Mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně Mongolska v Brazilské federativní republice Sh. Battsetsegová předala 30. března pověřovací listinu viceprezidentovi země Hamiltonu Mourãovi.
Mongolská velvyslankyně Sh.Battsetseg při předávání pozdravů mongolského prezidenta U. Khurelsucha vyjádřil závazek k dalšímu rozšiřování vztahů a spolupráce mezi Mongolskem a Brazílií.
Viceprezident Brazílie Hamilton Mourão poblahopřál velvyslankyni k jejímu jmenování a popřál jí úspěch.
Předseda Mongolské vlády Oyun-Erdene během své pracovní cesty v Umnugobi aimag minulý týden přednesl připomínky na ceremonii zahájení výstavby překladiště na hraničním přechodu Gashuunsukhait a seznámil se s projektem železničního komplexu Tavantolgoi – Gashuunsukhait.
„Hlavní těžební produkty, jako je měď a koksovatelné uhlí, tvoří více než 90 procent celkového exportu země. Jen přes hraniční přechod Gashuunsukhait se vyváží asi 50 procent těžebních produktů. Otázka týkající se hraničních spojovacích bodů na hraničním přechodu Zamiin-Uud – Erlian byla dohodnuta před 70 lety, zatímco stejná otázka se nyní projednává na hraničním přechodu Gashuunsukhait – Gantsmod. V této věci byly provedeny příslušné stavební práce a uvedení nového překladiště se očekává v červenci. Mongolsko bude mít v blízké budoucnosti čtyři exportní brány.
Hraniční přechody Gashuunsukhait-Gantsmod budou propojeny železnicí v rámci „Oživení hraničních přístavů“, které je stanoveno v nové vládní politice obnovy. V jeho rámci společnost „Tavantolgoi Tumur Zam“ LLC realizuje projekt překládacího terminálu na hraničním přechodu Gashuunsukhait.
Terminál s nepřetržitým provozem bude pokrývat celkem 74 hektarů půdy, která zahrnuje zařízení pro celní kontrolu a čekárny.
Jeho zprovozněním bude možné během 10 let vygenerovat příjmy ve výši 224,6 mil. USD, přičemž do státního rozpočtu bude na daních alokováno 17,17 mil. USD.
Generální ředitel společnosti ‚Tavantolgoi Tumur Zam‘ LLC N.Udaanjargal představil předsedovi vlády L.Oyun-Erdeneovi projekt železničního komplexu Tavantolgoi – Gashuunsukhait. V souladu se střednědobým obchodním plánem společnosti ‚A6-20‘ na léta 2021-2025 je plánováno uvedení železničního komplexu Tavantolgoi – Gashuunsukhait do provozu v červenci tohoto roku. Generální ředitel poznamenal, že stavební práce běží na 79,5 procenta, a zdůraznil, že rozvodny byly v rámci infrastrukturních prací vybudovány v 16 ze 17 lokalit.
Premiér L. Oyun-Erdene zase oznámil, že státním zaměstnancům zapojeným do projektu bude poskytnut bonus odpovídající jejich měsíčnímu platu z vládního rezervního fondu. „Železnice Tavantolgoi – Zuunbayan o délce 414 km a železnice Tavantolgoi – Gashuunsukhait o délce 267 km budou plně zprovozněny letos na podzim. Jakmile budou železnice zprovozněny, bude možné zvýšit roční export země o 50 milionů tun výrobků,“ uvedl premiér.
Vyjádřil vděčnost státním zaměstnancům, včetně těch, kteří mají na starosti pohraniční hlídky, a také řidičům nákladních vozidel za dodržování režimu kontroly infekcí v oblasti Tsagaan Khad na hraničním přechodu Gashuunsukhait během těžkých časů pandemie.
Dne 25. května se ministryně zahraničních věcí Mongolska B.Battsetseg setkal se zvláštním vyslankyní prezidenta Korejské republiky Na Kyung-wonem během Světového ekonomického fóra.
Ministryně B.Battsetseg vyjádřila spokojenost s rozvojem přátelských vazeb a spolupráce mezi Mongolskem a Jihokorejskou republikou ve všech oblastech, které se nyní prohlubují na úrovni ‚Strategického partnerství‘, a zároveň znovu potvrdil odhodlání dále rozvíjet bilaterální hospodářskou spolupráci.
