V Německu chybí na 240 druhů léků. Řešením je navrátit výrobu léčivých látek do Evropy

V Německu chybí na 240 druhů léků. Řešením je navrátit výrobu léčivých látek do Evropy
V Německu chybí na 240 druhů léků. Řešením je navrátit výrobu léčivých látek do Evropy

Německo se s nedostatkem léků potýká již několik let, problémy se zásobováním lékáren se začaly projevovat ještě před pandemií koronaviru. Ta však situaci ještě zhoršila. Ukázalo se totiž, jak uvádějí německá média, v plné nahotě, že nejen Německo, ale prakticky celá Evropa je až příliš závislá na dodávkách léků nebo účinných látek především z Číny.

Když už přestala zásobování léky v Německu komplikovat koronavirová pandemie, musí se tamní lékárníci vypořádávat s následky války na Ukrajině. Také ona totiž narušila dodavatelské řetězce, které se ještě nestihly zcela vzpamatovat z následků covidové krize. Byť zatím ne v takovém měřítku jako koronavirus. Německo však už nejméně od začátku letošního roku čelí nedostatku důležitého přípravku pro léčbu karcinomu prsu, tamoxifenu.

Oficiální nedostatek tamoxifenu na celoněmecké úrovni Spolkové ministerstvo zdravotnictví potvrdilo 11. února letošního roku. Ve skutečnosti se s váznoucím dodávkami německé lékárny tou dobou potýkaly už několik týdnů. „Nízkým dodávkám tamoxifenu čelí lékárny po celé zemi. Stěží lze něco objednat prostřednictvím běžných velkoobchodních kanálů,“ uvedla tehdy pro RedaktionsNetzwerk Deutschland Nina Grunsky z Asociace lékárníků Westphalia-Lippe.

Produkce tamoxifenu se přestává vyplácet

Problém je, že bez tamoxifenu se v Německu neobjede kolem 130 tisíc žen, a podle Spolkového ministerstva zdravotnictví není k dispozici ekvivalentní náhrada. Spolkový institut pro léky a medicínské přípravka (BfArM – Bundesinstitut für Arzneimittel und Medizinprodukte) problémy v zásobování tamoxifenem zkoumá již od ledna.

Nedostatek tamoxifenu vznikl prý v důsledku postupného omezování jeho výroby z ekonomických důvodů. Podle Michaela Horna, vedoucího jednoho z odborů v rámci BfArM se počet výrobců z původních osmi během uplynulého roku zúžil jen na tři. „Zajišťovat dodávky odjinud stojí obrovské výdaje, ale v tuto chvíli nám o peníze nejde,“ uvedl Horn pro Deutsche Apotheker Zeitung.

Úřad naopak přišel s přechodným řešením v podobě zjednodušení administrativy a zmírnění požadavků při dovozu tamoxifenu ze zahraničí. Podle stávajících pravidel je totiž možné dovážet pouze ty léky, které jsou v Německu schválené, což jde nyní stranou. „Úprava pravidel umožní lékárnám a velkoobchodníkům za určitých podmínek obstarávat a prodávat léky obsahující tamoxifen, které nejsou v Německu schváleny,“ uvedl pro Deutsche Apotheker Zeitung Frank Eickmann, tiskový mluvčí Svazu lékárníků spolkové země Bádensko-Württembersko.

V Německu chybí téměř 240 položek

Ačkoli nedostatek tamoxifenu je v současnosti asi největším problémem v rámci zásobování léky, ve skutečnosti je nedostatek léků v Německu mnohem rozsáhlejší. Podle BfArM totiž v Německu v současné době chybí 239 druhů léků a léčivých přípravků. Přesně tolik eviduje úřad hlášení o problémech s dodávkami.

Vedle tamoxifenu není v německých lékárnách k dostání například také Ebrantil, což je přípravek pro léčbu vysokého tlaku. A portál WDR připomíná, že nejde vůbec o nový fenomén, ale něco, s čím se Německo vypořádává již roky. „Hlavní důvod je stále stejný. Kvůli nižším nákladů se léky stále častěji vyrábějí na dálném východě. Pokud ale výrobce v dodávkách selže, často není k dispozici okamžitá náhrada,“ píše WDR.

Nedostatek léků ale neznamená jen, že léky v lékárnách chybí. S jejich sháněním nebo sháněním plnohodnotných alternativ jsou spojeny další dodatečné náklady. Podle Spolkového svazu německých lékárníků (ABDA – Bundesvereinigung Deutscher Apothekerverbände) personál lékáren stráví v průměru přes pět hodin řešením nedostatku léků.

Návrat výroby důležitých léků do Evropy

Řešení existuje, ale není to otázka dnů, týdnů nebo několika málo měsíců. Již předchůdce současného spolkového ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha (SPD) Jens Spahn (CDU) apeloval na to, aby Německo a celá Evropská unie připravovaly podmínky k návratu výrobců léků na starý kontinent. Jedině tak je možné se vyvarovat nepříjemnostem způsobeným podobnými krizemi jako byla ta koronavirová.

A dnes je toto doporučení slyšet stále a opakovaně. „Důležité léky jako antibiotika nebo léky proti bolesti musí být neustále k dispozici, aby pacienti mohli být v akutních případech rychle léčeni nebo mohli úspěšně pokračovat v dlouhodobé terapii,“ uvedl pro portál WDR Mathias Arnold, viceprezident ABDA.

Podle viceprezidenta pro vnější vztahy ve farmaceutické společnosti Sanofi Stefana Kentrupa je nutné chápat průmyslovou a zdravotní politiku jako neoddělitelné součásti. „Zdravotní politika nemůže probíhat izolovaně. Musíte rovněž rozumět tvrdé mezinárodní konkurenci,“ řekl portálu Deutsche Apotheker Zeitung.

Petr Musil