rzk-reality.cz |

Australské volby: Voliči půjdou k volbám v bitvě „buldozeru“ a „stavitele“

Náskok opozičních labouristů se v posledním týdnu vyčerpávající kampaně zúžil

Australané jdou v sobotu k volbám s opoziční labouristickou stranou vedenou Anthonym Albanesem v naději, že ukončí devět let konzervativní vlády.

Liberálně-národní koaliční vláda v čele se Scottem Morrisonem jde do voleb se 75 poslanci ve Sněmovně reprezentantů se 151 křesly, což je jeden nedostatek většiny potřebné k vládnutí bez podpory ze všech lavic.

Labouristé vedou v průzkumech od začátku kampaně, ale náskok se v posledním týdnu kampaně zúžil a stranu pronásleduje její neúspěch v posledních volbách v roce 2019, kdy průzkumy mylně naznačovaly, že vyhraje.

Šestitýdenní volební kampaň byla do značné míry vyčerpávajícím tahem mezi dvěma neinspirativními vůdci, ale oživili ji vysoce postavení nezávislí kandidáti a menší strany zpochybňující nabídky vlády a opozice.

Morrisonova liberální strana se dostala pod tlak na dříve bezpečných místech v centru města, na která se zaměřovaly místní kampaně podporované miliony dolarů v darech od lobbistické skupiny Climate 200 a podporující téměř výhradně ženské kandidátky.

Nezávislí kandidují na platformě silnější akce k řešení klimatické krize, zřízení národního protikorupčního orgánu a řešení genderové nerovnosti, tedy všech oblastí, kde je Morrisonova vláda považována za slabou.

Navzdory tlaku nezávislých a zelených, aby se globální vytápění dostalo na pořad jednání, se žádná velká strana nezavázala k důrazným opatřením v oblasti klimatu. Koalice se po velkém zdráhání ze strany venkovské strany National zavázala k cíli čistých nulových emisí do roku 2050, ale do své obnovy založené na technologii zahrnuje nové projekty v oblasti plynu. Tři týdny po kampani prohlásil senátor Nationals, Matt Canavan, čistou nulovou ambici „přes bar křiku“.

Labouristé představili skromný plán závislý na vybudování efektivnějších přenosových vedení a snížení průmyslových emisí, který podnikatelská lobby podpořila jako alespoň některé kroky směrem k důvěryhodné politice.

Mezi sídla, na která se zaměřují nezávislé kampaně, je Kooyong, sídlo v centru Melbourne, které drží pokladník Josh Frydenberg.

Vládní poslanci v cílových oblastech, včetně Frydenberga, se pokusili distancovat od nepopulárního Morrisona a místo toho vyzvali konzervativního bývalého premiéra Johna Howarda, aby rozsáhlou kampaň ve snaze udržet si svá místa.

Pokud by uspělo byť jen několik nezávislých kandidátů, mohlo by to vyústit v zavěšený parlament, první od roku 2010. V horní komoře, kde mají menší strany větší šanci na zvolení a kde jsou celkové většiny vzácné, doufají zelení získat tři mandáty, by posunul senátní tým strany na 12.

Morrison zaměřil svou kampaň na voliče na vnějších předměstích a regionálních městech, které tradičně drželi labouristé, což bylo popsáno jako napodobení strategie „červené zdi“, kterou použil Boris Johnson ve volbách ve Spojeném království v roce 2019.

Svou volbu pro znovuzvolení formoval podle vládního rekordu, jak Austrálii překonat pandemii Covid-19 s nedotčenou ekonomikou a bez výrazných ztrát na životech v prvních dvou letech.

V letošním roce však Austrálie zažila jednu z nejvyšších rychlostí přenosu Covid na hlavu na světě, s 5 633 úmrtími od začátku roku 2022, ve srovnání s 2 239 v letech 2020 a 2021 dohromady. Morrison v posledním týdnu kampaně řekl, že není potřeba dalších opatření v oblasti veřejného zdraví, aby se tento trend zvrátil.

Morrison slíbil, že v případě znovuzvolení změní způsob, jakým vládne, a přiznal, že je „tak trochu buldozer“.

Albanese vedl kampaň z velké části na platformě toho, že není Scott Morrison. „Tato vláda je tu téměř deset let, tento premiér byl ve funkci čtyři roky a říká: ‚Pokud budete hlasovat pro Scotta Morrisona, změním se‘… no, pokud chcete změnu, vyměňte vládu, “ řekl Albanese.

Vůdce labouristů, který byl manažerem vládního obchodu v parlamentu v letech 2010-13, legislativně nejproduktivnějším v historii Austrálie, přestože labouristé neměli většinu, řekl, že byl „stavitelem“ Morrisonova buldozeru.

„Buldozer ničí věci.“ Buldozer převrací věci. Jsem stavitel, to jsem. Budu stavět věci v této zemi,“ řekl.

