Viktor Orban v rozhovoru s Borisem Johnsonem uprostřed odsouzení

Boris Johnson přivítal svého maďarského protějška Viktora Orbana na Downing Street, a to při všeobecném odsouzení návštěvy.

Viktor Orban v rozhovoru s Borisem Johnsonem uprostřed odsouzení
Viktor Orban v rozhovoru s Borisem Johnsonem uprostřed odsouzení

Kritici obvinili Orbana z antisemitismu a islamofobie poté, co dříve hovořil o „muslimských útočnících“ a označil migranty jako „jed“.

Ministři říkají, že je „naprosto správné“ budovat vztahy po brexitu.

Labor však tvrdí, že schůze podkopává hodnoty, které chce britská vláda bránit.

Ve čtvrtek Downing Street kritizoval Orbanovy komentáře jako „rozporuplné a špatné“, ale obhajoval návštěvu jako „zásadní“ pro bezpečnost a prosperitu Spojeného království.

Uvádí se v něm, že pan Johnson se „nebude vyhýbat“ tomu, aby vznesl obavy o lidská práva.

A když mluvil se Sky News před příjezdem Viktora Orbana, obchodní tajemník Kwasi Kwarteng uvedl, že schůzka byla „naprosto rozumná“.

Pan Kwarteng uvedl, že vůdci „musí mluvit se všemi druhy lidí, se všemi druhy vůdců po celém světě, jejichž hodnoty nemusíme nutně sdílet.“

„Myslím si, že názory Viktora Orbana na migranty jsou věci, které bych žádným způsobem nepodporoval. Když už jsem to řekl, domnívám se, že musíme jednat s EU, je vůdcem EU,“ dodal.

„A v tomto světě po brexitu,“ řekl, „je naprosto správné, abychom budovali dvoustranné vztahy se zeměmi.“

Návštěva Viktora Orbana na Downing Street vyvolala velké škrábání hlav.

Proč by se proboha Boris Johnson rozhodl, že by měl být druhým lídrem EU od brexitu, který by byl vřele přivítán na Downing Street?

Existuje několik důvodů.

První mi bylo řečeno, že maďarský vůdce požádal o návštěvu. Je to v deníku už pár měsíců. A jak řekl jeden zdroj No10, musíte mít docela dobrý důvod, abyste neřekl šéfovi vlády EU, pokud vás požádají o návštěvu.

Zadruhé, Orban rovněž přebírá předsednictví ve skupině středoevropských zemí známých jako Visegrad 4.

Je třeba diskutovat o regionálních otázkách a otázkách EU. Johnson se příští měsíc setká s několika velkými hráči EU na summitu G7; to byla šance kontaktovat základnu s menší zemí EU.

A zatřetí, takže jde o argument, Spojené království nemůže mluvit jen se zeměmi, se kterými souhlasí.

Orban má blízko k Rusku, Číně a Bělorusku a toto setkání – teoreticky – dává předsedovi vlády šanci na to, co jeden úředník popsal jako „obtížné rozhovory“ o těchto zemích.

Ve Westminsteru však existuje také podezření, že Downing Street řekla ano této návštěvě, aniž by si uvědomila dopad, který by to mělo, protože to považuje pouze za další pravidelné bilaterální setkání. „Číslo deset vešlo do pasti na medvědy,“ řekl jeden z Whitehallových zdrojů.

Pro některé v Evropě bude návštěva považována za provokativní a rozporuplnou.

Bylo mi řečeno, že to nebyl záměr, ale to nezabrání tomu, aby to někteří viděli jako takové.

Větším problémem je, že tato návštěva nejistě sedí u jedné z velkých vládních agend jejího předsednictví v G7.

Spojené království chce, aby skupina G7 a její spojenci udělali více pro obranu západní liberální demokracie a jejích hodnot.

Mnoho lidí považuje pana Orbana za protiklad toho.

hledat štěstí na seznamkách

žena ze seznamky
žena ze seznamky

Koncept „online seznamek“ nebo seznamovacích webových stránek se objevil s rozvojem internetu a kvůli vysoké poptávce se stal nejžádanějším online službou na světě. řada mezinárodních seznamovacích webů nabízí ženy z východní Evropy, které jsou známé svými krásnými ženami.

