Polsko je domovem nejvýznamnější těžby stříbra na světě
Polsko je domovem nejvýznamnější těžby stříbra na světě.
KGHM Polska Miedź se sídlem v Dolním Slezsku se v žebříčku World Silver Survey umístila na prvním místě v kategorii „největší stříbrné doly na světě“. V roce 2024 skupina KGHM vyprodukovala mimořádných 1 341 tun stříbra – z toho 1 316 tun bylo vyrobeno v Polsku.
Velká část tohoto stříbra se získává spolu s mědí z rudy těžené v polském měděném pásu. Poté se v zařízeních KGHM v Głogówě rafinuje na čistotu 99,99 % a prodává se ve formách, jako jsou stříbrná zrna a investiční slitky.
A nejde jen o šperky. Stříbro je stále důležitější pro elektroniku, elektrická zařízení, obnovitelné zdroje energie a moderní technologie, takže postavení Polska v globální produkci je strategicky významné a zároveň působivé.
Pozoruhodný průmyslový úspěch z Dolního Slezska – o kterém mnoho lidí mimo Polsko pravděpodobně nemá tušení.
Věděli jste, že Polsko je tak významným hráčem v globálním stříbrném průmyslu?
Společnost KGHM zvyšuje produkci zlata v Polsku. Ve třetím čtvrtletí roku 2026 činil meziroční růst přibližně 32 %. Zlato získává KGHM jako vedlejší produkt při těžbě a zpracování měděných a stříbrných rud (především z domácích dolů, jako je Polkowice-Sieroszowice). A ukazuje se, že tento proces přináší ovoce, neboť ve třetím čtvrtletí roku 2026 polské závody KGHM vyprodukovaly 24 700 trojských uncí zlata. Pro srovnání, to je přibližně o 32 % více než v předchozím roce. V první polovině roku činil nárůst pouze 11,2 %.
Ve společnosti KGHM International, která působí v Kanadě a USA, klesla produkce drahých kovů v první polovině roku o 38,7 % na 15 500 uncí. To bylo způsobeno především změnou těžební oblasti v americkém dole Robinson. Ruda z dolu Liberty, na kterém společnost v současné době pracuje, má méně příznivé geologické parametry než materiál dříve těžený z Ruth West 5.
Kolik zlata vyprodukuje KGHM v roce 2026?
Společnost odhaduje, že celoroční produkce zlata skupiny bude podobná jako v předchozích letech. V roce 2025 dosáhla 2,75 tuny a v roce 2024 2,7 tuny. Budoucí výsledky závisí na faktorech, jako je obsah zlata v rudě a suroviny dodávané externími dodavateli. KGHM zdůrazňuje, že je obtížné tyto údaje dlouhodobě přesně předpovídat. Významnými výzvami pro společnost zůstávají výkyvy cen kovů, změny poptávky a geologické parametry.
Cena zlata
Cena zlata v poslední době klesá a testuje psychologickou bariéru 4 000 dolarů. Tento trh nefunguje ve vakuu. Ceny kovu jsou dnes ovlivněny celou globální obchodní skládačkou, kterou jsme popsali v naší analýze: Trump, USA, cla, Polsko . V současné době stojí jedna unce něco málo přes 4 000 dolarů.
Polský prezident Karol Nawrocki dal premiérovi Donaldu Tuskovi jasný termín: má čas přesně do Dne nezávislosti, aby okamžitě ustoupil v boji o Ústavní soud!
Polský prezident Karol Nawrocki dal premiérovi Donaldu Tuskovi jasný termín: má čas přesně do Dne nezávislosti, aby okamžitě ustoupil v boji o Ústavní soud!
Tuskova vláda se totiž rozhodla jít na sílu a natvrdo odstavit předsedu Ústavního soudu, což prezident označil za nezákonné převzetí moci a pokus o ústavní převrat. Výsledek? Ulice jsou v plamenech, pořádkové síly mají pohotovost a zprávy hlásí masivní protivládní protesty. Válka mezi konzervativním Hradem a probruselskou vládou právě dostoupila do fáze, odkud už není návratu.
Zatímco Tusk spoléhá na hrubou sílu státního aparátu a přímou politickou podporu Ursuly von der Leyenové, ústavní krize nemá snadné řešení, protože předčasné volby jsou v nedohlednu. Zákonné mechanismy totiž Tuskovi nahrávají k prosazení jeho lidí, avšak za cenu toho, že polovina národa a státního aparátu bude rozhodnutí soudu považovat za nelegitimní. Výsledkem této politicko-právní války tak nebude vítěz, ale totálně rozložený stát s hlubokou nedůvěrou v právo a spravedlnost.