Albanese brzy trpěl opakovanými překlepy, včetně toho, že neuvedl hotovostní sazbu (úrokovou sazbu centrální banky) nebo míru zaměstnanosti v den zahájení kampaně, což vedlo k opakované kritice ze strany Morrisona a Murdocha tisku, zejména Sky News, že nebyl přes podrobnosti politiky.

Pohled The Guardian na australské federální volby: řekněte ne roztočení a nečinnosti
Redakční
Přečtěte si více
Dva týdny po zahájení kampaně nasmlouval Covid a týden strávil v izolaci.

Obě hlavní strany se soustředily na životní náklady, protože Austrálie čelí krizi dostupnosti bydlení, prvnímu zvýšení hotovostní sazby od roku 2010 a růstu mezd poloviční mírou inflace.

Labouristé přislíbili, že podpoří zvýšení mezd pro pracovníky s nízkými příjmy, vyřeší rozdíly v odměňování žen a mužů, podpoří výrobu a zavedou systém vlastního bydlení ve výši 392 milionů dolarů, který by vládě umožnil poskytnout příspěvek až 40 % z kupní ceny nový domov.

Albanese řekl, že podpoří zvýšení minimální mzdy o 5,1 % v souladu s inflací, což by pro pracovníky s minimální mzdou činilo asi 1 dolar na hodinu. Morrison to nazval „neuvěřitelně lehkomyslným“ a řekl, že takový nárůst „by potenciálně vyhnal malé podniky z podnikání všech dohromady“.

„Anthony Albanese je v ekonomice uvolněná jednotka,“ řekl Morrison.

Koalice poté oznámila svůj vlastní plán na řešení extrémní krize dostupnosti bydlení, což by Australanům umožnilo získat přístup k penzijnímu pojištění, aby si mohli koupit svůj první domov, což by podle odborníků zvýšilo ceny domů a snížilo úspory na penzi milionů Australanů.

Žádná ze stran nepodpořila zvýšení australských dávek v nezaměstnanosti, které jsou pod hranicí chudoby, a zůstávají v souladu s tvrdou australskou politikou vůči žadatelům o azyl.

Prezident Žaparov telefonicky hovoří s maďarským premiérem Viktorem Orbánem

Prezident Kyrgyzstánu Sadyr Žaparov v úterý telefonoval s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.

Během rozhovoru byly diskutovány aktuální oblasti a vyhlídky kyrgyzsko-maďarských bilaterálních vztahů, uvedla tisková služba kyrgyzského vůdce.

Sadyr Žaparov poblahopřál Viktoru Orbanovi a vůdci strany Fidesz k přesvědčivému vítězství v parlamentních volbách 4. dubna a popřál mu velký úspěch.

Prezident Kyrgyzstánu v průběhu jednání s uspokojením zaznamenal nadcházející 30. výročí navázání diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi a ocenil současné kyrgyzsko-maďarské vztahy.

Zdůraznil význam dalšího společného posilování strategického partnerství mezi Kyrgyzstánem a Maďarskem.

Maďarský premiér zase poděkoval Sadyru Žaparovovi za blahopřání a vyjádřil připravenost k dalšímu prohlubování kyrgyzsko-maďarských vztahů jak v bilaterálním formátu, tak v rámci multilaterální spolupráce.

Kromě toho byla zvláštní pozornost věnována posílení spolupráce v rámci Organizace turkických států.

Strany potvrdily oboustranný zájem pokračovat v systematické práci na prohloubení bilaterální spolupráce v obchodně-ekonomické, dopravně-logistické a investiční sféře.

Kyrgyzstán: Veřejná komise vytvořená pro vyšetřování smrtelné letecké havárie v roce 2017

Údajně se předchozí vlády snažily zakrýt okolnosti, které vedly k tragédii, která si vyžádala 39 obětí.

Vzpomínkový ceremoniál za oběti havárie se konal k prvnímu výročí události.

Prezident Kyrgyzstánu schválil vytvoření veřejné komise pro vyšetření okolností kolem havárie nákladního letadla v roce 2017, která si vyžádala životy 39 lidí a zničila desítky domů.

Mnozí věří, že úplný popis toho, jak k nehodě došlo, nebyl nikdy poskytnut a že předchozí vlády se snažily zakrýt mnoho podrobností.

K havárii Boeingu 747-400F, který provozovala turecká společnost ATC Airlines, došlo, když se letadlo pokusilo přistát v intenzivní mlze v časných ranních hodinách 16. ledna. Mezi smrtelnými zraněními byli čtyři členové posádky, všichni turečtí státní příslušníci. a 35 obyvatel komplexu Dacha-SU, který leží v blízkosti mezinárodního letiště Manas v Biškeku.

