Jaký byl dopad dlouhotrvající hospodářské krize v Libanonu na každodenní život občanů? Tato rubrika dokumentuje prudký nárůst absolutní chudoby počínaje rokem 2019. Mít alespoň tři chudé lidi z každých pěti obyvatel země je jasným signálem naléhavosti situace.
Podle Světové banky (2021) se libanonská finanční a ekonomická krize pravděpodobně zařadí mezi tři nejvážnější epizody globálních krizí od poloviny 19. století. Přestože tato ekonomická deprese začala několik měsíců před pandemií Covid-19, její přímé dopady byly okamžité. Kromě toho exploze přístavu v Bejrútu dne 4. srpna 2020 tyto účinky ještě zhoršila.
V takovém kontextu je zásadní posoudit, jak se vyvíjela míra chudoby v Libanonu. Tento sloupec dokumentuje prudký nárůst absolutní chudoby v Libanonu počínaje rokem 2019. Tento nárůst úrovně chudoby je pozorován navzdory krátkodobému útlumu v roce 2018 způsobenému volebními výdaji, které chudobu uměle zmírnily.
Analýza chudoby obvykle vyžaduje pravidelné průzkumy spotřeby nebo příjmů domácností, které v Libanonu v poslední době nebyly k dispozici. V takovém kontextu je třeba prozkoumat alternativní přístupy k získání důkazů nezbytných pro navrhování politik hospodářské obnovy.
Jednou z možností je použít modely k „obsazení“ chudoby. Například Abu-Ismail a Hlásny (2020) použili tento přístup, aby nabídli první pohled na vývoj chudoby v zemi. Jejich výsledky naznačují, že podíl populace s příjmy pod hranicí chudoby v roce 2020 je podle optimistického scénáře minimálně 27,3 %. Jejich analýza však ukazuje, že za realističtějších předpokladů by to mohlo být až 55,3 %.
Další možností by bylo jít cestou navrženou Atamanovem et al (2020) k nalezení a využití alternativních zdrojů statistických dat. V naší práci zkoumáme tuto druhou cestu a doplňujeme práci Abu-Ismaila a Hlásného (2020) tím, že navrhujeme další nástroj pro hodnocení dopadů hospodářské krize na každodenní život občanů v Libanonu.
Tento sloupec staví na naší práci na měření chudoby v Libanonu za posledních několik let pomocí nekonvenčních metod (viz Makdissi et al, 2023). Tento přístup má kořeny v rozšířeném problému datové chudoby na Středním východě a v severní Africe obecně a zejména v nedávné ekonomické historii Libanonu.
Využití netradičních technik k měření chudoby
Arab Barometer Survey je v současnosti jediným široce dostupným zdrojem dat, který poskytuje potřebné informace k odhadu indexů chudoby v kontextu Libanonu. Představuje však dvě zásadní výzvy:
- Za prvé, ve vlnách 2016 a 2018 jsou údaje o příjmech získávány jako intervaly.
- Za druhé, existuje nezanedbatelný počet neodpovědí: 5,9 % z 1 500 pozorování v roce 2016, 3,0 % z 2 400 pozorování v roce 2018 a 15,1 % z 2 399 pozorování v letech 2021–22.
Využíváme a rozšiřujeme stávající techniky augmentace dat, abychom překonali první výzvu, kterou je vytvoření kontinuálního kumulativního rozdělení příjmů. Využíváme přitom všechny dostupné intervalové informace o příjmu – tedy informace o příjmu v prvních dvou vlnách (ve třetí vlně je příjmová proměnná spojitá).
Abychom se vypořádali s druhým problémem vyplývajícím z neodpovědi v průzkumu, odhadujeme dolní a horní hranici pro měření chudoby a na souborech přípustných kumulativních distribučních funkcí příjmu. Tyto soubory přípustných kumulativních distribučních funkcí pokrývají všechna možná rozdělení za všech možných předpokladů ohledně mechanismu, který je základem neodpovědi na otázku příjmu v průzkumu.
Důkazy o chudobě
Vzhledem k libanonskému ekonomickému kontextu a nedostatku průzkumů o příjmech a výdajích domácností využíváme a rozšiřujeme nástroje pro rozšiřování dat, abychom lépe porozuměli dynamice chudoby a situaci předcházející ekonomickému kolapsu (tj. před povstáními v roce 2019) až do současnosti.
