uloží advokátovi disciplinární opatření – od napomenutí, přes peněžité pokuty, pozastavení výkonu advokacie až po vyškrtnutí ze seznamu advokátů.

Pokud občan není s výkonem poskytované právní pomoci spokojený, může napsat stížnost na Slovensku advokátní komoru. Měl by uvést, v čem advokát porušil zákon o advokacii. Jde například o případy, kdy advokát požaduje vyšší než dohodnutou odměnu, byl na jednání nepřipravený nebo nepodal návrh, a tak promlčuje klientovi jeho nárok. Komora stížnost prošetří a uloží advokátovi disciplinární opatření – od napomenutí, přes peněžní pokuty, až po vyškrtnutí ze seznamu advokátů.