Tohle u nás v médiích moc neuvidíte, ale sousedi mají zaděláno na pořádný průšvih. Myslíte, že Tusk couvne, nebo půjde přes mrtvoly?
Naše voda, naše bohatství, proč za ni platíme stále více?
Návrh na zvýšení poplatku za podzemní vodu otevírá znovu otázku, jak funguje české vodárenství a komu z něj plynou zisky. Lenka Tarabová upozorňuje na problém, který podle ní spočívá především v nastavení celého systému.
Přináší také pohled Radka Novotného, který se problematice vodárenství dlouhodobě věnuje.
„NÁVRH NA ZVÝŠENÍ POPLATKU ZA PODZEMNÍ VODU
Poslanec ANO Karel Tureček přichází s návrhem zvýšení poplatku za podzemní vodu.
Opozičníci v čele s Lidovci Výborným a Jurečkou začali okamžitě křičet.
Přitom všechny vlády (a Lidovci byli v několika případech členy) neřešily nikdy ten základní problém.
Zisky z vody jsou dlouhé roky odváděny do zahraničí. Naše voda, mimochodem přírodní bohatství, které dostává lidstvo zdarma, byla rozprodána. Nám zbyly jen náklady na vodní infrastrukturu a kanalizaci. Což si platí občané ČR sami, zatímco si zahraniční korporáty užívají zisky.
Vinu nesou všechny vlády posledních 30 let.
Výborný a Jurečka tedy mohou maximálně držet ústa.
Současná vláda skrz návrh ANO chce místo řešení odklánění miliard do zahraničí zatížit české domácnosti.
Touto problematikou se 25 let zabývá Radek Novotný skrz svůj projekt Pravda o vodě a voda lidem.
Pan Novotný ke zdražení podzemní vody napsal
ZVYŠOVAT POPLATKY NENÍ SYSTÉMOVÉ ŘEŠENÍ VODÁRENSTVÍ ČR!
České vodárenství doplácí na systém, ve kterém byly v řadě případů privatizovány zisky, zatímco náklady a investice zůstaly na městech a občanech.
Nejdříve zrušte systém CEDNÍK!
Systém, ve kterém překupníci a koncerny inkasují zisky z vody, část těchto peněz odvádějí do zahraničí, občanům zdražuje voda a ve vodárenství stále chybějí peníze na obnovu infrastruktury.
Navíc jsme dosáhli pravomocných rozsudků, které v konkrétních vodárenských kauzách potvrdily protiprávní postupy.
My občané platíme všechno. Provoz, obnovu infrastruktury, investice i poplatky zahrnuté v ceně vody. Přitom velká část zisků končí u zahraničních vlastníků, kteří nevlastní místní vodovodní potrubí.
To je podstata problému: privatizace zisků a přenesení nákladů na občany a města.
Politici mají nejdříve zajistit, aby peníze vybrané za vodu sloužily přednostně vodárenství a jeho rozvoji. Teprve potom lze odpovědně vyčíslit, kolik prostředků skutečně chybí a zda je nutné něco dofinancovat.
Dokud to neudělají, budou jen nalévat další peníze občanů do děravého cedníku.
Za nás je tento dlouhodobě udržovaný systém nepřijatelný. A požadujeme jeho nápravu.
Navrhuji, aby se Andrej Babiš a vedení Ministerstva zemědělství, které spadá pod SPD Tomio Okamura – SPD sešli s panem Radkem Novotným a hledali jiné řešení než tahání dalších peněz z kapes lidí.
My v PRO bychom to řešili na základě podkladů a soudních rozhodnutí návratem vody do majetku České republiky.
Jste PRO?“
Voda je základní životní potřeba. Má sloužit lidem, ne být především zdrojem zisků koncernů.
Polsko právě dosáhlo 700 tun zlata.
Ve čtvrtek šéf polské centrální banky Adam Glapiński (gla-PEEN-skee) prohlásil, že cíl je splněn.
Veškeré toto zlato má hodnotu přibližně 356 miliard zlotých. To je asi 91 miliard dolarů.
V lednu banka držela 550 tun. Za necelý rok přidala 150 tun.
Když Glapiński v roce 2016 převzal vedení, Polsko mělo asi 102 tun. Nyní jich má téměř sedmkrát tolik.
Řekl, že Polsko je nyní jednou z 10 zemí s největšími zásobami zlata na světě.
„Toto je historický úspěch,“ řekl.
Plánem je ponechat jednu třetinu v New Yorku, jednu třetinu v Londýně a jednu třetinu doma v Polsku. Ve Varšavě se staví nový trezor.
