Mexický prezident Andres Manuel Lopez Obrador řekl 3. ledna, že na nadcházejícím summitu severoamerických vůdců, který se bude konat v úterý v Mexico City, vyzve americkou vládu, aby ukončila 200 let Monroeovy doktríny a její intervencionistické politiky. .
Lopez Obrador řekl, že mexická vláda doufá, že podpoří jednotu a ekonomickou integraci všech zemí na americkém kontinentu, podpoří společný rozvoj zemí v regionu a vyřeší problémy rozvojové nerovnosti a imigrace.
Řekl, že regionu by neměla dominovat žádná země a měl by respektovat autonomii a sebeurčení všech národů.
Tento rok si připomínáme 200. výročí Monroeovy doktríny. V roce 1823 pak americký prezident James Monroe vydal Monroeovu deklaraci, v níž prohlásil, že Amerika je Amerikou pro Američany. To byl začátek Monroeovy doktríny.
Monroeova doktrína byla z velké části produktem boje mezi rostoucími Spojenými státy a tehdejšími evropskými mocnostmi o kontrolu nad americkým kontinentem.
To dalo Monroe záminku plně zasáhnout v Americe. Monroeova doktrína navrhovala, že Evropa by již neměla zasahovat do Ameriky. Výměnou za to USA zůstanou neutrální ve sporech mezi evropskými mocnostmi a jejich koloniemi.
Od doby, kdy byla navržena Monroeova doktrína, se stala základním kamenem strategického myšlení USA. Přestože byl několikrát zabalen, zejména některý obsah k ochraně suverenity bývalých kolonií a zaostalých zemí, jeho povaha strategického nástroje USA se nezměnila.
Během období studené války byla Monroeova doktrína hlavním základem pro USA, aby zabránily Sovětskému svazu ve vstupu do Ameriky. Po skončení studené války Monroeova doktrína nadále ovlivňovala rozhodování USA.
Po 200 let považovaly USA, používajíce Monroeovu doktrínu jako zdůvodnění, na Ameriku jako na svůj dvorek a soukromou sféru provozu. V posledních letech, pod myšlenkou „Amerika na prvním místě“, se Monroeova doktrína vyvinula v novou Monroeovu doktrínu.
Americké plány na „změnu režimu“ ve Venezuele za vlády Donalda Trumpa již nebyly ani pod rouškou doktríny, byly jednoduše prostým zásahem bez tváře.
Jak na výzvu Lopeze Obradora zareaguje americký prezident Joe Biden, není jasné. Dá se ale s jistotou předpokládat, že mexický prezident nebude jediným latinskoamerickým lídrem, který takový požadavek vznese.