Lídři V4 neustále bojují, analytik varuje: Nepevné manželství může rozpadnout

Největším nedostatkem Visegrádské čtyřky (V4) je absence společné regionální identity a nesoulad v rámci visegrádského seskupení – naznačuje to i program nastupujícího slovenského předsednictví. V rozhovoru to uvedl český politolog Ladislav Cabada.

„V4 je vnímána jako dominantně mocenský nástroj. Polsko, Česko a Maďarsko rivalských soupeří o dominanci v této skupině. V4 je potom jednotlivými členy opouštění vždy, když se jim to hodí. Je to tedy velmi nepevné manželství, které se může kdykoliv – dočasně nebo natrvalo – rozpadnout, „řekl odborník z pražské Metropolitní univerzity. Podle jeho slov neshodu v rámci visegrádského seskupení naznačuje i program slovenského předsednictví ve V4, které začíná v červenci.

politika přítomnosti
„Slovensko kontinuální prosazuje politiku přítomnosti v jádru EU (členství v eurozóně), kterou včlenilo do svého programu. Neumím si však představit, že se vlády ostatních zemí dokážou ztotožnit s tím, že udržení SR v rámci jádra EU je takovou prioritou, že bude případně nutné obětovat část vlastních představ o sestavování nového rozpočtu EU, „zdůraznil politolog.

Cabada na druhé straně připomněl pozitiva V4. „Největším přínosem V4 byla bezpochyby ochota překonat či alespoň nediskutovat o problematických bilaterálních vztazích jednotlivých zemí z minulosti a spolupracovat s ohledem na jasně danou prioritu členství v západních strukturách, tedy NATO a EU,“ uvedl.

Odborník pozitivně vnímá i energii, se kterou po roce 2009 začala Vyšehradská čtyřka prosazovat nová témata. Šlo například o „rozšiřování EU na západní Balkán, energetickou bezpečnost, jednotnou pozici při přípravách rozpočtu EU na období 2014-20 a po roce 2015 specifický a od mainstreamu odlišný pohled na příčiny i řešení masové migrace do Unie,“ vysvětlil Cabada. „Tato schopnost spolupráce včetně možnosti rozšířit ji v rámci formátu V4plus je významným prvkem při prosazování vlastní agendy na úrovni EU,“ dodal Cabada.

Politoložka: Předsednictví ČR ve V4 nebude takové nacionalistické jako maďarské
Slovenské předsednictví ve Visegrádské čtyřce (V4), které začíná 1. července, bude ve srovnání s maďarským dříve pragmatičtější. Největší výzvou budou jednání o rozpočtu eurozóny. V rozhovoru to uvedla maďarská politoložka Edit Zgutová. „Slovenské předsednictví ve V4 bude mít pravděpodobně pragmatičtější agendu oproti nacionalistickým a protiimigračným maďarským předsednictvím,“ domnívá se odbornice z maďarského institutu Political Capital.

Největším problémem, kterému bude muset slovenský předsednictví čelit, budou rozhovory o reformaci eurozóny a novém rozpočtu. „Jednou z hlavních výzev pro V4 bude rozpočet eurozóny, který oznámili (německá kancléřka) Angela Merkelová a (francouzský prezident) Emmanuel Macron. Ten by skupinu mohl viditelně rozdělit,“ míní odbornice.

„Maďarsko a Polsko odmítají jakýkoliv plán, který by je mohl potenciálně posunout k státem na“ nižším levelu „. Slovensko však několikrát uvedlo, že pokud si bude muset vybrat, chce být v jádru Evropy,“ vysvětlila Zgutová. Problémem proto podle maďarské odbornice je, že státy V4 nemají stejný názor na to, jak by měla hlubší integrace do evropských struktur vypadat.

„Maďarsko a Polsko jsou otevřené podporovat mezivládní přístup, tedy strukturu, která do popředí klade národní suverenitu. Slovensko je kvůli členství v eurozóně otevřeny i myšlenkám integrace přes evropské instituce a Česko se se svou otevřenou euroskeptické agendou nachází někde mezi,“ upřesnila.