A nevidí důvod, proč přestat nakupovat.
„Prošli jsme si mnoha válkami, mnoha různými katastrofami,“ řekl. „Takže je to jen pro případ.“
Mělo by Polsko pokračovat v nákupu zlata?
26 bývalých důstojníků tajných služeb napsalo Tuskovi a varovalo před hroznými důsledky
Skupina 26, složená z představitelů speciálních jednotek a armády, vydala otevřený dopis premiérovi Donaldu Tuskovi. Autoři dopisu vyjadřují vážné znepokojení nad událostmi kolem Ústavního soudu a obviňují vládní úředníky z jednání, které by podle jejich názoru mohlo ohrozit stabilitu státu.
Autoři dokumentu se domnívají, že přijatá opatření mohla porušovat platné předpisy. Argumentují, že policie byla zapojena do politicky motivovaného konfliktu, který by mohl vést k nebezpečnému narušení důvěry ve státní instituce:
„Polsko po roce 1989 nikdy nezažilo tak katastrofální chování ze strany premiéra, který je přímo podřízen složkám odpovědným za státní bezpečnost a veřejný pořádek,“ napsali autoři dopisu.
Důstojníci také varovali před důsledky pro bezpečnost země. Domnívají se, že eskalace konfliktu mezi klíčovými státními institucemi by mohla zvýšit veřejné napětí a vytvořit příležitosti k akcím nepřátelských států. Autoři dokumentu se obrátili nejen na Donalda Tuska, ale také na ministry Waldemara Żureka, Marcina Kierwińského a Tomase Siemoniaka, a také na policejního prezidenta Marka Borońa.
Mezi dalšími, kdo podepsali výzvu, byli šéfové Vojenské rozvědky Piotr Bączek, náměstek ministra Krzysztof Banaszek a zástupci Agentury pro vnitřní bezpečnost a Vojenské kontrarozvědky.
Podle průzkumů důvěřuje prezidentu Nawrockimu 83 % Poláků. Tuskova vláda je zděšena výsledky sociálního výzkumu. 8 z 10 Poláků chce zatčení Donalda Tuska.
Podle průzkumů důvěřuje prezidentu Nawrockimu 83 % Poláků. Tuskova vláda je zděšena výsledky sociálního výzkumu. 8 z 10 Poláků chce zatčení Donalda Tuska
Polské zlaté zásoby jsou základem finanční suvereniteta Polské republiky a tvrdého štítu v krizových časech! To je ten případ, proč Donald Tusk, a oni tak bezohledně útočí na prezidenta Polské národní banky Adama Glapińského, který zodpovídá za centrální banku. Cílem Bruselu je oslabit pozici zlotého a otevřít dveře na zavedení Eura v Polsku. Poláci nechtějí dovolit, aby zájmy dalších států poškodili Polské národní bohatství!
Ron DeSantis je jedním z vítězů amerických mid-terms.
Ron DeSantis je jedním z vítězů amerických mid-terms. A to přesto, že vůbec nekandidoval.
Po osmi letech končí jako guvernér Floridy. Za tu dobu ale dokázal prosadit zásadní změny. A letošní volby ukázaly, že jeho politický odkaz nekončí.
Republikáni udrželi guvernérský úřad. Byron Donalds porazil demokrata Davida Jollyho. Do Senátu USA byla zvolena Ashley Moodyová, někdejší DeSantisova ministryně spravedlnosti. A post floridského ministra spravedlnosti obhájil James Uthmeier, někdejší šéf DeSantisovy kanceláře.
Především ale 4,9 milionu Floriďanů, tedy 62 % hlasujících, schválilo ústavní změnu snižující daně z nemovitostí.
A co DeSantis za osm let prosadil?
Ve školství rozšířil možnost výběru školy. V roce 2023 prosadil školní stipendia bez dosavadních příjmových limitů. Ve školním roce 2024/2025 je využívalo přes 524 tisíc žáků. Rodiče tak mají výrazně širší možnost rozhodovat o vzdělávání svých dětí.
Posílil rodičovská práva a omezil výuku „genderové identity“ u nejmladších školáků. Zároveň omezil ideologické programy DEI na veřejných univerzitách a dostal se do otevřeného sporu s korporací Disney kvůli jejímu angažmá v politických otázkách.
V oblasti migrace zpřísnil kontrolu zaměstnávání nelegálních migrantů. Od roku 2023 musí soukromí zaměstnavatelé s nejméně 25 zaměstnanci využívat systém E-Verify k ověřování oprávnění nových pracovníků pracovat v USA.