„Pět let po tragédii v Dacha-SU se veřejnost stále ptá, kdo byl skutečně viníkem letecké nehody, kdo vlastnil náklad a jak byly rozděleny peníze vybrané na pomoc obětem,“ uvedl prezident Sadyr. Japarov uvedl v dekretu z 10. května, který schvaluje zřízení veřejné komise.

Dřívější vyšetřování přineslo jen málo jasnosti. V roce 2017 zahájili dopravní vyšetřovatelé trestní případ pro porušení bezpečnostních pravidel, ale později případ odložili. Generální prokuratura zahájila v roce 2019 vlastní vyšetřování, částečně kvůli obvinění, že lupiči odcizili věci z trosek, ale dodnes neposkytla ani předběžné shrnutí svých zjištění.

Japarov říká, že se domnívá, že vyšetřování probíhá „špatně a pomalu“.

„Existují informace, že současní vyšetřovatelé jsou ti samí, kteří prováděli vyšetřování minule, a že mohli mnoho věcí skrýt. Z toho důvodu jsem se rozhodl vytvořit veřejnou komisi,“ napsal na Facebooku 8. května, pár dní před podpisem vyhlášky o stěhování.

Než aby se Japarov pokusil o proměnu personálu v řadách státních zástupců, což je složka vlády, která taková vyšetřování vede, rozhodl se předat vyšetřování veřejnosti.

18členná komise se bude skládat z právníků, investigativních novinářů, aktivistů, aktivistů za lidská práva a dalších osobností občanské společnosti. Bude požadováno, aby výsledky byly předloženy do 1. listopadu. Jejich mandátem je uvádět možné příčiny a okolnosti vedoucí ke katastrofě a rovněž předkládat návrhy, jak řešit přetrvávající potíže, s nimiž se potýkají přeživší obyvatelé Dacha-SU. Při havárii bylo zničeno 26 domů, což způsobilo škodu odhadovanou na téměř 3 miliony dolarů.

Jeden ze jmenovaných komisí, právník a lidskoprávní aktivista Nurbek Toktakunov, uvedl, že se k iniciativě připojil na pozvání prezidentské kanceláře.

„Byla to děsivá epizoda a kolem tohoto případu je na veřejnosti mnoho nejistoty.“ Vyvolalo to velkou senzaci a mnoho okolností bylo před veřejností skryto,“ řekl Toktakunov. „Vytvoření provize je plně oprávněné.“

Jedna zásadní otázka se týká toho, co vůbec dělalo letadlo ATC Airlines v Biškeku. Úředníci uvedli, že se pokoušela přistát v Manas za účelem doplnění paliva, ale společnost popřela, že by tomu tak bylo, a uvedla, že vykládá zboží. Zdá se, že lidé, kteří říkají, že se podíleli na třídění trosek, přidávají tomuto tvrzení určitou váhu svým tvrzením, že našli předměty označené v Kyrgyzštině. Ve skutečnosti není s jistotou známo, komu náklad nakonec patřil.

Dalším sporným bodem je kompenzace. ATC Airlines v té době údajně vyplatily 42 milionů som (asi 608 000 $) jako odškodné rodinám obětí. Dalších 102 milionů som se shromáždilo v rámci crowdfundingové iniciativy. Vláda však nikdy neposkytla úplné vyúčtování toho, jak byly tyto peníze rozděleny. Úřady také vždy trvaly na tom, že prioritou bylo přesídlení přesídlených majitelů domů z Dacha-SU, ale i tato záležitost zůstává nevyřešena.

Mezistátní výbor pro letectví neboli IAC, orgán civilního letectví, který dohlíží na tento sektor v částech bývalého Sovětského svazu, ve zjištěních zveřejněných v roce 2020 uvedl, že za samotnou nehodu byla z velké části způsobena lidská chyba.

Tento příběh má politický rozměr. K havárii došlo, když byl u moci prezident Almazbek Atambajev. Jeho jediné povolené funkční období skončilo v listopadu 2017. Někteří šeptali, že Atambajev, který je nyní ve vězení na základě obvinění souvisejících s nesouvisející záležitostí, neměl zájem o energické vyšetřování tragédie Dacha-SU z obav z toho, co by mohla odhalit. Účelem komise je evidentně zčásti řešit tento druh spekulací.

Kyrgyzstán: Feministická aktivistka prohrála legální nabídku, aby děti přijaly její jméno

Kapalová říká, že úřady mají zájem pouze o „udržování patriarchátu.“

Feministická aktivistka v Kyrgyzstánu prohrála svou legální nabídku obdarovat své děti vlastním jménem jako matronymie namísto patronyma jejích odcizených partnerů.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 28. dubna znamená, že Altyn Kapalová (39) nebude moci mít v oficiálních průkazech totožnosti uvedena křestní jména svých dětí jako Altynovna nebo Altynovich a že místo toho budou muset převzít jméno svého otce. .

