„Přistávala letadla z Číny a my nedostali zakázku ani za korunu,“ stěžují si čeští výrobci ochranných pomůcek

Po kritice, že vláda při nákupu zdravotnických a ochranných pomůcek kvůli korononaviru opomíjí české firmy, vznikl oficiální státní seznam tuzemských výrobců roušek a dalšího zdravotnického vybavení. HlídacíPes.org u těchto firem zjišťoval, zda u nich stát za celou dobu koronakrize zájem o jejich výrobky vůbec projevil. Jak se ukazuje, zkušenosti podnikatelů s přístupem vlády během pandemie jsou značně rozporuplné.

Přistávala letadla z Číny a my nedostali zakázku ani za korunu
Praha, 20.03.2020, letadlo z Číny, ochranné prostředky, Letiště Václava Havla, přílet letadla se zdravotnickým materiálem, koronavirus, Andrej Babiš, Jan Hamáček, velvyslanec ČLR Zhang Jianmin, Alena Schillerová,, Image: 508458909, License: Rights-managed, Restrictions: Image must be credited: ‚Dan Materna / MAFRA / Profimedia‘, Model Release: no, Credit line: Dan Materna / MFDNES + LN / Profimedia

Seznam 35 českých výrobců a dodavatelů ochranných prostředků zveřejnilo ve druhé polovině dubna Ministerstvo průmyslu a obchodu. Zařadilo na něj firmy, které tehdy byly nebo v blízké době měly být schopné vyrábět certifikované zdravotnické a osobní ochranné prostředky – roušky, respirátory a polomasky, brýle a štíty, obleky, návleky a pláště. Na webu MPO je nyní aktualizovaná verze seznamu.

HlídacíPes.org všechny firmy z původního seznamu oslovil s dotazem, zda se jim stát ozval s požadavkem na dodávku jejich výrobků, či zda své produkty státu sami aktivně nabízely. Zpět dorazila přibližně desítka odpovědí.

Menší výrobci bez šance?

„Od nanoSPACE stát nyní během května odebere 200 tisíc nanoroušek. Je to na základě smlouvy, kterou ministerstvo vnitra nabídlo českým výrobcům osobních ochranných pomůcek. Je to pro nás určitě významná pomoc, za kterou jsme rádi,“ říká šéf Asociace nanotechnologického průmyslu ČR a zároveň majitel zmíněné firmy nanoSPACE Jiří Kůs.

Ve hře je však i dlouhodobý odběr nanoroušek státem až do konce roku 2020, a k němu už menší výrobci mají ztížený přístup – kvůli podmínkám nastaveným v tendru ministerstvem vnitra.

„Bohužel jsou tam velmi vysoká minimální požadovaná množství, u roušek konkrétně 3,6 milionu kusů, což menší výrobce jako je třeba nanoSPACE automaticky diskvalifikuje,“ dodává Jiří Kůs.

Větší aktivitu od státu čekali i v královéhradecké firmě Trilab, která se věnuje 3D tisku a v rámci krize kolem koronaviru pomáhala vyrábět štíty.

„Do seznamu dodavatelů zdravotnického materiálu a ochranných pomůcek CzechInvest jsme se zaregistrovali ihned poté, co jsme dospěli do fáze hotového produktu. Udělali jsme to s přáním a velkým očekáváním, že kromě stávajících koncových uživatelů a distributorů začneme realizovat i dodávky pro státní sféru, kvůli které jsme to v podstatě dělali primárně,“ popisuje Michal Boháč z Trilabu. Až do půlky května se ale firmě nikdo neozval.

„Optimisticky věříme, že i díky osobní návštěvě ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka v Trilab v polovině května se věci přece jen pohnou správným směrem,“ dodává Boháč.

Státní agentura CzechInvest ale tvrdí, že s většinou společností ze seznamu tuzemských výrobců a dodavatelů je v pravidelném kontaktu.

„Průběžně s nimi konzultujeme jejich výrobní možnosti a aktualizované produktové řady,“ říká tisková mluvčí CzechInvestu Jana Kohoutová.

Dodává ale, že jednotlivá výběrová řízení vypisují jiné resorty, a CzechInvest tak nemá přehled o účasti nebo úspěchu či neúspěchu jednotlivých společností v těchto řízeních.

„Prioritou CzechInvestu je, aby jednotlivé firmy dostaly komplexní podporu a dostatek informací, a mohly se tak výběrových řízení účastnit,“ dodává Kohoutová. Otázkou ale je, jak jsou nastavené podmínky jednotlivých tendrů a kdo má reálně šanci v nich uspět, jak popisoval zmiňovaný Jiří Kůs z firmy nanoSPACE.