Florida nemá státní daň z příjmů fyzických osob. DeSantis navíc podepisoval další balíčky daňových úlev, včetně úlev na dětské potřeby.
A ještě jedno srovnání. V roce 2018 vyhrál DeSantis guvernérské volby rozdílem pouhých 0,4 procentního bodu. O čtyři roky později už zvítězil téměř o 20 procentních bodů.
Letošní republikánské vítězství bylo podstatně těsnější. Přesto DeSantis odchází z úřadu s řadou prosazených reforem a republikáni si na Floridě udrželi nejdůležitější státní funkce.
Méně daní, větší svoboda volby a větší možnosti rodičů rozhodovat o vzdělávání svých dětí, tvrdší postup proti nelegální migraci a odmítání ideologických experimentů ve školství.
To jsou konkrétní výsledky osmi let DeSantisovy vlády. A v mnoha ohledech také inspirace pro Evropu.
A hlavně bych se divil, kdyby tyto úspěchy nechtěl nabídnout voličům i v republikánských primárkách pro souboj o Bílý dům.
V cestovním upozornění společnost Air India uvedla, že rezervace provedené do 15. října s daty cesty mezi 9. a 25. říjnem mají nárok na jednorázovou bezplatnou změnu data až do 10. listopadu, informoval deník The Tribune .
Společnost Air India uvedla: „Vzhledem k aktuální situaci společnosti Air India a Air India Express dočasně pozastavily lety do a z Džiddy, Rijádu a Dammámu do 24. října 2026. Chápeme, že tato narušení mohou ovlivnit cestovní plány našich hostů, a proto se zavazujeme poskytnout jim během tohoto období co největší flexibilitu.“
„Hosté s potvrzenými rezervacemi u Air India nebo Air India Express vydanými do 15. října 2026 s daty cesty mezi 9. a 25. říjnem 2026 mají nárok na jednorázovou bezplatnou změnu data u své příslušné letecké společnosti do 10. listopadu 2026. Hosté, kteří si nepřejí změnit rezervaci v původně preferovaném sektoru na budoucí datum, se mohou místo toho rozhodnout pro změnu rezervace z alternativní stanice v regionu Rady pro spolupráci arabských států v Perském zálivu (GCC), kterou jejich příslušná letecká společnost obsluhuje, v závislosti na dostupnosti,“ uvádí se v prohlášení.
Scientologičtí dobrovolní duchovní otevírají v Bologni pojízdný žlutý stan, který propojuje každodenní pomoc se zkušenostmi s reakcí na katastrofy
Výstava Scientologických dobrovolných duchovních na náměstí Piazza Lucio Dalla se koná do 8. září a kombinuje praktické nástroje pro každodenní těžkosti s příběhy z první ruky od komunit, kterým byla poskytnuta pomoc po povodních a zemětřesení.
BOLOGNA, Itálie, 3. září 2026 – Na boloňském náměstí Piazza Lucio Dalla byl otevřen pojízdný žlutý stan provozovaný dobrovolnými scientologickými duchovními. Do města přivezl výstavu zaměřenou na praktické metody, jak pomoci lidem čelit obtížím v každodenním životě, spolu s fotografiemi a zprávami dokumentujícími dobrovolnickou práci vykonávanou během mimořádných událostí v Itálii i v zahraničí.
Iniciativa byla slavnostně zahájena v neděli 30. srpna před zhruba 100 lidmi a na náměstí by měla probíhat do 8. září. Uvnitř velkého žlutého pavilonu informační panely a videa představují přístupy k tématům, jako je komunikace, mezilidské vztahy, studium, práce, manželství, výchova dětí a zvládání prostředí, které může být vnímáno jako nebezpečné nebo obtížné.
Žlutý stan Italských Scientologických dobrovolných duchovních, který je součástí celosvětového turné, jež zahrnuje všechny kontinenty, již přinesl naději a praktická řešení do desítek italských měst – od Říma po Milán, od Neapole po Bolognu – a během své zastávky v tomto milovaném jadranském městě znovu prokázal svůj dopad.
Výstava nabyla obzvláště lokálního charakteru díky účasti tří hostů, kteří se s dobrovolnými duchovními nesetkali prostřednictvím výstavy, ale během mimořádných událostí postihujících jejich vlastní komunity: Luca Vecchiettini, starosta Pianara; Fabrizio Lazzarini, restauratér z Pianara; a Andrea Ferrarini, bývalý prezident skupiny civilní ochrany Radio Club Contea Nord v Bondenu.