Jak však Zgutová zdůraznila, přesto, že země V4 mají různé ekonomické preference, maďarský prezident Viktor Orbán bude i nadále počítat se svými Visegrádské partnery v tom, že ho v řečnickém boji s názvem „méně Bruselu, více suverenity“ budou podporovat. S tím souvisí i otázka migrace, ve které podle jejích slov státy V4 zůstávají jednotní.

Slovenské předsednictví ve V4 čekají výzvy, ale revoluci neočekávám
Od nadcházejícího slovenského předsednictví ve formaci Visegrádské čtyřky neočekávám velkou revoluci v jeho agendě, ale že naváže na končící maďarské a předchozí polské předsednictví, řekl v rozhovoru analytik Lukasz Lewkowicz z Fakulty politologie Univerzity Marie Curie-Sklodowské v Lublinu.

Podle analytika budou země V4 v nadcházejícím roce čelit mnoha novým politickým, ekonomickým i bezpečnostním výzvám. „V4 by měla pokračovat intenzivní spoluprací s evropskými partnery, jako jsou Německo, Francie, severské a pobaltské země a státy Beneluxu. Ve vztahu s globálními partnery by měl být použit osvědčený formát spolupráce V4 +,“ uvedl Lewkowicz.

Upozornil, že slovenské předsednictví ve V4 bude čelit jednomu z nejrušnějších období v Evropské unii za poslední léta. Připomněl současné probíhající jednání týkající se budoucího víceletého finančního rámce EU. „Pro V4 je obzvláště důležité zachovat na současné úrovni Fond soudržnosti a Společnou hospodářskou politiku,“ upřesnil Lewkowicz.

Za další důležitá témata pro V4 analytik označil i jednání s Británií o jejím vystoupení z EU, migrační krizi a její řešení, volby do evropského parlamentu v květnu 2019, velké změny ve složení nejdůležitějších evropských institucí či rozšíření EU o země západního Balkánu. Lewkowicz dále uvedl, že v návrhu programu slovenského předsednictví ve V4 „nedostatky nevidí“ a podle něj jde o „komplexní, podrobný (program), který obsahuje mnohé politické, bezpečnostní, ekonomické a sociální témata“.

Formace V4 je z pohledu Lewkowicza „efektivní platforma konstruktivního dialogu, pragmatické spolupráce a efektivní koordinace, v rámci níž všechny čtyři země mohou přesně stanovit a prosazovat své cíle“. Tato skutečnost je podle něj v kontextu spolupráce v rámci EU, která má obrovský vliv – například v oblasti jednotného trhu či politiky soudržnosti -, velmi důležitá.

Co dělá V4 podle analytika odolnou, je její flexibilita ve způsobu, jakým tato formace vytváří svou agendu. „V4 se zaměřuje na témata, při kterých mohou všechny čtyři země dosáhnout konsensu nebo alespoň zjistit jeho možnosti. Nemusíme být vždy jednotní, ale jsme odhodláni hledat společné zájmy. V této souvislosti doufám, že jednání týkající se budoucího rozpočtu EU, brexitu a dalších důležitých evropských otázek ukáží jednotu tohoto regionu, „uzavřel Lewkowicz.

Cséfalvayová: Nedovolme, aby obraz o V4 určoval V. Orbán
Slovensko by mělo své předsednictvo ve Visegrádské čtyřce (V4) využít k tomu, aby V4 více přiblížilo Evropě. Myslí si to předsedkyně Zahraničního výboru Národní rady (NR) SR Katarína Cséfalvayová (Most-Híd). „Má to význam hlavně v současnosti, kdy vidíme v některých zemích V4 jisté odstředivé tendence. Nedovolme, aby obraz o V4 určoval Viktor Orbán,“ řekla.

Za nejdůležitější prioritu Cséfalvayová považuje prosazování silné Evropy. Slovensko by podle ní mělo otevírat proevropské témata, ve kterých se Evropská unie potřebuje více spojovat. Podle programu předsednictví pod prioritou silná Evropa skrývá například prosazování společného postoje při schvalování víceletého rozpočtu EU, spolupráce v oblasti investic nebo propojování hlavních měst V4 a Vídně.