České nepotřebujeme, máme z Číny

To, že agentura CzechInvest s firmami komunikuje, potvrzuje výkonný ředitel firmy Grade Medical Jan Kavalírek. Dodává ale, že šlo ze strany státu o jediný kontakt. Své služby a produkty přitom firma nabídla státu poprvé už začátkem března.

„Od začátku pandemie jsme nabízeli naše služby českému státu, bohužel na naše dotazy nikdo nereagoval. Výběrová řízení se proto nyní snažíme sledovat sami, nyní jsme se přihlásili do výběrového řízení na dodávky ochranných pomůcek od ministerstva vnitra,“ říká Kavalírek.

Jeho firma může dodávat například textilie s antimikrobiální úpravou. Nabídku státu prý poslali ještě několikrát. Odpověď ale nikdy nepřišla.

Podobnou zkušenost má i Miroslav Buršík z domažlické firmy Brushtec, která vyrábí kartáče do mycích linek pro dopravní prostředky. Během koronakrize nabídla státu i něco jiného:

„Na samém počátku pandemie jsme nabídli ministerstvu zdravotnictví, vnitra i školství i krizovým centrům dodávky certifikovaných ochranných štítů, ale reakce byla taková že ‚situace se mění každým okamžikem, jakmile budeme potřebovat, tak se ozveme‘,“ popisuje majitel firmy.

„Prakticky jsem tlačil denně na pilu a zatímco přistávala letadla z Číny, tak jsme nedostali zakázku ani za korunu,“ dodává.

Později dostala jeho firma pokyn, že objednávka pomůcek je věcí jednotlivých zdravotnických či školských zařízení a že je firma má nabídnout přímo jim.

„To jsme dělali a kromě velkého množství zdarma rozdaných pomůcek jsme velké množství prodali jak zdravotníkům, tak také do škol nebo k policii,“ říká Miroslav Buršík s tím, že ale byli v nemocnicích paradoxně mnohokrát odmítnuti. „S argumentem že jsou zavezeni od státu čínským zbožím,“ doplňuje.

Kde stát nakupoval

Naopak jiné firmy ze seznamu agentury CzechInvest jsou se zájmem ze strany státu spokojené – či si na jeho nedostatek výslovně nestěžují.

„Ano, byli jsme v první fázi pandemie osloveni ministerstvem zdravotnictví s žádostí o dodávky ochranných štítů a brýlí,“ říká obchodní ředitel firmy Okula Nýrsko Miroslav Švejda.

„V podstatě od poloviny března do konce dubna jsme následně dodávali do Správy státních hmotných rezerv celou naši produkci těchto ochranných prostředků. Objednávky byly v týdenním cyklu, obdrželi jsme objednávku na výrobní množství pro měsíc květen, což nyní realizujeme,“ popisuje.

Státem aktivně oslovené byly i Gumárny Zubří. „Dodáváme naše ochranné masky Ministerstvu vnitra. Vedle toho je dodáváme i regionálním a místním institucím a dalším organizačním složkám státu, zdravotnickým zařízením apod.,“ shrnuje za firmu ředitel marketingu Zdeněk Masařík.

Do výroby ochranných prostředků zasáhlo i České vysoké učení technické, konkrétně jeho Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC). Tam si spolupráci se státem otevřeně pochvalují:

„Ve fázi vývoje masek nás velmi podpořilo Ministerstvo průmyslu a obchodu a také CzechInvest, kteří nám zprostředkovali řadu kontaktů, i díky kterým se podařilo vývoj realizovat v rekordním čase. Tuto podporu vnímáme i nyní, kdy nám tyto instituce pomáhají zprostředkovávat kontakty i do zahraničí, a to včetně Českých center a Zastoupení Evropské komise v ČR,“ říká manažerka komunikace CIIRC Alena Nováková.

Pro stát dodává i firma Batist Medical z Červeného Kostelce. „Jelikož jsme největší český výrobce jednorázových ochranných roušek, nabídli jsme dlouhodobě svoje kapacity ministerstvu zdravotnictví a vnitra. O jejich využití se v současnosti vedou jednání,“ říká za firmu šéfka marketingu Martina Piskorová.

Už na začátku pandemie firmu oslovilo mimo jiné ministerstvo zdravotnictví, pro které následně Batist Medical začal vyrábět ochranné pomůcky do nemocnic, domovů seniorů, celní zprávě či složkám integrovaného záchranného systému.