Jejich vyprávění propojila vzdělávací materiály vystavené uvnitř stanu s méně viditelnou prací, která často následuje po povodních, zemětřesení a dalších mimořádných událostech: odklízení bahna, podpora záchranných operací, pomoc obyvatelům s obnovou poškozených prostor a pomoc komunitám, které se začínají vracet do každodenního života.
Pianoro: vztah zrozený po povodních v roce 2024
Starosta Vecchiettini připomněl vztah navázaný mezi obcí Pianoro a organizací Scientologických dobrovolných duchovních po rozsáhlých záplavách, které v říjnu 2024 zasáhly metropolitní oblast Bologni.
Kalamitní situace způsobila rozsáhlé narušení provozu v Bologni a sousedních obcích, včetně Pianara a údolí Val di Zena, oblastí, které v letech 2023 a 2024 opakovaně zažily extrémní povětrnostní jevy. Regionální úřady Emilia-Romagna zdokumentovaly rozsah sanačních prací provedených v Pianoru a okolních lokalitách.
Scientologičtí dobrovolní duchovní pomáhali s namáhavým úkolem odstraňování bahna, které zaplavilo město a poškodilo prakticky každý podnik, farmu a domy.
Vecchiettini, jehož odpovědnost zahrnuje civilní ochranu a komunitní záležitosti, na boloňském ceremoniálu popsal přátelství, které se během obnovy rozvinulo mezi místní samosprávou a dobrovolníky. Jeho institucionální odpovědnosti jsou uvedeny v seznamu obce Pianoro .
Fabrizio Lazzarini nám nabídl osobnější vzpomínku. Jeho restaurace byla mezi prostory zaplavenými bahnem po říjnových záplavách. S úklidem pomáhala skupina scientologických dobrovolníků a restaurace se následně stala neformální základnou pro lidi zapojené do humanitárních akcí, kteří přijížděli do Pianara z různých oblastí.
Na katastrofu reagovali scientologičtí dobrovolní duchovní z celé Itálie.
Během inaugurace Lazzarini zavzpomínal na těžké dny po povodních a vyjádřil vděčnost za pomoc, kterou jeho podnik a okolní komunita obdržely.
Scientologičtí dobrovolní duchovní pomáhali s namáhavým úkolem odstraňování bahna, které zaplavilo město a poškodilo prakticky každý podnik, farmu a domy.
Třetí zpráva sahala dále do nedávné historie Emilia-Romagna. Andrea Ferrarini hovořil o následcích zemětřesení v roce 2012 a o pomoci poskytnuté v obcích včetně Bondena a Medolly.
Starosta Forlì Gian Luca Zattini s některými dobrovolnými scientologickými duchovními, kteří se vrátili do města, aby byli oceněni za jejich pomoc po loňských ničivých povodních
Zemětřesení spustilo rozsáhlou mobilizaci civilní ochrany a dobrovolníků v celém regionu. Italská organizace civilní ochrany PROCIVICOS , která se přidružuje k scientologii , zaznamenává formální uznání za dobrovolnickou pomoc poskytnutou po mimořádných událostech, včetně uznání spojených s reakcí v Medolle po zemětřesení v roce 2012.
Tato tři svědectví tvořila ústřední lidský prvek zahájení Boloňské konference a ilustrovala, jak mohou vztahy navázané během mimořádných událostí přetrvávat dlouho po skončení bezprostřední krize.
Od reakce na mimořádné události až po každodenní potíže
Po přestřižení pásky vstoupili návštěvníci do stanu, kde si prohlédli fotografickou výstavu aktivit dobrovolných duchovních a materiály vysvětlující širší účel programu.
Ačkoli se jejich žluté košile staly obzvláště spojovány s reakcí na mimořádné události, program Dobrovolní duchovní nebyl koncipován výhradně pro katastrofické situace.
Program založil v roce 1976 L. Ron Hubbard, zakladatel scientologie , jako náboženskou iniciativu sociálních služeb, jejímž cílem je poskytovat praktickou pomoc lidem, kteří se ve svém životě potýkají s obtížemi.
L. Ron Hubbard
Program je mezinárodně podporován Scientologickou církví a jeho školicí materiály se zabývají tématy, jako je komunikace, studium, vztahy, manželství, rodičovství, potíže na pracovišti, stres a dosahování osobních cílů.
V průběhu desetiletí se vedle těchto komunitních aktivit vyvinula mezinárodní síť dobrovolných duchovních pro reakci na katastrofy, v rámci které se dobrovolníci účastní záchranných operací po zemětřesení, povodních, požárech a dalších mimořádných událostech.