Na ruské seznamovací webech, kterých existuje poměrně mnoho, najdete v zásadě; ženské profily svobodných ruských žen, které zahrnují kritéria jako věk, fyzické vlastnosti, koníček, město pobytu. Díky těmto stránkám můžete najít příležitost navštívit její profil a setkat se s ženou, která se vám líbí, flirtovat s touto dámou a dokonce poskytnout příležitost konečně založit šťastný domov.

žena ze seznamky
žena ze seznamky

Seznamka, jinými slovy, profesionální agentury vám v zásadě nabízejí příležitost najít ženu, kterou hledáte. Kromě toho vám tipy na seznamovací weby mohou pomoci najít toho správného partnera. Ruské ženy zapůsobí na mnoho mužů svou pozitivní a pozitivní komunikací a jsou zdrojem naděje pro mnoho mužů v dlouhodobém vztahu.

žena ze seznamky
žena ze seznamky

 

Obecně platí, že národností žen na ruských seznamovacích webech, které jsme zmínili, je Ukrajina, Rusko, Kazachstán, Moldavsko a Bělorusko. Hlavním cílem seznamovacích webů je vytvořit komunikační prostředí pro lidi na internetu, po pozitivních zápasech mohou kandidáti na pár najít příležitost setkat se tváří v tvář nejprve po telefonu a e-mailu a poté soukromě. Seznamovací weby , kde můžete najít svého životního partnera zvláštního pro vaši duši a osobnost s velkým procentem , poskytují nejen informace a podrobnosti o ženách, ale také se snaží najít svého životního partnera, se kterým můžete být na celý život.

Pronájem bytu 3+kk Praha 2 Vinohrady, Chodská

Pronájem bytu 3+kk Praha 2 Vinohrady, Chodská
Pronájem bytu 3+kk Praha 2 Vinohrady, Chodská

Pronájem bytu 3+kk, 75 m2 s balkonem ve 3. patře secesního cihlového činžovního domu v srdci Královských Vinohrad.

Pronájem bytu 3+kk Praha 2 Vinohrady, Chodská
Pronájem bytu 3+kk Praha 2 Vinohrady, Chodská

Dispoziční řešení bytu: prostorný obývací pokoj, kuchyně a samostatná ložnice. Orientace oken obývacího pokoje je JV a ložnice SZ.

Pronájem bytu 3+kk Praha 2 Vinohrady, Chodská
Pronájem bytu 3+kk Praha 2 Vinohrady, Chodská

Koupelna s prostornou sprchou, vynou, umyvadlem, prostorem pro pračku, další extra WC se vstupem z chodby.

koupelna  - Pronájem bytu 3+kk Praha 2 Vinohrady, Chodská
koupelna – Pronájem bytu 3+kk Praha 2 Vinohrady, Chodská

Částečně vybavený slunný byt prošel v roce 2010 kompletní rekonstrukcí. Velmi nízké poplatky (včetně elektřiny) ve výši 3.000,-Kč.

koupelna  - Pronájem bytu 3+kk Praha 2 Vinohrady, Chodská
koupelna – Pronájem bytu 3+kk Praha 2 Vinohrady, Chodská

Dispozice bytu zajišťuje dostatek prostoru a pohodlí pro rodinu.

vestavěné skříně  - Pronájem bytu 3+kk Praha 2 Vinohrady, Chodská
vestavěné skříně – Pronájem bytu 3+kk Praha 2 Vinohrady, Chodská

Žádaná lokalita s ideální dostupností do centra. Byt je připraven k okamžitému nastěhování bez nutnosti vlastního vybavení.

vestavěné skříně  - Pronájem bytu 3+kk Praha 2 Vinohrady, Chodská
vestavěné skříně – Pronájem bytu 3+kk Praha 2 Vinohrady, Chodská

Jedinečná nabídka nadstandardního moderního bydlení na Vinohradech. Atraktivní lokalita s výbornou dostupností do centra – náměstí Míru, náměstí Jiřího z Poděbrad – četným počtem stanic MHD a kompletní občanskou vybaveností. Mateřská škola a základní škola v pěší blízkosti. Vinohradské divadlo a mnoho sportovišť, kaváren, restaurací i barů rovněž nedaleko bytu k pronájmu. Letiště je v dojezdové vzdálenosti vozem zhruba 20 minut a nedaleko rovněž pestrá nabídka parků – Havlíčkovy sady, Bezručovy sady, sady Svatopluka Čecha, sady Bratří Čapků.

