Jak se válka na Ukrajině protahuje čtvrtým měsícem, Evropané zůstávají do značné míry jednotní v podpoře Kyjeva, ale jsou rozděleni v tom, jak dlouho jsou ochotni snášet ekonomické dopady konfliktu, ukazuje průzkum zveřejněný ve středu.
Průzkum v 10 evropských zemích naznačuje, že pozornost veřejnosti se může obrátit od války k obavám z jejího širšího dopadu, zejména z rostoucích životních nákladů na kontinentu. Evropské vlády se budou muset s těmito obavami vypořádat, když se budou snažit udržet tlak na Moskvu, říkají analytici.
O něco více než třetina dotázaných si přeje, aby válka skončila co nejdříve, a to i na úkor ukrajinských územních ústupků, zatímco 22 procent tvrdí, že by měla trvat tak dlouho, jak bude zapotřebí k potrestání Ruska a obnově veškerého území Ukrajiny.
Přesto nebyli účastníci rozděleni v otázce podpory Ukrajině – nebo v otázce toho, kdo je zodpovědný za válku. Velká většina, 73 procent, obviňuje především Moskvu a 64 procent se domnívá, že největší překážkou míru je Rusko, nikoli Spojené státy, Evropská unie nebo Ukrajina.
Průzkum zveřejněný think-tankem European Council on Foreign Relations a provedený online společností YouGov a výzkumnou firmou Datapraxis se od konce dubna do poloviny května zúčastnilo 8 172 dospělých v 10 evropských zemích, včetně Německa, Rumunska a Švédska.
Respondenti se rozdělili na ty, kteří uvedli, že upřednostňují „mír“, i když to zahrnuje ústupky ze strany Ukrajiny, a na ty, kteří považují „spravedlnost“ za prioritu, i když to znamená vleklý konflikt. Pětina voličů se mezi těmito dvěma „houpe“ a stále chce silnou evropskou odpověď, zatímco zbytek uvedl, že neví.
Putin se připravil na „dlouhodobý“ konflikt, říká šéf amerických tajných služeb
Podle autorů zprávy Ivana Krasteva a Marka Leonarda z ECFR tyto nálady ovlivní evropskou politiku vůči Ukrajině.
„Výsledky průzkumu naznačují, že evropské veřejné mínění se mění a že nejtěžší dny mohou být teprve před námi,“ napsali. Evropané se také obávají hrozby jaderné eskalace, a pokud bude sílit pocit, že sankce vůči Rusku „nepřinášejí výsledky“, propast mezi těmi, kdo chtějí rychle ukončit válku, a těmi, kteří chtějí vidět Rusko poražené, se zvětší. říká zpráva.
Rusko vydělalo téměř 100 miliard dolarů z vývozu paliva v prvních 100 dnech války, uvádí zpráva
Ve všech 10 zemích v průzkumu kromě ukrajinského souseda Polska je první tábor – pro „mír“ – větší než druhý, označený jako „spravedlnost“. Mnoho z těch v první kategorii se obává, že jejich vlády upřednostňují „akci proti Rusku před jinými důležitými problémy, jako je rostoucí inflace a krize životních nákladů,“ uvedl ECFR.
Vzhledem k tomu, že se ekonomiky stále zotavují z pandemie koronaviru, ruská válka na Ukrajině vyhnala v květnu již tak rostoucí inflaci v zemích, které používají euro, na rekordní maximum, přičemž se předpokládá, že energie bude mít nejvyšší roční tempo. A to bylo před dohodou EU tento měsíc o postupném ukončení většiny dovozu ruské ropy , podnícené narůstajícími důkazy o ruských válečných zločinech na předměstích Kyjeva.
Vyhlídka na vleklý konflikt se zuřící bitvou o východní Ukrajinu vyvolala otázky, zda válečná únava spojená s raketově rostoucími cenami potravin a účty za energie může otestovat politickou vůli zemí nadále tlačit na Moskvu v průběhu času.
V Bucha je příběh těla jednoho muže zanechaného na ruském vražedném poli
Prezident Biden v neděli obvinil ruskou invazi na Ukrajinu ze zvýšení cen plynu v USA a řekl, že je „pobuřující, co válka na Ukrajině způsobuje“.
Zatímco země EU minulý měsíc vyjednávaly ropné embargo, belgický poslanec Evropského parlamentu uvítal reakci na ruskou agresi a zároveň varoval před rostoucí nezaměstnaností a energetickou chudobou.
Západní sankce, které zasáhly ruskou ekonomiku, „také ovlivní životy evropských občanů s přímým dopadem na jejich domovy, jejich práci, peněženky,“ řekla poslankyně Sara Matthieu svým kolegům. Vyzvala 27-členný blok, aby pomohl zmírnit růst cen a „chránil naše občany, zejména ty, kterým hrozí chudoba, lidi, kteří se bojí, že příští zimu nebudou moci vytápět své domovy“.
Putin si myslí, že v opotřebovací válce jako první mrkne Západ, říkají ruské elity
Dopad na evropské domácnosti podnítil řadu politických kroků. Německo například nabízí dočasné snížení daně z energie a vydává měsíční jízdenku na veřejnou dopravu za 9 eur.
Vlády „kráčí po jemné linii,“ řekl Tyler Kustra, odborný asistent mezinárodních vztahů na University of Nottingham v Anglii, jehož výzkum se zaměřuje na ekonomické sankce.
„Myslím, že v celé Evropě panuje obrovský neklid ohledně životních nákladů. Tyto věci jsou věci, které si nemůžete nekoupit. Potřebujete jídlo; potřebuješ teplo,“ řekl.
„Myslím, že si musíme pamatovat, jak moc si nepřejeme válku v Evropě a jak moc musíme držet linii proti Vladimiru Putinovi,“ dodal Kustra. „Neexistuje jedna možnost, která by byla výhodná pro všechny; je to série nešťastných kompromisů. To je důvod, proč potřebujeme, aby tato válka skončila.“