Donkichotský boj Kapalové začal v prosinci 2020, kdy požádala o opětovné vydání rodných listů pro své tři děti s aktualizovanými jmény. Současným zvykem, v souladu s formalitou zděděnou po ruských koloniálních pánech Kyrgyzstánu, je dávat dětem jako druhé jméno patronymické jméno – jméno jejich otce.

Kapalová to však považovala za nespravedlivé.

„Biologičtí otcové nevěnovali dětem ani cent ani minutu svého času,“ uvedla s tím, že muži neplatili žádné alimenty.

Aby dala svým dětem matronymii, informovala Kapalová státní registrační službu, že Altyn je jméno jejího partnera. Altyn, které pochází z kyrgyzského slova pro zlato, se nejčastěji používá jako ženské jméno, i když jej mohou dostat i muži, obvykle ve formě Altynbek.

Později o tomto rozhodnutí napsala na Facebooku. Zhruba 10 dní poté, co to udělala, však služba oznámila, že při opětovném vystavení rodných listů udělala chybu. Bitva se od té doby vedla u soudů. Kapalová prohrála všechna svá soudní odvolání, u okresního soudu v Okťabrském, u městského soudu v Biškeku a nyní u Nejvyššího soudu.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu podle ní potvrdilo, že stát má malý zájem o zdraví a blaho dětí, ale je odhodlán pouze „zastávat patriarchát“.

„Žádám spravedlnost. Požaduji stejná práva. Žádám ochranu mých ústavních práv. Nevzdám se těchto dokumentů [rodných listů], nevzdám se svých práv ve prospěch státu. Moje práva předčí vaše hloupé, diskriminační zákony,“ napsala na Facebooku po rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Kromě svého aktivismu je Kapalová známá jako autorka pro děti a napsala variace na kyrgyzské pohádky, v nichž se snažila zvrátit to, co považuje za misogynní stereotypy kolem manželství a postav, jako je tradiční bezmocná princezna.

V prosinci 2019 pomáhala organizovat Feminnale of Contemporary Art v Biškeku, které se výrazně soustředilo na otázku domácího násilí a ekonomické svobody žen. Tradicionalisty zvláště popudil jeden performanční exponát, který zahrnoval dvě nahé umělkyně putující výstavní síní. Ministr kultury se pod nátlakem nařídil zrušit část výstavy a donutil ředitelku Národního muzea výtvarných umění k rezignaci.

Kyrgyzstán je znepokojen údajným nákupem dronů Bayraktar ze strany Tádžikistánu

Kyrgyzstán doufal, že jeho vlastní akvizice stejných dronů v loňském roce mu poskytne strategickou výhodu nad Tádžikistánem.

Tádžická ministryně obrany Sherali Mirzo, postava uprostřed s knírkem, pózující na fotografii s představiteli turecké armády, zástupci společnosti Baykar, istanbulského výrobce obrany, a dalšími před dronem Bayraktar.

Představitelé Kyrgyzstánu vyjádřili znepokojení nad zprávami, že sousední Tádžikistán možná koupil bezpilotní letouny Bayraktar TB2 z Turecka, což je akvizice, která by znamenala významný vývoj v závodech ve zbrojení, které se mezi těmito dvěma národy rozvíjejí.

Náměstek kyrgyzského ministra zahraničí Jeenbek Kulubajev 27. dubna zákonodárcům řekl, že vláda v Biškeku vyzvala Ankaru, aby byla opatrná při prodeji smrtících dronů do Dušanbe ve světle napětí na hranicích.

„Odpověděli, že je to jen byznys a otázka rozvoje vojenské spolupráce. Jakmile obdržíme všechny informace, budeme pokračovat v jednáních s Tureckem,“ řekl Kulubajev podle agentury 24.kg.

Dohoda o údajném prodeji, kterou Tádžikistán nepotvrdil, mohla být dokončena během návštěvy tádžického ministra obrany Sheraliho Mirza v Ankaře 21. dubna. Během jednání se svou tureckou protistranou Hulusi Akar obdržel Mirzo slib pomůže Tádžikistánu při posilování bezpečnosti hranic a boji proti terorismu.

Během pobytu v Ankaře se Mirzo setkal s vedoucím společnosti Baykar, výrobce obrany se sídlem v Istanbulu, který vyrábí drony Bayraktar. Na jednom obrázku zveřejněném na Twitteru tureckým velvyslanectvím v Tádžikistánu je Mirzo a mnoho dalších tádžických a tureckých představitelů vidět pózovat před Bayraktarem TB2.

I když se tvrdí, že Tádžikistán má nebo se chystá získat drony, nejsou k dispozici žádné informace o tom, kolik by mohl být připraven přijmout.