Ma Gawen vede vesničany k likvidaci chudoby pěstováním zeleniny v Číně

Ma Gawen vede vesničany k likvidaci chudoby pěstováním zeleniny
Ma Gawen vede vesničany k likvidaci chudoby pěstováním zeleniny

V roce 2012 se Ma Gawen (Ma Ka-wen) vrátil do svého rodného kraje v okresu Guide (Kuej-te) v čínské provincii Qinghai (Čching-chaj). V prvních několika letech Ma neustále získával technologie a zkušenosti v pěstování zeleniny a postupně zkoumal trh.

Kazachstán je na sedmém místě mezi zeměmi s nejrychleji rostoucím počtem nejbohatších lidí

V roce 2018 Ma založil profesionální družstvo výsadby, které pomohlo chudým vesničanům získat práci. Do roku 2021 dosáhla plocha pěstování zeleniny 400 hektarů. Ma také shrnul zkušenosti s výsadbou zeleniny v těchto letech a vytvořil manuál, který bezplatně rozdává místním vesničanům.

Ma Gawen vede vesničany k likvidaci chudoby pěstováním zeleniny
Ma Gawen vede vesničany k likvidaci chudoby pěstováním zeleniny
Ma Gawen vede vesničany k likvidaci chudoby pěstováním zeleniny
Ma Gawen vede vesničany k likvidaci chudoby pěstováním zeleniny
Ma Gawen vede vesničany k likvidaci chudoby pěstováním zeleniny
Ma Gawen vede vesničany k likvidaci chudoby pěstováním zeleniny

Čína nahrazuje Spojené státy jako největší investiční destinaci na světě

Čína nahrazuje Spojené státy jako největší investiční destinaci na světě
Čína nahrazuje Spojené státy jako největší investiční destinaci na světě

Globální přímé zahraniční investice (FDI) klesly v loňském roce na 15leté minimum, podle údajů zveřejněných Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) 30. dubna místního času. Jako jedna z mála hlavních ekonomik, které si udržují růst, Čína nahradila USA jako největší investiční destinaci na světě.

Zpráva uvádí, že údaje OECD ukazují, že s vážným poškozením globální ekonomiky epidemií COVID-19 poklesly globální toky přímých zahraničních investic v roce 2020 o 38 % na 846 miliard amerických dolarů, což je nejnižší úroveň od roku 2005.

V loňském roce představovaly přímé zahraniční investice pouze 1 % celosvětového HDP, což je podle zprávy nejnižší úroveň od roku 1999.

OECD uvedla, že oživení přeshraničních fúzí a akvizic ve druhé polovině roku 2020 a dosud v tomto roce může podpořit oživení PDI v roce 2021.

Čína v loňském roce překonala USA jako největší cíl zahraničních investic a řada ekonomických odvětví USA byla kvůli epidemii uzavřena, uvádí se ve zprávě.

