Slovenská klasicistní literatura

• v první fázi slovenského národního obrození – 2 úsilí:
a) snaha o uzákonění slovenštiny za spisovný jazyk Slováků
b) vydávání ľudovýchovných díl a časopisů
• uzákonění spisovné slovenštiny (základ – západoslovenčina) Anton Bernolák (1787):

Slovenská klasicistní literatura
Slovenská klasicistní literatura

• jazykovědné-kritická rozprava o Slovenské písmenech (1787, v latině)
• vydal učebnici slovenského jazyka pro školy gramatikové slavica (Slovenská gramatika, 1790)
• dalším spisem byla kniha Etymologie Slovenská slov (1791) – příručka o tvoření slov
• kodifikaci spisovné slovenštiny Bernolák završil velkým slovníkovým dílem Slovart Slowenski-Česko / Latinsko-Německo-Uherského, které vydal Palkovič po jeho smrti (Bernolák furt nebyl spokojen)
• bernolákovčina jako spisovný jazyk však neuspokojila všech Slováků, používali ji Slovenská katolíci, dokud evangelíci se nadále přidržovali biblické češtiny
• moc feudálního zřízení začala upadat na konci 18. století iv Uhersku:
• nové myšlenkové proudy se šířily mezi lidem prostřednictvím knih, novin a časopisů
• šíření osvícenských idejí napomáhaly učené společnosti – katoličtí vzdělanci se soustředili zejména v Slovenské učené tovarišstvo (1792) se sídlem v Trnavě
• postupným zaváděním manufaktur jako nového stupně v rozvoji výrobních sil se feudální výrobní vztahy měnily na kapitalistické
• některá opatření Josefa II. byly relativně pokrokové – zrušení jezuitského řádu otupilo moc církve, toleranční patent (1781) zrovnoprávnil protestantské církve a přestalo pronásledování nekatolíků,

(1785) umožnilo volný pohyb obyvatelstva
• inteligence podporovala vznikající reformní úsilí, šířením osvícenství se dostaly do popředí otázky vzdělání a kultury lidových vrstev
• idea slovanské vzájemnosti:
• slovanské národy byly až na Rusko utiskované Prokurátor Alexander

Slovenská klasicistní literatura
Slovenská klasicistní literatura

• Slovenská vzdělanci věřili v spolupráci slovanských národů a jejich vzájemnou pomoc
• Rusko se mělo stát ochráncem slovanských národů (ještě nikdy nebylo pokořeno, i Napoleon na něm ztroskotal)
• víru Slovenská vzdělanců v Rusko upevňovaly i názory německého filozofa Johanna Herdera – pouze Slované mají předpoklady provádět humanitu (nevedly výbojné války jako Němci, byli pohostinní, protivilo se jim loupení a násilí, …)
• zrodila se idea slovanské vzájemnosti, kterou se mělo čelit útlaku rakouského centralismu a náporem
maďarizace
• otázku slovanské vzájemnosti, jak prohlubování lidskosti mezi národy vyjádřili ve svých dílech Ján Kollár a Ján Hollý – Kollár nikde nepoužívá slovo Slovák ale sláva, Hollý mluví o slovanské národní jednotě – třeba zvedat národní povědomí