Ministr poznamenal, že Mongolsko osvobodilo turisty z Korejské republiky od vízové povinnosti na příští dva roky s cílem zintenzivnit postpandemickou hospodářskou obnovu a rozšířit mezilidské vztahy mezi oběma zeměmi. Ministr poté požádal, aby se věnovala pozornost usnadnění cestování mongolských občanů do Korejské republiky, zejména těch, kteří cestují za zdravotními účely.
Zvláštní vyslankyně Na Kyung-won zdůraznila, že obě země mají dostatek příležitostí pro spolupráci v oblasti obchodu a ekonomiky, stejně jako v oblasti zeleného růstu a obnovitelné energie, ochotu nově vytvořené vlády spolupracovat s Mongolskem při realizaci zásadního rozvoje. projekty.
Ázerbájdžán má etnicky různorodou populaci, v zemi žijí zástupci více než 100 etnik.
Územní jednota, podobné socioekonomické, geografické a historické podmínky vedly k utváření společných rysů života a kultury, zvyků a tradic Ázerbájdžánců a malých národů.
V Ázerbájdžánu spolu žijí zástupci všech národností, malých národů, etnických menšin a etnických skupin v harmonii, v duchu vzájemného porozumění a respektu.
Tatové, Talyši, Kurdové, horští Židé patřící do skupiny íránských jazyků indoevropské rodiny jazyků, Lezginové, Avaři, Udi, Tsakhurové, patřící do podskupiny Avar-Ando-Cez východokavkazské (dagestánské) skupiny z kavkazské jazykové rodiny zde žijí národy „skupiny Shahdag“ (Khinalig, budug, Kryz), Ingilojové patřící do kartvelské skupiny kavkazských jazyků a hovořící ingilojským dialektem gruzínského jazyka.
Společné a zvláštní rysy tradičního života a kultury národů žijících v Ázerbájdžánu jsou v těsné jednotě a vzájemně se doplňují. Přitom každý národ, bez ohledu na počet jeho zástupců, má specifickou a místní kulturu.
Avaři žijí hlavně v okresech Balakan a Zagatala v Ázerbájdžánu. Podle řady autorů byli „Didoyové“, zmiňovaní v dílech slavného římského autora, přírodovědce a přírodního filozofa Gaia Pliniuse, předky moderních Avarů.
Avaři přišli do Ázerbájdžánu z Dagestánu v 15.–17. století. Mluví ansuským dialektem avarského jazyka. Jsou to muslimové. Tradičním zaměstnáním Avarů je zemědělství, chov dobytka a řemesla.
Avarština, kterou se mluví především na území okresů Zagatala a Balakan, rovněž patří do podskupiny Avar-Ando-Didoy dagestánské jazykové skupiny severokavkazské jazykové rodiny.
Avaři nezapomněli na své staré řemeslo a pečlivě udržovali tradice puškařství, mědi, sedlářství a tkaní koberců.
Avaři žijící v Ázerbájdžánu si zachovali svůj jazyk, zvyky a tradice až do současnosti. Avarština, která je připisována nakh-dagestanské skupině kavkazských jazyků, se dělí na velké množství dialektů a subdialektů. Avaři žijící v Ázerbájdžánu mluví zagatalským dialektem.
Avarští lidé mají staleté bohaté zvyky a tradice. Mají jedinečný folklór, hudbu a dekorativní řemesla. A tato jedinečnost se živěji projevuje na veřejných slavnostech.
Společné kavkazské rysy národního kroje jsou charakteristické i pro Avary. Pokrývka hlavy avarských žen je velká, nosily by stříbrnou mašli, také ozdoby hlavy se stříbrnými a zlatými mincemi zavěšenými na nich. Zatímco muži chodili s kavkazským kabátem charkazi a nosili zbraně s jemnými nápisy. Tradiční mužský kroj Avarů sestával z košile s vysokým límcem, kalhot, kavkazského kabátu, pokrývky hlavy, kožichu, kuželovité nebo polosvětské čepice z ovčí kůže, v zimě vysoké boty z kůže nebo kožešiny, a v létě – měkký pár lýkových bot nebo sandálů. Až do 30. let 20. století se oděv avarských žen skládal z dlouhé, rovně střižené košile kunta (šaty), khabat (těsné, rovné a dlouhé kalhoty), garakhuni (zástěra) a vesty. Avarské ženy nosily na oděvu vzorovaný pásek z látky, kůže nebo kovu.