První světová válka – Reflexe první světové války v kinematografii

Z hlediska dějinného významu patří první světová válka k nejdůležitějším historickým událostem dvacátého století. K událostem, jež provždy pozměnily podobu nejen válečných konfliktů, ale také i podobu moderní společnosti se všemi ekonomickými, technickými i kulturními dopady. První světová válka bývá tradičně charakterizována jako událost předělující dvě historické epochy, která ovlivnila životy mnoha generací, a jež se různou intenzitou podepsala na osudech mnoha států, národů a etnik. Svým všeobecným novátorstvím válka ovlivnila řadu specifických vlastností převážné většiny států a národů po celém světě, a její vliv na progresi mezinárodního systému je patrný i dodnes, s odstupem bezmála sta let. S velikou pravděpodobností neexistuje žádný známý konflikt, jenž by nebyl nijak umělecky reflektován. Ať už se jednalo či jedná o reflexi psaného textu, malby, fotografie, či vymoženosti devatenáctého století – filmu. Předmětem předkládané práce je filmová reflexe první světové války v letech 1914-1939 , a to konkrétně v Německu, Rusku a Československu, přičemž takto úzké vymezení tématu má dvě opodstatnění. Za prvé, mělo-li by dojít k syntetické analýze filmové reflexe všech významnějších meziválečných kinematografií, práce by svým kvantitativním rozměrem nadměrně převýšila rámec rozsahu, jenž je požadován na úrovni diplomové práce. Za druhé, tématem odborných (zahraničních) monografií bývá převážně americká, anglická, francouzská, popřípadě německá filmová reflexe konfliktu. Monografie, která by tak jako následující text, historiograficky přistupovala k syntéze německé, ruské a československé kinematografie, s velikou pravděpodobností dosud nebyla napsána. Ačkoliv se obecnou tematikou této práce zabývalo určité množství autorů, v původní české produkci je monografická práce takto koncipované látky i záměru novinkou. Lze to přičíst faktu, že počátky kooperace odborníků historických a filmových věd jsou kladeny do relativně mladé, neřku-li nedávné minulosti. Český průkopník „filmové historiografie“ Petr Kopal klade seriózní počátky historiografického zájmu o kinematografii do sedmdesátých let dvacátého století. Problémem české (a slovenské) historiografie byl dlouhou dobu autoritářský dohled socialistické vlády nad tvůrčími i vědeckými produkty, jež byly více než na objektivních vědeckých poznatcích založeny na socialistických doktrínách prospěšných straně a lidu. Z tohoto úhlu pohledu je pochopitelné, že snaha o propojení historického filmu skrze nároky a zájem objektivní historiografie v československém akademickém prostředí nemělo příliš smysl. Rozvoj historiografického zájmu o (historický) film podnítilo až pozvolné odeznění komunistické éry v československých dějinách. První světová válka je v zásadě obsáhlou historickou událostí, k níž se váže nepřeberné množství doprovodných aspektů, které často samy bývají principiálním jádrem odborných tuzemských monografií – mimo filmové reflexe. Vyjma odborných či faktografických titulů, které se zabývají obecným mapováním vývoje světové války, jejími příčinami anebo důsledky,8 existují i monografie, jež se zabývají konkrétnějšími zájmovými předměty, jako jsou například námořnictvo či letectví za války, válečná diplomacie,10 konkrétní bitvy11 apod. Ve výčtu těchto příbuzenských disciplín bychom odbornou, potažmo populárně naučnou monografii zabývající se primárně vztahem filmu a první světové války hledali marně. Odkázáni bychom v tomto případě byli především na historiografické studie z různých sborníků anebo na články z filmových ročenek. Otázkou, na níž prozatím odpovědět neumím, je, jaký potenciální výstupní materiál k tomuto tématu poskytne Mezinárodní konference o první světové válce a její dobové sociální a kulturně historické reflexi,12 jíž plánuje pořádat Historický ústav Akademie věd České republiky v létě roku 2014. Historiografický zájem o tematiku je odborně