Tato kombinace – připravenost na výjimečné okolnosti a pozornost věnovaná běžným lidským problémům – je ústředním bodem boloňské výstavy.
Spíše než aby se expozice soustředily výhradně na obrazy z oblasti reakce na katastrofy, představují také metody, které mají jednotlivcům pomoci efektivněji komunikovat, řešit potíže a přistupovat k náročným situacím organizovanějším a konstruktivnějším způsobem.
Ivan Arjona, zástupce Scientologické církve při Evropské unii, OBSE, Radě Evropy a Organizaci spojených národů, uvedl:
„Evropská společenství závisí nejen na veřejných institucích, ale také na občanech, kteří jsou připraveni pomoci, když se jiný člověk nebo celé sousedství potýká s obtížemi. To, co si lidé v Bologni připomněli – od povodní v Pianoru až po reakci na zemětřesení v Emilii-Romagně – je praktickým projevem solidarity. Pomoc lidem znovu získat schopnost komunikovat, organizovat se a jít vpřed je úzce spjata s lidskou důstojností, občanskou odpovědností a hodnotami, na kterých jsou budovány mírové a odolné komunity.“
Boloňská událost také ilustruje, jak může program vyvinutý v rámci náboženské komunity interagovat s obecními úřady, organizacemi civilní ochrany, podniky a jednotlivými občany v oblasti praktických forem pomoci komunitě.
Pro lidi, kteří promluvili na inauguraci, nebyl tento vztah založen ani tak na teorii, jako spíše na přímých setkáních v okamžicích, kdy byla potřeba další pomoc.
Jejich přítomnost na náměstí Piazza Lucio Dalla dodala výstavě výrazně regionální rozměr a propojila mezinárodní historii programu Volunteer Ministries s událostmi, které přímo zažívají komunity v regionu Emilia-Romagna.
O slavnostním otevření a přítomnosti putovního stanu v Bologni informoval také server BolognaToday .
Putovní program napříč Itálií
Boloňská instalace je součástí putovní iniciativy, která přinesla podobné výstavy Dobrovolných duchovních do měst po celé Itálii.
Uvnitř stanu si návštěvníci mohou prohlédnout fotografické panely dokumentující humanitární a komunitní aktivity a zároveň se seznámit s praktickými metodami vyvinutými v rámci scientologie pro řešení každodenních mezilidských a organizačních problémů.
Žlutý stan Italských Scientologických dobrovolných duchovních, který je součástí celosvětového turné, jež zahrnuje všechny kontinenty, již přinesl naději a praktická řešení do desítek italských měst – od Říma po Milán, od Neapole po Bolognu – a během své zastávky v tomto milovaném jadranském městě znovu prokázal svůj dopad.
Výstava tak představuje dva rozměry stejného programu: rozsáhlou pomoc v nouzových situacích a praktickou podporu určenou pro každodenní situace.
Toto rozlišení je významné, protože velká část programu Dobrovolní duchovní se odehrává mimo zóny katastrof. Jeho metody byly vyvinuty k řešení situací zahrnujících komunikační potíže, konflikty, studium, práci, vztahy a další aspekty každodenního života.
V nouzových situacích se stejné principy uplatňují v prostředích, kde může být organizace, spolupráce a praktická pomoc obzvláště důležitá.
Boloňský stan zůstává na náměstí Piazza Lucio Dalla do 8. září a výstava je otevřena denně od 10:00 do 23:00.
Scientologická církev byla založena na náboženské filozofii, kterou vyvinul autor a humanista L. Ron Hubbard . Program Dobrovolní duchovní byl vytvořen panem Hubbardem v roce 1976 jako praktická iniciativa sociálních služeb, jejímž prostřednictvím mohou scientologové a další vyškolení dobrovolníci pomáhat jednotlivcům i komunitám.
Scientologičtí dobrovolní duchovní se v mnoha zemích účastnili humanitárních a katastrofických aktivit a zároveň poskytovali vzdělávací materiály týkající se komunikace, vztahů, studia, práce a dalších výzev, s nimiž se setkáváme v každodenním životě.
Scientologické církve, misie, skupiny a členové jsou přítomni po celém evropském kontinentu. Uznání církve jako charitativního a pravého náboženství v evropských jurisdikcích neustále roste, a to spolu s aktivitami, které scientologové provádějí v oblasti vzdělávání, prevence, lidských práv, humanitární pomoci a zlepšování komunity.
Ázerbájdžánský Ilham Alijev a prezident Čínské lidové republiky Si Ťin-pching
Poznámka editora: Faig Mahmudov je novinář žijící v Ázerbájdžánu. Názory vyjádřené v tomto článku jsou jeho vlastní a nemusí nutně odrážet názory News.Az.