Své kapacity státu nabídla i zlínská firma Spur, která tradičně působí ve výrobě plastů – v době koronaviru ale začala vyrábět i ochranné roušky. Stát také v tomto případě zareagoval: „Ministerstvo vnitra, předtím Zlínský kraj. Šlo o jednorázové objednávky s dodávkou do měsíce,“ shrnuje za firmu Radka Formelová.

paleo dieta

V České republice se paleo dieta začala objevovat v roce 2011, kdy ji praktikovalo pouze několik osob, v následujících letech se komunita a metodika její výživy rozrostla a prezentuje se jako životní styl.

paleo dieta
paleo dieta

Její programy se nazývají Primal, Whole 30 nebo Low Carb. Dokumentují dobré výsledky redukce hmotnosti a celkové zlepšení zdravotního stavu. Doporučují svůj režim jako funkční řešení mnohých zdravotních potíží dnešní populace, jako je nadváha, alergie, akné, zažívací potíže nebo zahleněnost. Hlavními propagátory programů jsou Miroslav Matoušek a bloggerka Lucie Grusová. Své kuchařky šíří především formou e-knih, webových stránek a po sociálních sítích.

Neuvěřitelný nárůst objemu léků předepsaných dětem proti ADHD

Časté diagnostikování dětí a mladistvých diagnózami z okruhu poruch chování se promítá do zvýšení objemu předepsaných preparátů, určených pro jejich řešení. Skutečně je ale řeší? A mohou je vůbec řešit? I přes dramatický nárůst objemu vydistribuovaných preparátů totiž počet dětí s diagnostikovanou ADHD narůstá. Proč?

Neuvěřitelný nárůst objemu léků předepsaných dětem proti ADHD
Neuvěřitelný nárůst objemu léků předepsaných dětem proti ADHD

Jsou děti zlobivé nebo nemocné?

Děti jsou především DĚTI. Mají svůj svět, své potřeby, své radosti i svá trápení. Není divu, že občas úplně nezapadají do světa dospělých a občas vůbec nesplňují představy svých rodičů o tom, co a jak by měly dělat. Není také divu, že rodiče a okolí jejich chování občas považují za zlobení. A není pochyb o tom, že je toho zlobení někdy více, než je příjemné. Je ale podivuhodné, že se podařilo některým rodičům podsunout myšlenku, že jejich dítě nezlobí, ale je nemocné. Pravdou je, že odborně znějící diagnóza, opentlená vědecky vyhlížejícími vysvětleními, může vypadat skutečně přesvědčivě. Českou republiku tak začaly dobývat poruchy chování.

Může tedy za růstem být nenápadné podsouvání myšlenky, že děti nejsou zlobivé, ale nemocné? Jistá spojitost tam být může. Jen těžko se totiž dá nalézt časopis, který by s tímto tématem v posledních letech nepřišel. Ostatně, takové články se v českých médiích objevují i dnes a stejnou myšlenku dále přiživují. Počet diagnostikovaných dětí mezi tím roste a graf, ukazující nárůst objemu předepsaných preparátů proti „zlobení“, nabývá děsivé podoby.

Za 12 let máme v ČR 10 x více diagnostikovaných dětí. Jaké to má důsledky?

ADHD je považováno za vývojovou poruchu chování. Dle údajů České školní inspekce bylo ve školním roce 2007/2008 v českých základních školách 1.385 dětí s diagnózou vývojové poruchy chování. Ve školním roce 2018/2019 už jich ovšem bylo 14.585. Více než desetinásobný nárůst je možné vysvětlit různě. V každém případě ale v naší společnosti za tu dobu ADHD získalo pevnou pozici. Na diskuzních fórech má ADHD často takovou popularitu, že může problematiky neznalý čtenář dospět k názoru, že diagnostikovat u dítěte ADHD je celkem běžné a podávat mu nebezpečné preparáty určené k řešení ADHD je samozřejmost. Kuriózní situace nastává ve chvíli, kdy se takové diskuze zúčastní rodič, který je svému dítěti podávat odmítá, zatímco hledá kořeny problémů v nevhodné stravě, vztazích nebo kdekoli jinde než vyznavači tradičního pojetí ADHD. Ten se často stává terčem nepochopení, někdy i útoků. A výsledek? Od roku 1997, kdy se v ČR začaly preparáty určené pro řešení poruch chování dětem a mladistvým předepisovat, vzrostlo vydistribuované množství 29 x (viz graf). Z původních 109.180 denních dávek v roce 1997 došlo do roku 2018 k nárůstu na 3.175.391 denních dávek.