zastoupen především skrze sborníky, jež zahrnují více rozličných témat, které spolu ne vždy zcela souvisí. K reflexi první světové války ve filmu se může vztahovat například jen jeden či v lepším případě o něco málo více studií z celého sborníku. Za zmínku stojí například Film a dějiny, Pop History nebo Filmový sborník historický. Přesto se v těchto a jiných případech jedná o naprostou tematickou menšinu sborníku, kdy se jedná pouze o okrajové téma. Existují samozřejmě monografie na bázi vztahu historie a filmu, avšak ve zcela rozdílném pojetí, jelikož dějiny filmu či filmového žánru nejsou totéž, co filmové dějiny čili filmová historiografie. Česká (i překladová) literatura vzniknuvší v rámci spojení historie a filmu na bázi tematického vztahu k první světové válce, je zastoupena spíše formou různých fragmentů, studií ve sbornících, případně kapitol tematicky obecnějších celků, v nichž bývá válečný film ve větší či menší míře zmiňován. Cizojazyčná produkce je v tomto ohledu pochopitelně rozsáhlejší a zejména konkrétněji formulovaná. Z výše zmíněného odstavce je naznačena patrná kvantitativní nevyrovnanost mezi českou a zahraniční historiografickou obcí ve vztahu k tématu textu. Je zřejmé, že zejména v anglofonních zemích a překladech vznikalo, a patrně stále vzniká největší množství uměleckých audiovizuálních děl, které byly časově situovány do let 1914-1918, respektive do válečných událostí a historických dějů s nimi spjatých. S tím logicky souvisí i četnost odborně psaných monografií či sborníků na audiovizuální tvorbu, jež uměleckým způsobem reflektovala válečnou skutečnost světové války. Tato tvorba, jak poukazuje nizozemská historička Bernadette Kesterová, bývá obligátně zacílena na americkou, či výlučně protiválečnou produkci, přičemž se spíše jedná o kompilace založené na sestavení co nejpočetnějších filmových děl, nežli o syntetickou hlubší analýzu filmových děl.18 Z toho důvodu je následující text věnován zejména analýze německé, ruské a české tvorby, které s ohledem na téma reflexe tzv. Velké války nebývají kladeny do spojitostí. O první světové válce vzniklo,19 vzniká, a pravděpodobně bude vznikat nadále značné kvantum filmových děl.20 Práce je ohraničena roky 1914-1939, neboť v tomto období byla první světová válka jakýmsi určujícím hybatelem světových dějin, od níž se odvíjelo mezinárodní dění, a na níž reagovala relativně čerstvá a bezprostřední audiovizuální reflexe. Po roce 1939, potažmo 1945 to již byla druhá světová válka, která předešlý globální konflikt víceméně zastínila jak povšechně uměleckou, faktografickou,21 a konkrétně i filmovou reflexí. Meziválečné období je dynamickou epochou dvacátého století, která se vyznačovala horlivou politickou aktivitou a světovým děním, zrovna tak jako filmovou produkcí, která na základě nedávné zkušenosti ze světové války promítala svou „aktuálnost“ do audiovizuálně rekonstruované minulosti. Relativně každý účastnický stát světové války měl možnost vlastní ohlasové filmové tvorby vztahující se ke konfliktu. Výsledkem heterogenní produkce vznikaly zásadní diference v nahlížení na jednotlivých států a národů na konflikt. Na období první poloviny dvacátého století je možno podchytit zásadní tematické diference, ať už v rozmezí časovém, anebo teritoriálním. Základním cílem práce je zmapování, analýza a interpretace významu audiovizuální reflexe první světové války na základě komparace konkrétních audiovizuálních pramenů s užitím zejména sekundární literatury. Výsledkem by mělo být závěrečné hodnocení zásadních kinematografických diferencí mezi vybranými státy a jejich ideologiemi, které spolu vzájemně koexistovaly v meziválečné éře. Klíčovým bodem badatelského zájmu je ozřejmení vztahu doby historické reflexe a doby jejího vzniku. Žádaným výsledkem by měla být interpretace válečných a meziválečných vnitropolitických i mezinárodních událostí, které se promítaly do filmové reakce, respektive zpětné reminiscence vybraných států.