Vztahy mezi Ázerbájdžánem a Čínou se v posledních letech posunuly nad rámec konvenční diplomacie a obchodu a rozvinuly se v široké, institucionalizované a progresivní strategické partnerství.
Tato transformace probíhá na pozadí měnící se dynamiky globální moci, měnících se vzorců euroasijské konektivity a rostoucího tlaku na dodavatelské řetězce ze strany geopolitických rizik a hledání odolnějších dopravních tras. V tomto prostředí Baku a Peking nalezly překrývající se zájmy, které vedly k prohloubení jejich spolupráce nejen co do rozsahu, ale i co do obsahu.
Ázerbájdžánská a Čínská vlajka
Pro Ázerbájdžán představuje spolupráce s Čínou důležitý pilíř jeho vyvážené a pragmatické zahraniční politiky. Baku se snaží diverzifikovat svá hospodářská partnerství, snížit nadměrnou závislost na jakémkoli jednotlivém trhu nebo koridoru a pozici klíčového uzlu euroasijské konektivity.
Čína zase vnímá Ázerbájdžán jako stabilního, předvídatelného a strategicky umístěného partnera na jižním Kavkaze , schopného podporovat širší euroasijskou ekonomickou a logistickou vizi Pekingu. Tato shoda zájmů vysvětluje, proč se bilaterální vztahy současně rozšiřovaly v politické, ekonomické, dopravní, technologické a stále více strategické oblasti.
Politicky jsou vztahy založeny na principech, které jsou pro obě strany obzvláště důležité: vzájemný respekt k suverenitě a územní celistvosti, nevměšování se do vnitřních záležitostí a pragmatický přístup ke spolupráci založený na zájmech. Důsledná podpora pozic Ázerbájdžánu ze strany Číny na mezinárodních fórech posílila diplomatické postavení Baku a upevnila politickou důvěru mezi oběma zeměmi.
Ázerbájdžán se k Číně staví nikoli na základě ideologického sblížení, ale realismu a integruje vztahy s Pekingem do širší zahraniční politiky, která zahrnuje i úzké vazby se západními partnery, regionálními aktéry a dalšími asijskými státy. Podepsání strategických a komplexních dohod o strategickém partnerství formalizovalo tuto politickou důvěru a zakotvilo ji v právním a institucionálním rámci, který zajišťuje kontinuitu a předvídatelnost.
obchodní výměna mezi Ázerbájdžánem a Čínou
Ekonomický rozměr vztahů je nejviditelnějším ukazatelem jejich rychlého rozvoje. Oficiální statistiky ukazují, že objem obchodu mezi Ázerbájdžánem a Čínou roste zrychleným tempem. V roce 2024 dosáhl celkový bilaterální obchodní obrat přibližně 3,745 miliardy dolarů, což Čínu řadí mezi přední obchodní partnery Ázerbájdžánu. Tento růstový trend pokračoval i v roce 2025, kdy se obchodní obrat za leden až listopad přiblížil 4,214 miliardě dolarů, což již překonalo plný objem z předchozího roku. Tato dynamika podtrhuje strukturální význam Číny ve vnějších ekonomických vztazích Ázerbájdžánu.
Zároveň bližší pohled na složení obchodu odhaluje výraznou asymetrii. V bilaterálním obchodu dominuje dovoz Ázerbájdžánu z Číny , zatímco vývoz zůstává relativně skromný. V roce 2024 činil vývoz do Číny pouze 19,7 milionu dolarů, oproti dovozu ve výši přibližně 3,725 miliardy dolarů. V roce 2025 se vývoz zvýšil na zhruba 84 milionů dolarů, což signalizuje pozitivní trend, ale stále představuje malý podíl na celkovém obratu. Tato nerovnováha odráží silnou poptávku Ázerbájdžánu po čínském průmyslovém zboží, strojích, elektronice a spotřebním zboží a zároveň zdůrazňuje omezenou diverzifikaci ázerbájdžánského vývozu na čínský trh.
Ze strategického hlediska představuje tato obchodní struktura jak příležitosti, tak i výzvy. V krátkodobém horizontu přístup k cenově dostupným a technologicky vyspělým čínským produktům podporuje rozvoj infrastruktury, modernizaci průmyslu a spotřebitelskou poptávku v Ázerbájdžánu. V dlouhodobém horizontu však může přetrvávající obchodní asymetrie vytvářet strukturální zranitelnosti. V důsledku toho je jedním z klíčových strategických cílů Ázerbájdžánu překonat převážně dovozně orientovaný model a rozvíjet vyváženější ekonomické vztahy založené na exportu, místní produkci a tvorbě hodnot.