Dnes byly vytvořeny příznivé podmínky pro udržení a rozvoj etnické identity Avarů, jako všech ostatních národů v Ázerbájdžánu.
Cabo San Lucas je jedním z nejžhavějších párty měst v Severní Americe v Mexiku s třpytivým nočním životem a množstvím možností stravování, díky kterým je energické Cabo San Lucas oblíbeným místem všech dob.
Také nazývané Cabo San „Loco“ nebo prostě „Cabo“, pověst města jako centra divokých večírků na poloostrově Baja přinesla slávu a ostudu mnoha barům a nočním klubům.
Cabo San Lucas je v podstatě tropická poušť. Nejnižší noční teploty jsou v polovině 50 stupňů Fahrenheita, zatímco teploty v létě poměrně často stoupají k 90 stupňům Celsia. Déšť je však vzácný a vlhkost je nízká, s výjimkou pozdního léta, kdy je Cabo nejzranitelnější vůči hurikánům.
Během 80. a 90. let 20. století se Cabo San Lucas rozrostlo v rušné centrum pro sportovní rybáře, výletní lodě, prodejce ručních prací, milovníky vodních sportů a milovníky nočního života.
Oblast Cabo je nyní považována za druhou nejrychleji rostoucí rekreační destinaci v celém Mexiku.
Návštěvníky je zde rušno zejména během zimní hlavní sezóny, od listopadu do února.
Díky některým z nejlepších všestranných sportovních rybolovů na světě a všem vodním sportům, které si lze představit, je Cabo konečnou destinací pro cestovatele, kteří hledají venkovní dobrodružství.
Národní park Plitvická jezera, největší chorvatský národní park o rozloze téměř 30 000 hektarů, se nachází v nižších polohách pohoří Dinarides v centrální části země.
V krásné krasové krajině, které dominuje směs lesů a luk, vyniká nádherný systém Plitvických jezer, který fascinuje vědce i návštěvníky. Jezera jsou propojena mnoha vodopády a vodními toky nad i pod zemí, jsou seskupena do horního a dolního jezera.
První jsou tvořeny na dolomitech s mírným reliéfem, nepříliš strmými břehy a jsou obklopeny hustými lesy, zatímco druhé, menší a mělčí, se nacházejí ve vápencovém kaňonu s částečně strmými břehy.
Jezerní systém je výsledkem tisíciletí probíhajících geologických a biochemických procesů vytvářejících přirozené přehrady známé jako tufové bariéry. Ty vznikají usazováním uhličitanu vápenatého z vod protékajících nemovitostí. V případě soustavy Plitvických jezer tento geochemický proces tvorby opuky interaguje s živými organismy, především s mechy, řasami a vodními bakteriemi. Rozsah celého jezerního systému a přírodní bariéry jsou výjimečným vyjádřením esteticky ohromujícího fenoménu, uznávaného již od konce 19. století.
Oblast Národního parku Plitvická jezera je pokryta převážně velmi zachovalými lesy nezbytnými pro kontinuitu geochemických procesů ve vodním systému (nadzemní i podzemní), které zahrnují plochu 84 ha pralesa buku a jedle. Kromě pozoruhodné krásy krajiny a procesů, které nadále utvářejí jezera, je park také domovem pozoruhodné biodiverzity. Samotné opukové bariéry poskytují stanoviště pro různorodá a vysoce specializovaná společenstva necévnatých rostlin.
Medvěd hnědý, vlk šedý a rys se spolu s mnoha vzácnými druhy potulují po lesích, zatímco louky jsou známé svou bohatou květenou.
Zdroj: Plitvice Lakes – Croatia’s largest national park recognized as UNESCO World Heritage site
Náskok opozičních labouristů se v posledním týdnu vyčerpávající kampaně zúžil
Australané jdou v sobotu k volbám s opoziční labouristickou stranou vedenou Anthonym Albanesem v naději, že ukončí devět let konzervativní vlády.
Liberálně-národní koaliční vláda v čele se Scottem Morrisonem jde do voleb se 75 poslanci ve Sněmovně reprezentantů se 151 křesly, což je jeden nedostatek většiny potřebné k vládnutí bez podpory ze všech lavic.