Duchovní Tony Muhammad

Americký duchovní Tony Muhammad diskutuje o své cíli, jímž je vybudování mírového hnutí v oblasti jiho-centrálního Los Angeles mezi notoricky známými gangy, které mezi sebou bojují a o úspěchu jeho motocyklových shromáždění, známých jako „Jízdy míru“ „Peace Rides“, které inspirovaly řadu dalších měst po celých Spojených státech Amerických.

Tony Muhammad, také známý jako Abdul Malik Sayyid Muhammad, je regionálním zástupcem Nation of Islam na americkém západním pobřeží.

Historiografický exkurz

Petr Veliký - Rozmach Ruska v 18. století
Petr Veliký – Rozmach Ruska v 18. století

České dějepisectví ruským dějinám 18. století nikdy nevěnovalo mimořádnou pozornost. Současně však problematiku ruských dějin 18. století nenechávalo zcela stranou. Jednalo se přece o přelomovou epochu v zemi, která svým kulturně civilizačním prostředím dlouhodobě český prostor ovlivňovala. Nebyla sice jedinou zemí, která takto působila, neméně intenzívní byl vliv německého a šíře západoevropského prostoru, ale již samotná skutečnost, že se české prostředí po staletí nacházelo na pomezí východoevropského a západoevropského kulturně civilizačního dění činila z Ruska dějinný faktor, který nemohl být v českém prostředí nereflektován a pomíjen. V následující kapitole jsou uvedeny důvody vzniku raných českých rusistických a v širších souvislostech i slavistických studií o problematice kontinuity a diskontinuity ruských dějin. To, co je v této souvislosti uvedeno, by mohlo zaznít i na tomto místě. Jde o obecněji pojatelnou platnost zájmu českého dějepisectví o ruské prostředí. Již patriarcha české slavistiky Josef Dobrovský (1753–1829) se mimořádně zajímal o ruskou minulost a v nejstarších ruských dějinách hledal zdroje poučení pro pochopení významu všeslovanské vzájemnosti. Moderní české dějepisectví se však zformovalo až o sto let později, a to především zásluhou historika Jaroslava Golla (1846–1929). Až jeho žák Jaroslav Bidlo (1868–1937) se začal systematicky za použití moderních kritických historických metod věnovat i ruským dějinám.

Ruská carevna Kateřina Veliká
Ruská carevna Kateřina Veliká

Jeho prioritním zájmem sice bylo Slovanstvo a jeho v minulosti i současnosti se uskutečňující vzájemnost. Ale Bidlova monografie o ruských dějinách 19. století, byť i se jednalo o útlou z tvorby ruských historiků 19. století čerpající syntetizující brožuru, se stala průlomovou prací v českém obrazu ruské minulosti. Šlo o první česky psanou na historicko-vědeckých zásadách stavěnou knihu o ruské minulosti. Analytické studie k dílčím problémům ruských dějin z pera českých historiků se sice objevily již dříve, např. statě Josefa Kalouska (1838–1915) o ruské občině, ty však nebyly psány kvůli detailnímu poznání ruské minulosti, ale „jen“ pro dokumentování analogií a souvislostí ruské minulosti s českou. V Kalouskově případě pro vysvětlení podstaty a geneze rolnického života v českých dějinách. Jak bylo konstatováno, i když některé sondy do ruské minulosti z pera českých historiků jsou staršího data, ruským historickým prostorem se objektivně při absenci rusofilského i rusofóbního pohledu a z odborného hlediska zabývala až česká moderní historiografie, jejíž skutečně vědecké počátky náležely konci 19. století. Jmenovitě se jednalo o již zmíněného Jaroslava Golla a jeho žáka Jaroslava Bidla. K zevrubnějšímu prezentování ruského 18. století se však propracoval až Bidlův žák Josef Macůrek (1901–1992).