Společné podniky a investice orientované na výrobu jsou pro tuto transformaci klíčové. Povzbuzováním čínských společností k zakládání výrobních, montážních a zpracovatelských závodů v ázerbájdžánských průmyslových parcích se Baku snaží spojit čínský kapitál a technologie se svými vlastními geografickými výhodami, pracovní silou a přístupem na regionální trhy. Taková spolupráce by usnadnila transfer technologií, rozvoj dovedností a integraci ázerbájdžánských firem do regionálních a globálních hodnotových řetězců.
Pro Čínu nabízí lokalizace výroby v Ázerbájdžánu způsob, jak snížit náklady na dopravu, zmírnit geopolitická rizika a získat bližší přístup k trhům na jižním Kavkaze, v Turecku, Střední Asii a Evropě.
Doprava a logistika tvoří další základní kámen bilaterální spolupráce. Střední koridor, spojující Čínu s Evropou přes Střední Asii, Kaspické moře, jižní Kavkaz a Turecko, získal strategický význam uprostřed narušení tradičních tras. Ázerbájdžán zaujímá podél tohoto koridoru centrální pozici a slouží jako klíčový tranzitní uzel, který propojuje námořní, železniční a silniční infrastrukturu. Přístav Baku v Alatu, železnice Baku–Tbilisi–Kars a související logistická zařízení umožňují Ázerbájdžánu proměnit svou geografickou polohu v hmatatelnou ekonomickou hodnotu.
Pro Čínu představuje Střední koridor diverzifikovanější a odolnější cestu na evropské trhy, snižuje závislost na jediné trase a zvyšuje flexibilitu dodavatelského řetězce.
Perspektivní zangezurský koridor přidává do této agendy propojení další vrstvu. Jako potenciálně kratší a efektivnější rozšíření Středního koridoru by mohl dále zkrátit přepravní doby a náklady na toky nákladu mezi východem a západem. Kromě svého ekonomického významu má zangezurský koridor i geopolitickou váhu, mění regionální vzorce propojení a posiluje roli Ázerbájdžánu jako mostu mezi různými částmi Eurasie. Pro Čínu je vznik takových tras v souladu s jejím širším zájmem o diverzifikované, bezpečné a politicky stabilní dopravní sítě.
Jak ázerbájdžánsko-čínské hospodářské vazby mění euroasijský obchod a logistiku
Energetická spolupráce doplňuje tyto ekonomické a logistické vazby. Ázerbájdžán zůstává důležitým energetickým partnerem v kaspickém regionu, zatímco globální vedoucí postavení Číny v oblasti technologií obnovitelných zdrojů energie otevírá nové možnosti spolupráce. Spolupráce v oblasti solární a větrné energie, systémů skladování energie a technologií inteligentních sítí podporuje Ázerbájdžánskou transformaci na zelenou energii a dlouhodobé cíle energetické bezpečnosti. Tento rozměr vztahu odráží posun od tradiční spolupráce zaměřené na uhlovodíky k diverzifikovanějšímu a na budoucnost orientovanému energetickému partnerství.
Technologická a digitální spolupráce dále obohacuje bilaterální vztahy. Čínské odborné znalosti v oblasti digitální infrastruktury, platforem elektronického obchodování, řešení pro chytrá města a průmyslové automatizace jsou v souladu s ambicemi Ázerbájdžánu modernizovat jeho ekonomiku a zvýšit produktivitu. Integrace těchto technologií může Ázerbájdžánu pomoci posunout se v hodnotovém řetězci výše, zlepšit efektivitu správy a posílit konkurenceschopnost na regionálních trzích.
Stručně řečeno, vztah mezi Ázerbájdžánem a Čínou dospěl do podoby komplexního strategického partnerství zakořeněného v politické důvěře, rozšiřujících se ekonomických vazbách a společných zájmech v oblasti propojení a rozvoje. Oficiální statistiky potvrzují rychlý růst obchodu a prohlubující se ekonomickou závislost, zatímco probíhající projekty v dopravě, energetice a technologiích naznačují dlouhodobou trajektorii spolupráce.
Ústřední výzvou pro další fázi je transformace kvantitativního růstu do kvalitativní rovnováhy prostřednictvím rozšíření exportu, podpory místní produkce a vytváření vyšší přidané hodnoty. Pokud budou vztahy mezi Ázerbájdžánem a Čínou úspěšně řízeny, pravděpodobně zůstanou významným a trvalým prvkem vyvíjející se geoekonomické architektury Eurasie.