Odpůrci, zastánci a doznání „duchovního otce“

Existence diagnózy ADHD je podepřena celou řadou teorií. Současně však bývá označována za klasický příklad účelově vytvořené diagnózy, sloužící k zajištění odbytu farmaceutických preparátů. Odpůrci z řad rodičů, psychologů, ale i lékařů různých oborů vedou se zastánci ADHD letitý spor, jehož konec se zdá být v nedohlednu. Přitom odpůrci poukazují na 2 nezpochybnitelná fakta – léky na ADHD mají nebezpečné vedlejší účinky a skutečné příčiny dětských problémů jsou většinou přehlíženy.
Na častou negativní roli rodičů ve vzniku dětských problémů poukazuje řečnickou otázkou například psycholog Jeroným Klimeš„Děti s problémy chování jsou důsledně vyšetřovány. Napadne ale někoho vyšetřit jejich rodiče?“ Na původ psychických problémů v oblasti výživy a fyzického zdraví zase poukazuje například blog naturalhealthlyconcept.com: „Chování typu ADHD je skutečné. Ale – je velice pravděpodobné, že děti s nálepkou ADHD trpí spíše přemírou toxických látek, špatným stavem trávicího systému, alergiemi na potraviny nebo na nějakou látku v prostředí nebo nedostatkem nějakých konkrétních živin – možných důvodů je ještě mnohem víc. Všechny tyto problémy se projevují stejnými znaky a symptomy jako ADHD a další psychiatrické poruchy. Přesto se všechny tyto příznaky dávají do jednoho pytle s podvodnými poruchami a pomáhají farmaceutickým firmám vydělávat miliardy dolarů – vykoupené obětovaným zdravím našich dětí.“
Zajímavě z tohoto sporu pak vyčnívá Dr. Leon Eisenberg, jeden z nejznámějších světových neurologů, výzkumník v oblasti dětské psychiatrie a dlouholetý propagátor ADHD, označovaný za „duchovního otce“ ADHD. Ten ve svém posledním interview v roce 2009, pouhých sedm měsíců předtím, než v 87 letech zemřel, prohlásil: „ADHD je ukázkovým příkladem fiktivní choroby.“

Sutherlin informations s.r.o. IČO: 03412831

Sutherlin informations s.r.o.
IČO: 03412831
Z. KAPITÁL: 100 Kč
SCHRÁNKA: qimn5ju
ADRESA: Heřmanova 1169/22, Holešovice (Praha 7), 170 00 Praha

Sutherlin informations s.r.o. IČO: 03412831
Sutherlin informations s.r.o. IČO: 03412831

Sutherlin informations s.r.o. – obchodní rejstřík, aktuální výpis
Datum vzniku a zápisu
17. září 2014
Spisová značka C 231380/MSPH Městský soud v Praze
Obchodní firma Sutherlin informations s.r.o.
Sídlo Heřmanova 1169/22, Holešovice, 170 00 Praha
Identifikační číslo
03412831
Právní forma
Společnost s r.o.
Předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona
pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor
Statutární orgán
Jednatel
Miloš Vančura
Praha
Den vzniku funkce: 15. květen 2017
Počet členů
1
Způsob jednání
Za společnost jedná a podepisuje jednatel samostatně.
Společníci
Společník
KHYPO s.r.o. IČO: 28979451
Polská 1505/40, Vinohrady, 120 00 Praha
Podíl: Vklad: 100,-Kč
Splaceno: 100.00%
Obchodní podíl: 100.00 %
Druh podílu: základní
Podíl má zástavní právo.
Více najdete na justice.cz.
Základní kapitál 100,-Kč

Pochod proti nálepkování Amerických děti psychiatrickými diagnózami

Občanská komise za lidská práva (CCHR) pořádala dne 5. května 2020 v New Yorku protestní pochod proti pokračujícím pokusům Americké psychiatrické asociace (APA) o rozšíření svého trhu tím, že povzbudila k podávání více psychotropních drog dětem a nabízela je těm, které jsou považovány za „ nereagující “na elektrošoky.

Pochod CCHR v New Yorku za ochranu dětí
Pochod CCHR v New Yorku za ochranu dětí

Pochod byl ve stejný den jako každoroční konference APA (American Psychiatric Association) v New Yorku.

V současné v USA podle údajů CCHR době užívá předepsaná psychiatrická léčiva 8 milionů dětí, z nichž téměř 800 000 je mladších než 5 let. Podle CCHR tyto léky obsahují více než 409 mezinárodních výstrah o regulaci drog.

„Dětem jsou podávány silné psychiatrické léky a elektrošoky kvůli chování, které bylo v minulých letech považováno za normální chování dětí,“ řekla prezidentka CCHR Florida Diane Stein. „Nálepkování Amerických dětí je porušováním lidských práv.“