Cséfalvayová považuje V4 za platformu, ve které může Slovensko hledat spojence a prostřednictvím nich prosazovat své zájmy v rámci EU. „Důležité ale je, abychom při prosazování svých zájmů nešly na hranu prohlášení a činů, které ohrožují funkčnost a pilíře, na kterých byla EU založena. To bychom si měli uvědomit zejména jako státy, které jsou již 14 let čistým příjemcem,“ konstatovala . Zdůraznila také, že V4 nemůže nahrazovat EU ani se nad ni stavět.

Slovensko se předsednictví ve V4 ujme v neděli 1. července, seskupení bude předsedat popáté. Program předsednictví je postaven na třech prioritách – silná Evropa, bezpečné prostředí a inteligentní řešení.

Jacques Rupnik: Země V4 by si měli ujasnit, jaké bylo jejich původní poslání
Vyšehradská čtyřka (V4) se na evropské scéně v poslední době projevila sice velmi razantně, ale vypadá to tak, že odbočila od svého původního cíle, řekl francouzský politolog s českými kořeny, historik a specialista na střední a východní Evropu Jacques Rupnik.

„Vyšehrad se sice zviditelnil, ale zviditelnil se vymezením vůči západní Evropě a Evropské komisi,“ upřesnil politolog. Proto by si podle něj V4 měla nejprve vzpomenout na své začátky a ujasnit své původní poslání. „Lídři, kteří stáli při zakládání V4, hájili demokratické hodnoty a proevropskou orientaci. Dnes však máme dojem, že (ve V4) dochází k velkým ústupkům od demokratické orientace,“ řekl ředitel výzkumu Centra pro mezinárodní studia politických věd (CERI) v Paříži.

Podle Rupnika v současnosti existují dvě možnosti. Buď se bude Vyšehrad držet oblasti, která ho sjednocuje, tedy migrace, nebo se zaměří i na jiné otázky. S tímto se bude muset poprat i Slovensko během svého šéfování ve V4. „Dilema slovenského předsednictví bude, zda se spokojí s tím, že bude pouze spravovat společné stanovisko v otázce migrace, nebo se pokusí vybočit a otevře i nová témata,“ míní politolog.

Slovensko by se tedy podle Jacquese Rupnika mohlo během předsednictví ve V4, které přebírá 1. července, pokusit Vyšehrad přiblížit zpět k cestě za hlubší evropskou integrací. Rupnik dále upozornil, že Vyšehradskou čtyřku je sice v současnosti více slyšet, ale může to být i na škodu. Podle něj může totiž ve Vyšehradě vznikat představa, že mohl být vlivnější, protože se politika v některých evropských zemích mění. Jde například o Rakousko či Itálie, kde se nové kabinety razantnější staví proti společné migrační politice, čímž se přibližují k postoji V4.

„Ve Visegrádské čtyřce tedy může vzniknout dojem, že jejich stanovisko nachází odezvu i jinde v Evropě – v Rakousku, Itálii, možná v Bavorsku – a že už nemusí hledat kompromis, ale naopak může přitvrdit,“ vysvětlil politolog. Zdůraznil, že taková situace by mohla na jedné straně vést k posílení vlivu Vyšehradu, ale „ne nutně v tom nejpozitivnější slova smyslu“, protože by to znamenalo „oslabení schopnosti Evropské unie politicky jednat“.

Vyšehrad by se tedy v otázce migrace mohl projevit jako vlivnější, ale mělo by to své následky, a to například v oblasti financí, ozřejmil Rupnik. „Pokud se oslabí politické pouto uvnitř EU, na kterém všechno ostatní spočívá, tak se oslabí i vůle jistých zemí přispívat do rozpočtu,“ zdůraznil.

Zároveň připomněl, že jde o finance, které se v rámci politiky solidarity přerozděleny na rozvoj regionů, tedy takové, které ještě nedosáhly evropský průměr. Jde tedy io některé země východní i střední Evropy – a na to by „neměli zapomínat“. „Pokud neexistuje solidarita politická, nebude ani rozpočtová,“ uzavřel Jacques Rupnik.