Labouristé vedou v průzkumech od začátku kampaně, ale náskok se v posledním týdnu kampaně zúžil a stranu pronásleduje její neúspěch v posledních volbách v roce 2019, kdy průzkumy mylně naznačovaly, že vyhraje.
Šestitýdenní volební kampaň byla do značné míry vyčerpávajícím tahem mezi dvěma neinspirativními vůdci, ale oživili ji vysoce postavení nezávislí kandidáti a menší strany zpochybňující nabídky vlády a opozice.
Morrisonova liberální strana se dostala pod tlak na dříve bezpečných místech v centru města, na která se zaměřovaly místní kampaně podporované miliony dolarů v darech od lobbistické skupiny Climate 200 a podporující téměř výhradně ženské kandidátky.
Nezávislí kandidují na platformě silnější akce k řešení klimatické krize, zřízení národního protikorupčního orgánu a řešení genderové nerovnosti, tedy všech oblastí, kde je Morrisonova vláda považována za slabou.
Navzdory tlaku nezávislých a zelených, aby se globální oteplení dostalo na pořad jednání, se žádná velká strana nezavázala k důrazným opatřením v oblasti klimatu. Koalice se po velkém zdráhání ze strany venkovské strany National zavázala k cíli čistých nulových emisí do roku 2050, ale do své obnovy založené na technologii zahrnuje nové projekty v oblasti plynu. Tři týdny po kampani prohlásil senátor Nationals, Matt Canavan, čistou nulovou ambici „přes bar křiku“.
Labouristé představili skromný plán závislý na vybudování efektivnějších přenosových vedení a snížení průmyslových emisí, který podnikatelská lobby podpořila jako alespoň některé kroky směrem k důvěryhodné politice.
Mezi sídla, na která se zaměřují nezávislé kampaně, je Kooyong, sídlo v centru Melbourne, které drží pokladník Josh Frydenberg.
Vládní poslanci v cílových oblastech, včetně Frydenberga, se pokusili distancovat od nepopulárního Morrisona a místo toho vyzvali konzervativního bývalého premiéra Johna Howarda, aby rozsáhlou kampaň ve snaze udržet si svá místa.
Pokud by uspělo byť jen několik nezávislých kandidátů, mohlo by to vyústit v zavěšený parlament, první od roku 2010. V horní komoře, kde mají menší strany větší šanci na zvolení a kde jsou celkové většiny vzácné, doufají zelení získat tři mandáty, by posunul senátní tým strany na 12.
Morrison zaměřil svou kampaň na voliče na vnějších předměstích a regionálních městech, které tradičně drželi labouristé, což bylo popsáno jako napodobení strategie „červené zdi“, kterou použil Boris Johnson ve volbách ve Spojeném království v roce 2019.
Svou volbu pro znovuzvolení formoval podle vládního rekordu, jak Austrálii překonat pandemii Covid-19 s nedotčenou ekonomikou a bez výrazných ztrát na životech v prvních dvou letech.
V letošním roce však Austrálie zažila jednu z nejvyšších rychlostí přenosu Covid na hlavu na světě, s 5 633 úmrtími od začátku roku 2022, ve srovnání s 2 239 v letech 2020 a 2021 dohromady. Morrison v posledním týdnu kampaně řekl, že není potřeba dalších opatření v oblasti veřejného zdraví, aby se tento trend zvrátil.
Morrison slíbil, že v případě znovuzvolení změní způsob, jakým vládne, a přiznal, že je „tak trochu buldozer“.
Albanese vedl kampaň z velké části na platformě toho, že není Scott Morrison. „Tato vláda je tu téměř deset let, tento premiér byl ve funkci čtyři roky a říká: ‚Pokud budete hlasovat pro Scotta Morrisona, změním se‘… no, pokud chcete změnu, vyměňte vládu, “ řekl Albanese.
Vůdce labouristů, který byl manažerem vládního obchodu v parlamentu v letech 2010-13, legislativně nejproduktivnějším v historii Austrálie, přestože labouristé neměli většinu, řekl, že byl „stavitelem“ Morrisonova buldozeru.
„Buldozer ničí věci.“ Buldozer převrací věci. Jsem stavitel, to jsem. Budu stavět věci v této zemi,“ řekl.
