Bank of Japan nezvýšila úrokové sazby, udržuje uvolněnou měnovou politiku, zatímco všechny hlavní centrální banky se tento týden rozhodly zvýšit úrokové sazby v řadě. Inflace v zemi je však již poměrně vysoko nad 2 procenty.
Japonsko zachovalo monetární uvolňování a regulaci výnosové křivky, čímž vzdorovalo tlaku sledovat globální trend zpřísňování. Jen se propadl, ale vládní cenné papíry snížily ztráty, protože rozhodnutí rozptýlilo některé nejistoty, které sužují trhy dluhopisů.
Na dvoudenním zasedání, které skončilo v pátek, BOJ zachovala svůj cíl 8-1 procenta pro krátkodobé úrokové sazby a svůj slib řídit 10leté výnosy kolem 0 procent. Rozhodnutí trhy nepřekvapilo, obecně se očekávalo, že nezačnou utahovat, ale pozice BOJ je ještě více v rozporu s ostatními velkými centrálními bankami, které agresivně zpřísňují politiku, aby omezily zrychlující se inflaci.
Výnos japonských 10letých dluhopisů klesl pod limit 0,25 procenta stanovený Bank of Japan a předtím dosáhl 0,265 procenta, což je nejvyšší hodnota od roku 2016. Přetrvávají pochybnosti o udržitelnosti politiky centrální banky.
Měnová rada se vzácně zmiňuje o devizových rizicích, přičemž jen se vůči dolaru pohybuje kolem nejslabší úrovně za 24 let: dolar se zotavil z nejhoršího dvoudenního poklesu od roku 2020.
Trhy uzavírají týden poznamenaný zvýšením úrokových sazeb, včetně největšího kroku Federálního rezervního systému od roku 1994, šokujícího nárůstu ve Švýcarské národní bance, ale také v Británii . Ten druhý posílil frank, zatímco první vedl k dalšímu nárůstu britských výpůjčních nákladů. MNB ve čtvrtek reagovala také zvýšením úrokových sazeb v týdenním depozitním tendru .
Zvýšení úrokových sazeb odčerpává likviditu z trhů, což způsobuje ztráty mnoha aktiv. Globální akcie čelí jednomu z nejhorších týdnů od turbulencí způsobených pandemií v roce 2020.