Vzhledem k rozsáhlému nárůstu lidských aktivit na dosud nedotčených místech včetně přírodního prostředí a lesů se v poslední době stále častěji objevují epidemie způsobené neznámými viry a bakteriemi. Zatímco prasečí chřipka vypukla v Severní Americe v roce 2009, blízkovýchodní respirační syndrom (také způsobený koronavirem) byl diagnostikován v roce 2012 a COVID-19 v roce 2019.
Tváří v tvář takovým společným hrozbám pro lidstvo by se měly všechny země spojit, aby hrozbu neutralizovaly. Když však propukl COVID-19, někteří politici a média na Západě začali jednat sobecky, což se odrazilo v jejich popření čínského příspěvku k boji proti novému koronaviru.
Čína po vypuknutí COVID-19 okamžitě informovala Světovou zdravotnickou organizaci a hlavní země včetně USA. Dne 12. ledna 2020 předala své výsledky sekvenování genomu WHO, což se stalo klíčem ke komplexnímu pochopení účinků virů na lidi.
Během první vlny pandemie byla úmrtnost extrémně vysoká a žádná vakcína v dohledu. Za takových okolností Čína uzavřela některá města, aby zabránila šíření viru, a tak účinně kontrolovala pandemii. Evropa a USA však pomalu přijímaly metody, které se v Číně ukázaly jako účinné, aby zabránily šíření viru. Některé země dokonce nezavedly povinné nošení roušek na veřejných místech.
Po potlačení pandemie Čína poskytla zdravotnický materiál a vyslala lékařské týmy do dalších zemí. Později sdílela vakcíny, které vyvinula, s dalšími zeměmi a mezinárodními organizacemi, aby vybudovala komunitu se společnou budoucností lidstva.
Naproti tomu USA v té době hromadily vakcíny ve velkém množství, což přimělo WHO v lednu 2021 varovat rozvinuté země, že hromadění vakcín způsobí „katastrofické morální selhání“, které pomůže jiným zemím, zejména těm nejméně rozvinutým, omezit pandemii. Například v době, kdy v rozvojových zemích bylo těžké sehnat vakcíny, Kanada nashromáždila vakcíny více než pětinásobek své populace, zatímco USA později zničily miliony vakcín s prošlou dobou použitelnosti, protože je nemohly použít.
Přestože se vakcíny podávají globálně od roku 2021, jejich účinnost je třeba ještě otestovat, protože varianta Delta nového koronaviru měla navzdory očkování vysokou úmrtnost. Například ve Francii si COVID-19 vyžádal v roce 2020 asi 64 000 životů a samostatně 59 000 v roce 2021. Ve Spojených státech zemřelo na COVID-19 v roce 2020 přes 370 000 lidí a samostatně více než 450 000 v roce 2021 – celkem více než 800 000 úmrtí s průměrem více než 1 000 úmrtí denně.
Vzhledem k vysoké úmrtnosti neměla Čína jinou možnost, než přijmout přísná preventivní a kontrolní opatření, když se Západ rozhodl, že lidé budou muset s virem koexistovat.
V roce 2022 se Omicron stal převládající variantou viru po celém světě, ale jeho úmrtnost byla výrazně nižší kvůli rozšířenému očkování. V té době si však žádná země nemohla být jistá dopady varianty Omicron, přičemž evropská a americká lékařská komunita odkazovala na situaci v Jižní Africe, aby učinila informovaný odhad.
To je důvod, proč Čína navzdory tomu, že očkovala více než 90 procent své populace, setrvala ve velmi obezřetném přístupu a bedlivě sledovala situaci v jiných zemích. 11. listopadu vydala 20 nových pokynů pro zmírnění přísných antipandemických omezení poté, co rozhodla, že vakcíny jsou účinné, a 7. prosince 10bodový plán na optimalizaci reakce na COVID-19, aby se situace dále normalizovala.
Globálně se může zdát, že Čína je poslední velkou zemí, která zmírnila omezení, ale učinila tak jen o několik měsíců později než ostatní země. Vezměte si například zrušení omezení vstupu. Většina zemí odstranila COVID omezení v roce 2022. Japonsko, Španělsko, Sýrie tak učinily v říjnu, tedy necelé tři měsíce před Čínou.
Čínská protiepidemická opatření nejenže kladou životy lidí na první místo, ale také vytvářejí rovnováhu mezi prevencí a kontrolou pandemie a hospodářským rozvojem. Není divu, že Čína je jedinou velkou ekonomikou, která dosáhla pozitivního růstu v roce 2020, přičemž její tempo růstu dosáhne v roce 2021 8,1 procenta. A obecně se očekává, že tempo růstu Číny v roce 2023 dosáhne světové špičky.
Západní kritici však popírají cenný přínos Číny ke globálnímu boji proti pandemii a globální kauze lidských práv a místo toho tvrdí, že Čína porušuje lidská práva a omezuje svobodu lidí.
Dokonce zpochybňovali čínský „motiv“ poskytování lékařské pomoci a dodávek vakcín pro jiné země a nazývali to „očkovací diplomacií“ a geografickou rozpínavostí. Je to proto, že tito lidé na Západě vnímají rozvoj Číny a touhu Číňanů po lepším životě jako hrozbu pro Západ.
Nemohou však strávit čínský ekonomický úspěch možná proto, že Čína dosáhla zázraku, aniž by se držela západního modelu rozvoje, a tím zpochybnila převahu západního modelu.
Během posledních tří let Čína bojovala s pandemií pomocí jiného antipandemického modelu a vedla si lépe než Západ, pokud jde o ochranu života a podporu hospodářského rozvoje. To je něco, co Západ zjevně nebyl schopen akceptovat.
Stručně řečeno, v době, kdy lidstvo naléhavě potřebuje, aby všechny země spojily ruce k překonání společného nepřítele, se Západ pod vedením USA rozhodl pandemii zpolitizovat a stigmatizovat zemi, a tak oslabit globální boj proti viru.
Lidské bytosti budou v budoucnu čelit podobným výzvám, protože pandemie může kdykoli vypuknout v jakékoli zemi nebo regionu. Aby bylo možné pandemii v budoucnu hladce zvládnout, musí se svět z pandemie COVID-19 poučit.
Autor je vědeckým pracovníkem Čínského institutu, Fudan University. Názory nemusí nutně odpovídat názorům China Daily.