Albanese brzy trpěl opakovanými překlepy, včetně toho, že neuvedl hotovostní sazbu (úrokovou sazbu centrální banky) nebo míru zaměstnanosti v den zahájení kampaně, což vedlo k opakované kritice ze strany Morrisona a Murdocha tisku, zejména Sky News, že nebyl přes podrobnosti politiky.
Pohled The Guardian na australské federální volby: řekněte ne roztočení a nečinnosti
Redakční
Přečtěte si více
Dva týdny po zahájení kampaně nasmlouval Covid a týden strávil v izolaci.
Obě hlavní strany se soustředily na životní náklady, protože Austrálie čelí krizi dostupnosti bydlení, prvnímu zvýšení hotovostní sazby od roku 2010 a růstu mezd poloviční mírou inflace.
Labouristé přislíbili, že podpoří zvýšení mezd pro pracovníky s nízkými příjmy, vyřeší rozdíly v odměňování žen a mužů, podpoří výrobu a zavedou systém vlastního bydlení ve výši 392 milionů dolarů, který by vládě umožnil poskytnout příspěvek až 40 % z kupní ceny nový domov.
Albanese řekl, že podpoří zvýšení minimální mzdy o 5,1 % v souladu s inflací, což by pro pracovníky s minimální mzdou činilo asi 1 dolar na hodinu. Morrison to nazval „neuvěřitelně lehkomyslným“ a řekl, že takový nárůst „by potenciálně vyhnal malé podniky z podnikání všech dohromady“.
„Anthony Albanese je v ekonomice uvolněná jednotka,“ řekl Morrison.
Koalice poté oznámila svůj vlastní plán na řešení extrémní krize dostupnosti bydlení, což by Australanům umožnilo získat přístup k penzijnímu pojištění, aby si mohli koupit svůj první domov, což by podle odborníků zvýšilo ceny domů a snížilo úspory na penzi milionů Australanů.
Žádná ze stran nepodpořila zvýšení australských dávek v nezaměstnanosti, které jsou pod hranicí chudoby, a zůstávají v souladu s tvrdou australskou politikou vůči žadatelům o azyl.
Prezident Kyrgyzstánu Sadyr Žaparov v úterý telefonoval s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.
Během rozhovoru byly diskutovány aktuální oblasti a vyhlídky kyrgyzsko-maďarských bilaterálních vztahů, uvedla tisková služba kyrgyzského vůdce.
Sadyr Žaparov poblahopřál Viktoru Orbanovi a vůdci strany Fidesz k přesvědčivému vítězství v parlamentních volbách 4. dubna a popřál mu velký úspěch.
Prezident Kyrgyzstánu v průběhu jednání s uspokojením zaznamenal nadcházející 30. výročí navázání diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi a ocenil současné kyrgyzsko-maďarské vztahy.
Zdůraznil význam dalšího společného posilování strategického partnerství mezi Kyrgyzstánem a Maďarskem.
Maďarský premiér zase poděkoval Sadyru Žaparovovi za blahopřání a vyjádřil připravenost k dalšímu prohlubování kyrgyzsko-maďarských vztahů jak v bilaterálním formátu, tak v rámci multilaterální spolupráce.
Kromě toho byla zvláštní pozornost věnována posílení spolupráce v rámci Organizace turkických států.
Strany potvrdily oboustranný zájem pokračovat v systematické práci na prohloubení bilaterální spolupráce v obchodně-ekonomické, dopravně-logistické a investiční sféře.
Údajně se předchozí vlády snažily zakrýt okolnosti, které vedly k tragédii, která si vyžádala 39 obětí.
Prezident Kyrgyzstánu schválil vytvoření veřejné komise pro vyšetření okolností kolem havárie nákladního letadla v roce 2017, která si vyžádala životy 39 lidí a zničila desítky domů.
Mnozí věří, že úplný popis toho, jak k nehodě došlo, nebyl nikdy poskytnut a že předchozí vlády se snažily zakrýt mnoho podrobností.
K havárii Boeingu 747-400F, který provozovala turecká společnost ATC Airlines, došlo, když se letadlo pokusilo přistát v intenzivní mlze v časných ranních hodinách 16. ledna. Mezi smrtelnými zraněními byli čtyři členové posádky, všichni turečtí státní příslušníci. a 35 obyvatel komplexu Dacha-SU, který leží v blízkosti mezinárodního letiště Manas v Biškeku.