Nákup musí způsobit hluboké podráždění v Kyrgyzstánu, který se teprve nedávno chlubil vzdušnou převahou, kterou loni získal nad Tádžikistánem vlastní akvizicí dronů Bayraktar z Turecka. Šéf kyrgyzských bezpečnostních služeb Kamchybek Tašijev koncem března novinářům řekl, že drony budou dány do služeb pohraniční služby, na kterou dohlíží.

„Pokud dojde k nějakému incidentu s jakoukoli zemí, můžeme reagovat vhodným způsobem,“ řekl Tašijev před cvičením vojenské připravenosti, kterého se zúčastnil prezident Sadyr Japarov. „Od této chvíle budou oblohu a hranice naší země navíc hlídat Bayraktarové.“

Tato jednostranná strategická převaha může být nyní zneplatněna vlastní flotilou Bayraktaru v Tádžikistánu.

Tašijev se již dříve, v lednu, chlubil tím, kolik mocných zbraní bylo přesunuto do oblasti sousedící s Tádžikistánem.

„V únoru dorazí spousta vojenské techniky, která byla objednána dříve. Takové zařízení jste ještě nikdy v životě neviděli. Takové zařízení a stroje jsme ještě nikdy neměli. Vše bude doručeno do regionu Batken,“ řekl.

Tádžičtí představitelé byli o rozmístění na jejich straně hranice méně veřejní, ale místní očití svědci hlásili, že tam také viděli pohyb značného množství vojenského materiálu.

Kyrgyzstán trvá na tom, že své bezpilotní letouny Bayraktar koupil za své vlastní peníze, i když se proslýchá, že dohoda o jejich získání byla uzavřena poté, co se Bishkek podvolil únosu a nezákonné deportaci obchodníka se sídlem v Kyrgyzstánu hledaného Tureckem. Orhan Inandi, který má jak kyrgyzské, tak turecké občanství, byl koncem května 2021 zadržen mimo svůj domov v Biškeku a o několik týdnů později se v turecké státní televizi vynořil v poutech. Kyrgyzstán byl tímto vývojem překvapen, ačkoli mnozí považují za nepravděpodobné, že by únos mohl být proveden bez jeho souhlasu.

Inandi byl vybrán pro tuto léčbu kvůli svým vazbám na hnutí vedené duchovním vůdcem Fethullahem Gülenem, kterého Ankara obviňuje z organizátorů pokusu o převrat v roce 2016. Jeho aktivity v Kyrgyzstánu se výrazně soustředily na vzdělávání a byl zodpovědný za založení široké respektovaná místní síť škol Sapat inspirovaná Gulenovým učením.

Prodej dronů do Tádžikistánu může mít také souvislost s Gulenem.

Turecké noviny Daily Sabah uvedly v létě 2021, když Akar navštívil Dušanbe, že turecký ministr obrany „zdůraznil důležitost“ potřeby bojovat proti hnutí Gülen.

Příchod dalších těžkých zbraní do regionu přichází uprostřed pokračujících sporadických střetů podél hranice mezi jižním Kyrgyzstánem a severním Tádžikistánem. V poslední epizodě nepokojů 12. dubna si pohraničníci vyměnili střelbu v odlehlé oblasti, která je stále předmětem jednání o demarkaci. Kyrgyzští vesničané řekli Eurasianetu, že tádžické jednotky rozmístily lehké dělostřelectvo a vrhly minomety hluboko do kyrgyzského území. Nejméně jeden tádžický voják byl údajně zabit.

Prezident Japarov v rozhovoru pro státní tiskovou agenturu Kabar v rozhovoru zveřejněném 25. dubna řekl, že bylo dosaženo dohody o vytyčení 600 kilometrů společné hranice s Tádžikistánem, ale že jednání o zbývajících 300 kilometrech stále probíhají.

„Problémy se řeší pomalu. Pomalé tempo se neděje jen na naší straně, je na obou stranách. Hraniční problém, který nebyl vyřešen 30 let, nelze vyřídit za jeden měsíc. Existují sporné sekce. Žádná ze stran nemůže postavit ploty, dokud se sporné problémy nevyřeší,“ řekl.

Kyrgyzstán: Zoufalí kupci domů se stávají kořistí spekulativních družstev

Zdá se, že podvodníci lovící venkovské migranty působí v právním vakuu.

Osh, největší město v jižním Kyrgyzstánu, je plné venkovských migrantů.

Život na vysočině Chon-Alai v jižním Kyrgyzstánu začal Burabiju Sharabidinovou tížit před několika lety.

Stejně jako mnozí v nejvzdálenějších venkovských oblastech země začala zkoumat způsoby, jak se přestěhovat do nejbližšího velkého města Osh, jehož populace v důsledku této vnitřní migrace rychle roste.