Obrázek 1 zobrazuje výskyt chudoby pro roky 2016, 2018, 2020 a 2022. Pro rok 2020 používáme nyní hodnoty vytvořené Abu-Ismailem a Hlásnym (2020) a pro tři zbývající roky používáme hodnoty v Makdissi et al. (2023). Osa y představuje podíl chudých.
Barevný pruh zobrazuje všechny potenciální hodnoty získané za různých předpokladů. Modrý pruh zobrazuje hodnoty, které Abu-Ismail a Hlásny (2020) vytvořili za různých předpokladů výskytu růstu v jejich nowcastingovém modelu. Zelené pruhy zobrazují všechny potenciální hodnoty, které Makdissi et al (2023) získali pomocí alternativních předpokladů k vysvětlení chybějících hodnot. Nakonec chybový pruh udává 95% interval spolehlivosti na hranicích těchto sad hodnot.
Obrázek 1: Dynamika chudoby v Libanonu
Předpokládejme, že se k odhadu podílu chudých v Libanonu použije hranice chudoby v zemi s vyššími středními příjmy a předpokládá se „náhodná nezvěstnost“ (standardní předpoklad v tomto souboru výzkumu). Na obrázku jsou tyto hodnoty reprezentovány tmavším pruhem v každém z polí. V tomto případě je podíl chudých na celkové populaci za rok 2016 18,2 %; v roce 2018 klesne na 10,0 %, poté se v roce 2020 zvýší na 55,3 % a v letech 2021–22 na 71,0 %.
Vzhledem k tomu, že v letech 2021–22 je značný podíl neodpovědí, zohledňujeme tyto neodpovědi a odhadujeme hranice na souboru přípustných počtů chudoby. Podíl chudých se v roce 2016 pohybuje mezi 17,2 % a 21,5 %; v roce 2018 klesá na hodnoty mezi 9,8 % a 11,4 % a poté se v letech 2021–22 zvýší na hodnoty mezi 59,0 % a 75,9 %.
Tato čísla naznačují, že Ponziho schéma na úrovni země, které bylo zahájeno před všeobecnými volbami v roce 2018, umožnilo umělé snížení chudoby mezi lety 2016 a 2018. Abychom vyhodnotili robustnost těchto výsledků, provádíme testy stochastické dominance ( viz Makdissi et al, 2023) a dochází k závěru, že tento výsledek je platný pro jakýkoli index chudoby, hranici chudoby a předpoklady učiněné na základě neodpovědí pozorovaných na otázku příjmu.
Stochastické testy dominance také naznačují, že ekonomický kolaps, který začal v roce 2019, zvýšil chudobu v letech 2021-22 na vyšší úrovně než v letech 2018 a 2016. Tento závěr platí pro jakýkoli index chudoby a jakoukoli hranici chudoby, kterou si analytik vybere.
Pokud bychom chtěli započítat značný nárůst neodpovědí na příjmovou otázku ve vlně 2021–22 (15,1 % neodpovědí), stále lze říci, že chudoba je v letech 2021–22 vyšší než v roce 2018 a 2016. Hranice chudoby by se však měla omezit na jakékoli hodnoty příjmu domácnosti mezi 0 a 1 500 000 z roku 2018 LBP/měsíc (tj. 995 USD/měsíc).
Důsledky politiky
Politické důsledky výsledků uvedených v tomto sloupci nemohou být evidentnější. Předpokládejme, že všech 15,1 % neodpovědí na otázku ohledně příjmu ve vlně průzkumu 2021–22 má úroveň příjmu rovnou nejvyššímu příjmu v souboru dat; podíl chudých v zemi bude i nadále činit 59 %, a to i za tohoto mimořádně příznivého předpokladu. Použití standardního předpokladu chybějících náhodných zvyšuje tento podíl na 71 %.
Mít alespoň tři chudé lidi z každých pěti obyvatel Libanonu je jasným signálem naléhavosti situace. Okamžité zásadní politické a ekonomické reformy, které znamenají kompletní přepracování finančních a politických institucí země, jsou jedinou cestou k hospodářské obnově.
Zdroj: https://theforum.erf.org.eg/2023/03/28/measuring-poverty-in-lebanon-in-the-time-of-economic-collapse/