Ruská revoluce a občanská válka
Ruská revoluce a občanská válka

Jeho Dějiny východních Slovanů jsou první skutečně odbornou českou historiografickou prací, ve které je věnována systematická pozornost ruským dějinám 18. století. Jedná se o třísvazkovou práci, jejíž název zřetelně ilustruje, že autorovi nešlo pouze o Rusko, ale o skutečně širší celek – východní Evropu. Byla to ve své době průkopnická práce i z hlediska mezinárodního. Nejenže reflektovala rostoucí požadavek na relevantní odborné informace o zemi, ve které se prováděl socialistický experiment, ale i po metodologické stránce přinášela zásadní novum – začlenění východní Evropy do obecně evropského prostoru. Jako by tím ukončovala jednu etapu nejen v první polovině 20., ale i dříve v 19. století se vinoucí diskuse, zda Rusko vůbec patří do Evropy. Nelze nezmínit, že na těchto, často až emotivních polemikách, měla lví podíl právě ruská historiografie 19. století, která se přes svoji značnou odbornou erudovanost utápěla v obavách, že Rusko je zaostalou zemí, která nemůže vyspělým evropským mocnostem konkurovat, a tudíž Rusko do Evropy nepatří (i když se v různých svých pracích snažila tvrdit opak). Škola Josefa Macůrka byla záležitostí Brna – Masarykovy univerzity a brněnských historických pracovišť Akademie věd (ČSAV). Více však než rusistická tematika se v ní rozvíjela polonistika a balkanistika, řešily historické souvislosti vztahů mezi slovanskými zeměmi. Oproti tomu se česká historická rusistika více rozvíjela v Praze, a to nikoli zásluhou přímé linie školy vinoucí se od zakladatele českých historicko-slavistických studií Jaroslava Bidla, ale školy, na jejímž počátku stál ruský emigrantský historik Alexandr A. Kizevetter (1866–1933). Z této školy prostřednictvím Antonije V. Florovského (1884–1968)10 a Miroslava Suttého (*1920)11 vzešel Milan Švankmajer (1928–2003), autor dvou excelentních monografií o čelných osobnostech Ruska 18. století – carovi Petru I.12 a carevně Kateřině Druhé. Milan Švankmajer byl také vedoucím autorského kolektivu, který se v polovině šedesátých let 20. století pokoušel o nové zpracování ruských dějin z českého pohledu. Zpracování Miroslava Suttého z roku 1965 bylo příliš stručnou a sovětské historiografii poplatnou příručkou, než aby se s ní ta část české historické rusistiky, která se pokusila v ideologicky poněkud uvolněnějších šedesátých letech 20. století rozvinout tradice českého vskutku vědecky kritického pohledu na Rusko odvíjejících se od pojetí ruské minulosti Karla Havlíčka Borovského (1821–1856)15 a Tomáše G. Masaryka (1850– 1937)16 spokojila. Práce autorského kolektivu, která vyšla v předvečer obrodného procesu „pražského jara“ byla vůči sovětskému pojetí značně kritická. To byl také hlavní důvod, proč Milan Švankmajer musel na počátku tzv. normalizace opustit akademické historické pracoviště. Další jeho práce o ruských dějinách se proto mohly objevit až po listopadových událostech roku 1989. Milan Švankmajer se stal vedoucím autorského kolektivu, který zčásti přepracoval, rozšířil a doplnil dějiny Ruska z roku 1967. První vydání těchto nových Dějiny Ruska vyšlo v roce 1995.17 Ačkoli v současnosti již má české dějepisectví velmi cennou příručku Dějiny Ruska v datech, Dějiny Ruska autorského kolektivu vedeného M. Švankmajerem zůstávají nepřekonány.18 Pro úplnost jen podotkněme, že se česká historiografie snažila i v normalizační době předložit vlastní dějiny Ruska. Jednalo se o Dějiny SSSR širokého autorského kolektivu vedeného Karlem Hermanem (*1921) a Josefem Kočím (1922–1986). Ačkoli i v nich lze najít řadu zajímavých historických faktů, jako celek tyto dějiny strádají metodologickou závislostí na oficiálním sovětském pojetí, v řadě příkladů dokonce doslovnými překlady prací sovětských autorů. Ačkoli čeští historičtí rusisté ve své produkci nemlčí, dějiny Ruska v 18. století zůstávají v jejich produkci stranou.20 Mimořádnou výjimkou je dvoudílná práce Františka Stellnera (*1966) Rusko a střední Evropa v 18. století. 21 Obecně však především syntetická díla absentují, byť i se objevují analytické studie k jednotlivým stěžejním problémům ruského 18. století. Příkladem mohou být práce Jiřího Procházky (1951)22 nebo Radomíra Vlčka (1957).23 Tam, kde absentuje domácí historiografická produkce, leccos suplují překlady. Příkladem mohou být česká vydání zahraničních prací o carevně Kateřině Veliké24 nebo Petru Velikém25 či překlad syntetizující práce kontroverzního ruského historika Lva N. Gumiljova (1912–1992) Od Rusi k Rusku.