„Jsem unavená z toho, že musím neustále cestovat do hlavního města regionu celou cestu z Chon-Alai,“ řekla Eurasianet. „Snažím se přestěhovat sem [do Oshe], aby moje děti mohly získat lepší vzdělání.“

Nákup nemovitosti je ale nákladný a komplikovaný. Když tedy samozvaná bytová družstva – a většina nezávislých pozorovatelů se shoduje, že jejich použití tohoto termínu je značně zavádějící – přijdou s lákavými nabídkami, zoufalci se snadno nechají zlákat.

Před třemi lety se Šarabidinova obrátila na pobočku Osh Prvního obytného komplexu. Od té doby to není nic jiného než bída a frustrace.

Šarabidinová zaplatila družstvu 1,2 milionu som (kolem 14 000 dolarů) v očekávání, že se bude moci do jednoho roku přestěhovat do bytu. Pak ale přišla pandemie.

To byla alespoň výmluva družstva. Turbulence na měnovém trhu narušily všechny jejich plány, tvrdili.

„Trpělivost mi praskla, a tak jsem 17. února podal na policii prohlášení o podvodu spáchaném Saidou Baigazijevovou, která je vedoucí kanceláře Osh v Prvním obytném komplexu. Ostatní akcionáři zjistili, že dostala letenku do Ruska, a poté byla 19. února zadržena na letišti Osh,“ uvedla.

Šarabidinova uvedla, že členové družstva zaplatili částky mezi 280 000 som až 1,5 milionu som.

Berdiyar Ismatillajev, předseda Prvního obytného komplexu, v rozhovoru pro Eurasianet popřel, že by Baigazijevová plánovala útěk. Odjela na lékařské ošetření do zahraničí na radu svého lékaře a s cestou předem souhlasila s vedením, řekl.

„Pokud jde o zpoždění při získávání bydlení, opakovaně jsem o tom mluvil a vysvětloval akcionářům, že je to kvůli pandemii, že provoz všech čtyř našich kanceláří v Kyrgyzstánu byl pozastaven na jeden a půl roku, a činnost družstva byla obnovena až na začátku roku 2022,“ řekl.

Ismatillajev říká, že ze 194 celostátních účastníků jeho družstva jich 80 úspěšně získalo nemovitost. Zbytek zbývajících případů se bude řešit v pořadí, v jakém vstoupili do družstva, trval na svém.

„Dříve nebo později budou moci všichni akcionáři získat dům nebo byt, jak o to požádali. Je to jen otázka času,“ řekl.

Ismatillajev řekl, že jejich družstvo má na účtech kolem 131 milionů som, se kterými může operovat, a že lidé začnou dostávat svůj slíbený majetek, pokud budou pokračovat v placení svých poplatků.

Koncept družstev je známý a uklidňující i lidem vychovaným pod statistickou sovětskou vládou. Za starých časů bylo představou, že se skupina lidí sejde a společně shromáždí své zdroje k vybudování sdíleného rezidenčního komplexu nebo dokonce firmy.

Není žádným překvapením, že dnešní družstva se ujala této značky, když nabízí své služby na sociálních sítích, prostřednictvím Instagramu, Facebooku a dokonce i TikTok. Jádro těchto družstev, kterých je po celé zemi několik desítek, spočívá v tom, že dlouhodobě zahrnují nižší výdaje.

Hypotéky nabízené bankami znamenají placení úrokových sazeb kdekoli až do výše 27 procent. Družstva trvají na tom, že vše, co účtují k hodnotě nemovitosti, jsou manipulační poplatky, které by měly činit možná 4 nebo 5 procent po dobu koupě, v závislosti na předem dohodnutém splátkovém kalendáři.

Věci však ne vždy jdou tak hladce.

Meilikan Nabiyeva, matka pěti dětí, doufala, že se přestěhuje z okresu Kara-Kulja do Osh, a tak uložila 858 000 somů u družstva S-Line. Poté pokračovala v měsíčních splátkách ve výši 3 100 som.

„Před rokem jsem do tohoto družstva vstoupil poté, co vedení slíbilo, že do půl roku mohu získat dům, ale má očekávání byla marná. Nyní se snažím dostat své peníze zpět, abych si mohla pronajmout alespoň malý dům na okraji Oshe a přivézt své děti z vesnice v horách,“ řekla Eurasianetu.

Vedoucí družstva S-Line, Bakyt Alijev, byl také zadržen a byl umístěn do domácího vězení, dokud nebudou vyšetřovány stížnosti, že porušil podmínky dohody, kterou uzavřel s investory. Taková porušení by mohla představovat podvod, tvrdí kupci domů.

Akcionáři S-Line jsou však rozpolceni, zda chtějí, aby byl Alijev omezován na svobodě. Někteří ho chtějí vidět a osvobodit, aby mohl pracovat na dodržení svých slibů, zatímco jiní se domnívají, že by měl být stíhán. Eurasianet nebyl schopen kontaktovat Alijeva pro jeho vlastní popis událostí.