„Pět let po tragédii v Dacha-SU se veřejnost stále ptá, kdo byl skutečně viníkem letecké nehody, kdo vlastnil náklad a jak byly rozděleny peníze vybrané na pomoc obětem,“ uvedl prezident Sadyr. Japarov uvedl v dekretu z 10. května, který schvaluje zřízení veřejné komise.
Dřívější vyšetřování přineslo jen málo jasnosti. V roce 2017 zahájili dopravní vyšetřovatelé trestní případ pro porušení bezpečnostních pravidel, ale později případ odložili. Generální prokuratura zahájila v roce 2019 vlastní vyšetřování, částečně kvůli obvinění, že lupiči odcizili věci z trosek, ale dodnes neposkytla ani předběžné shrnutí svých zjištění.
Japarov říká, že se domnívá, že vyšetřování probíhá „špatně a pomalu“.
„Existují informace, že současní vyšetřovatelé jsou ti samí, kteří prováděli vyšetřování minule, a že mohli mnoho věcí skrýt. Z toho důvodu jsem se rozhodl vytvořit veřejnou komisi,“ napsal na Facebooku 8. května, pár dní před podpisem vyhlášky o stěhování.
Než aby se Japarov pokusil o proměnu personálu v řadách státních zástupců, což je složka vlády, která taková vyšetřování vede, rozhodl se předat vyšetřování veřejnosti.
18členná komise se bude skládat z právníků, investigativních novinářů, aktivistů, aktivistů za lidská práva a dalších osobností občanské společnosti. Bude požadováno, aby výsledky byly předloženy do 1. listopadu. Jejich mandátem je uvádět možné příčiny a okolnosti vedoucí ke katastrofě a rovněž předkládat návrhy, jak řešit přetrvávající potíže, s nimiž se potýkají přeživší obyvatelé Dacha-SU. Při havárii bylo zničeno 26 domů, což způsobilo škodu odhadovanou na téměř 3 miliony dolarů.
Jeden ze jmenovaných komisí, právník a lidskoprávní aktivista Nurbek Toktakunov, uvedl, že se k iniciativě připojil na pozvání prezidentské kanceláře.
„Byla to děsivá epizoda a kolem tohoto případu je na veřejnosti mnoho nejistoty.“ Vyvolalo to velkou senzaci a mnoho okolností bylo před veřejností skryto,“ řekl Toktakunov. „Vytvoření provize je plně oprávněné.“
Jedna zásadní otázka se týká toho, co vůbec dělalo letadlo ATC Airlines v Biškeku. Úředníci uvedli, že se pokoušela přistát v Manas za účelem doplnění paliva, ale společnost popřela, že by tomu tak bylo, a uvedla, že vykládá zboží. Zdá se, že lidé, kteří říkají, že se podíleli na třídění trosek, přidávají tomuto tvrzení určitou váhu svým tvrzením, že našli předměty označené v Kyrgyzštině. Ve skutečnosti není s jistotou známo, komu náklad nakonec patřil.
Dalším sporným bodem je kompenzace. ATC Airlines v té době údajně vyplatily 42 milionů som (asi 608 000 $) jako odškodné rodinám obětí. Dalších 102 milionů som se shromáždilo v rámci crowdfundingové iniciativy. Vláda však nikdy neposkytla úplné vyúčtování toho, jak byly tyto peníze rozděleny. Úřady také vždy trvaly na tom, že prioritou bylo přesídlení přesídlených majitelů domů z Dacha-SU, ale i tato záležitost zůstává nevyřešena.
Mezistátní výbor pro letectví neboli IAC, orgán civilního letectví, který dohlíží na tento sektor v částech bývalého Sovětského svazu, ve zjištěních zveřejněných v roce 2020 uvedl, že za samotnou nehodu byla z velké části způsobena lidská chyba.
Tento příběh má politický rozměr. K havárii došlo, když byl u moci prezident Almazbek Atambajev. Jeho jediné povolené funkční období skončilo v listopadu 2017. Někteří šeptali, že Atambajev, který je nyní ve vězení na základě obvinění souvisejících s nesouvisející záležitostí, neměl zájem o energické vyšetřování tragédie Dacha-SU z obav z toho, co by mohla odhalit. Účelem komise je evidentně zčásti řešit tento druh spekulací.