Mikulec: Policisté či hasiči se o sociální zabezpečení nemusí obávat

Pochybnosti vyvrátil i prezident Slovenského Policejního sboru Peter Kovařík. Policisté, hasiči či horští záchranáři na Slovensku se nemusí obávat ztráty zákonných nároků vyplývajících ze zvláštního systému výsluhového zabezpečení, nároků na vyplacení odstupného či jiných benefitů. Slovenský ministr vnitra Roman Mikulec (OĽaNO) to uvedl v reakci na medializovaný návrhy změn ve státním rozpočtu.

Mikulec: Policisté či hasiči se o sociální zabezpečení nemusí obávat
Mikulec: Policisté či hasiči se o sociální zabezpečení nemusí obávat

“ Naše stanovisko bylo od začátku jasné – k atraktivitě těchto povolání právem patří i zvláštní systém jejich výsluhového zabezpečení a my jeho stabilizaci garantujeme. Vyplývá to iz Programového prohlášení vlády Slovesné republiky na období 2020 – 2024. Rád bych připomněl, že toto programové prohlášení podpořila i strana Svoboda a solidarita, proto nerozumíme její současnému postoji a zároveň vnímáme její návrh na změnu novely zákona o státním rozpočtu jako neadekvátní, „Prohlásil ministr vnitra.

Přepravní centrum propojuje celou Čínu

Mikulec připomněl, že mezi priority vedení ministerstva vnitra patří navrácení důvěry a společenského statusu policistu, což je zcela klíčová aspekty na zatraktivnění policejního povolání. Platí to i pro příslušníky záchranných sborů působících v resortu. “ Záleží nám také na zachování sociálních jistot těchto složek, “ deklaroval. Zvláštní systém sociálního zabezpečení je podle něj právem neodmyslitelnou součástí práce těchto povolání.

Pochybnosti vyvrátil i prezident Policejního sboru Peter Kovařík. “ Chci ujistit všech policistů, že nebylo žádné jednání, a byl jsem ubezpečen ministrem vnitra Romanem Mikulcom, že ani na politické úrovni, na kterém by došlo k diskusi o sociálním zabezpečení policistů, „Potvrdil na sociální síti. Nemá se sahat na odchodné ani nic měnit v zákoně.

Ministr financí Igor Matovič (OĽaNO) v úterý (18. 5.) informoval, že SaS navrhlo v rámci úprav ve státním rozpočtu i úspory ve výši 30 milionů eur na odstupné pro policisty. Představitelé SaS považují výroky Matoviča za zavádějící. Deklarují, že jsou ochotni vysvětlit ministerstvu financí každou jednu položku, z níž se dá ušetřit na úkor deficitu a naopak najít na ni zdroje jinde.

Stellantis, nová skupina, která vznikne sloučením skupin Groupe PSA a FCA

Stellantis
Stellantis

Skupina Groupe PSA a FCA Group představili logo Stellantis, které symbolizuje bohatství 14 automobilových značek a rozmanitost jednotlivých týmů nové skupiny.

Italsko-americká automobilka Fiat Chrysler (FCA) a francouzská PSA v sobotu oficiálně dokončily své dlouho očekávané spojení
Italsko-americká automobilka Fiat Chrysler (FCA) a francouzská PSA v sobotu oficiálně dokončily své dlouho očekávané spojení

Automobilky PSA a Fiat Chrysler se spojily. Nová firma Stellantis je čtvrtým největším výrobcem aut světa,

Stellantis
Stellantis

Spolu se jménem Stellantis – jehož latinský kořen „Stello“ znamená „rozjasnit se hvězdami“ – je to i vizuální znázornění ducha optimismu, energie a obnovy rozmanité a inovativní společnosti, která je odhodlaná stát se jedním z nových lídrů v oblasti budoucí éry udržitelné mobility.

Odhalení loga je posledním krokem k dokončení projektu fúze, který by se měl uskutečnit do konce prvního čtvrtletí 2021.