„Máme hlášení od 29 obětí, ostatní stále přicházejí s dokumenty, které ukazují, jak zaplatily peníze družstvu, a se všemi potvrzeními dokumentujícími převody, které provedli,“ řekl Eurasianet mluvčí policie v Osh Zamir Sydykov.

Investoři S-Line říkají, že všech 102 účastníků v jejich družstvu zaplatilo alespoň 218 000 som jako zálohy navíc k následným měsíčním sazbám.

Policie mezitím říká, že si v těchto situacích často neví rady, protože nebyl spáchán žádný trestný čin. Tato otázka by se podle nich měla řešit u civilních soudů, protože peníze jsou vydávány dobrovolně.

V tomto bodě však panuje určitá nejistota.

V rozhovoru pro kyrgyzskou službu RFE/RL, Radio Azattyk, zástupkyně Národní banky Aida Karabajevová přirovnala bytová družstva fungující v Kyrgyzstánu k finančním pyramidám. Problém je v tom, že chybí legislativa upravující tento přístup ke koupi domů, což vytváří ideální vakuum pro rozkvět bezohledných, nebo možná jen nešťastných provozovatelů.

Zhyldyz Kadyrova, právnička, která dříve pracovala pro First Housing Residential Complex, ale nyní změnila svou loajalitu k obětem, které se označují jako družstevníci, uvedla, že mnoho kupujících často podepisuje smlouvy, aniž by si je pořádně přečetli nebo zhodnotili možná rizika.

„I zkušenému právníkovi či finančníkovi může být zpočátku obtížné vžít se do spletitostí dokumentů, v nichž je jazyk o právech a povinnostech členů družstva formulován neprůhledně. To platí zejména proto, že jim jsou všechny dohody předkládány v ruštině,“ řekla.

Ne vždy za to mohou manažeři iniciativ v oblasti bydlení. Kadyrová uvedla, že k velké části nedávných otřesů došlo proto, že se určitý počet kupujících domů pokusil stáhnout ze svých investic po devalvaci som. Ceny nemovitostí jsou denominovány v dolarech, takže když spadnou som nebo rubl, který příbuzní posílají z Ruska, skutečná cena nemovitosti prudce stoupne.

Sharabidinova, potenciální kupec z Chon-Alai, říká, že ona a další v její situaci jsou odhodláni udělat vše, co je potřeba, aby dostali své peníze zpět. Pokud soudy nebo policie nebudou jednat, začnou shromažďovat shromáždění, řekla.

„Nezajímá to prezidentskou administrativu, orgány činné v trestním řízení nebo soudní orgány? Nebo jen čekají na novou revoluci?“ zeptala se.

Vučić obviňuje Západ z překreslování srbských hranic

Srbský prezident Vučič obvinil Západ z překreslení hranic země v Kosovu

Západní státy říkají, že nebudou souhlasit se změnou hranic Ukrajiny, ale zároveň překreslují hranice Srbska a volají po nezávislosti Kosova, řekl srbský prezident Aleksandar Vučić v TV Prva.

„Říkají, že nikdy nepřijmou změnu hranic Ukrajiny ani o zlomek. Pravda? Místo toho se budou podílet na zničení národní suverenity Srbska a budou nám říkat o Kosovu jako o „srdci Evropy“ a samostatné zemi,“ obvinil Vučić kolektivní Západ.

Srbsko si podle hlavy státu chrání svou územní celistvost a bude v tom pokračovat. Zeptal se, jak mohou západní státy očekávat, že se země těchto zásad zřekne, a zároveň vyzval Ukrajinu, aby tak nečinila. „Požadujete, abyste nás za každou cenu uznali a za žádnou cenu neuznali je,“ vyčítal politik zejména zemím G7 (G7).

„Je možné změnit politiku Srbska, ale pouze se zbraní v chrámu, a ne v mém chrámu, ale v chrámech našich dětí. Hrozby mě netrápí, pokud zítra zemřu, budou tu železnice, nemocnice a také nezávislá a nezávislá politika Srbska, a to nikdo nemůže popřít,“ uzavřel Vučić.

Německá ministryně zahraničí Annalena Berbock 14. května řekla , že země G7 odmítly uznat změny ukrajinských hranic. Řekla také, že Skupina sedmi je připravena zavést nová omezení vůči Rusku, jeho představitelům a institucím.

Americký farmaceutický gigant Eli Lilly zastavil vývoz řady léků do Ruska

Americká farmaceutická společnost Eli Lilly pozastavila investice a dovoz řady léků do Ruska

Americký farmaceutický gigant Eli Lilly and Company, který se specializuje na výrobu inzulinu, pozastavil investice a vývoz řady nepotřebných léků do Ruska. Společnost toto rozhodnutí oznámila na svých oficiálních stránkách.

„Pozastavili jsme veškeré investice, reklamní aktivity a nová klinická hodnocení v Rusku, stejně jako vývoz léků které nejsou nezbytné do Ruska. Naše aktivity v Rusku jsou v současné době zaměřeny pouze na zajištění toho, aby lidé trpící nemocemi, jako je rakovina a cukrovka, nadále dostávali potřebné léky vyrobené společností Lilly, “uvádí zpráva.

Společnost zdůraznila, že zisky z prodeje v Rusku hodlá věnovat humanitárním organizacím. Začátkem března Lilly také věnovala inzulin v hodnotě 7,5 milionu dolarů americké neziskové organizaci Project HOPE, která v současnosti dodává základní léky a zdravotnické potřeby na Ukrajinu.

Po zahájení speciálního provozu na Ukrajině omezily investiční projekty v Rusku také americký Pfizer a německý Bayer , dodávky léků ale firma neodmítla. 9. března výkonný ředitel Asociace mezinárodních farmaceutických výrobců (AIPM) Vladimir Šipkov řekl , že zatím žádná mezinárodní farmaceutická společnost nerozhodla o zastavení vývozu léků do Ruska. Přesto léky stále zdražují – evropské firmy přestaly vyvážet látky na výrobu léků do Ruska a kvůli logistickým problémům se výrazně ztížilo jejich dovoz z Číny a Indie.

Brazílie v březnu vytvořila 136 tisíc formálních pracovních míst

Brazilská pracovní knížka práce a sociálního zabezpečení (CTPS)

Brazílie v březnu 2022 a vytvořila 136 189 formálních pracovních míst, podle zprávy z Nového všeobecného registru zaměstnaných a nezaměstnaných osob (Novo CAGED), kterou ve čtvrtek (28. dubna) zveřejnilo Brazilské ministerstvo práce a sociálního zabezpečení. Toto číslo je nižší než 153 431 nových pracovních míst vytvořených v březnu loňského roku.

„Toto je třetí měsíc po sobě, kdy jsme svědky růstu ve vytváření nových pracovních míst,“ řekl Brazilský ministr José Carlos Oliveira. „Umožňuje nám to snít o kumulativním počtu na konci roku 2022, který je vyšší, než jsme plánovali, což byl asi milion nových pracovních míst,“ dodal.

Z údajů vyplývá, že kladné saldo úrovně zaměstnanosti bylo v březnu zaznamenáno ve čtyřech z pěti skupin ekonomických činností. Nejvíce ze 111 513 nových pracovních míst bylo vytvořeno v sektoru služeb, distribuovaných zejména v informačních, komunikačních a finančních, realitních, odborných a administrativních činnostech.

Druhým sektorem, který v březnu vygeneroval více pracovních míst, byla občanská výstavba s kladným saldem 25 059 pracovních míst, dále průmysl (15 260 nových pracovních míst) a obchod (352). Zemědělství, chov dobytka, lesnictví, rybolov a akvakultura vykázaly zápornou bilanci vytváření pracovních míst s o 15 995 více propouštěními než přijatými.

Průměrný nástupní plat v Brazílii v březnu 2022 byl 1 872,07 BRL (373 dolarů). Hodnota je o 2,03 procenta nižší než hodnota zaznamenaná v únoru, uvedl Novo CAGED.

Prezident Peru: Vláda se zavázala k právům pracujících

Prezident Peru Pedro Castillo v neděli potvrdil, že výkonná pobočka uznává úsilí odborů ve prospěch práv pracovníků.

„Je pro mě ctí oslovit peruánské dělníky v jejich den, na Mezinárodní den pracujících, z tohoto historického pódia,“ poznamenala hlava státu.

„Vyjadřuji své uznání za jejich snahu a trvalou oběť, aby byla naše země skvělá a aby bojovali za spravedlnost, rovnost a blaho všech Peruánců,“ dodal.

Jeho poznámky byly předneseny během setkání s Generální konfederací pracovníků Peru (CGTP).

Stejně tak nejvyšší hodnostář potvrdil, že výkonná moc prosazuje návrhy, které předchozí vlády ponechaly stranou, v rámci závazku jeho administrativy k právům pracujících.

„Tato vláda lidu je pevně oddána právům pracujících v Peru, poskytovat spravedlivé a slušné mzdy pro všechny,“ uvedl.

„V žádném případě nebudeme omezovat práva pracujících, která jsou nabytými právy. Naopak pracujeme pro miliony peruánských mužů a žen,“ upozornil prezident.

Pan Castillo zdůraznil, že ministerstvo práce a podpory zaměstnanosti (MTPE) prosazovalo mimo jiné návrhy týkající se zákoníku práce, zvýšení minimální mzdy, posílení kolektivního vyjednávání.