Petice Společnosti na obranu svobody je přirovnávána k Chartě 77, což je velký vykřičník pro naši společnost

Petice Společnosti na obranu svobody je přirovnávána k Chartě 77, což je velký vykřičník pro naši společnost
Petice Společnosti na obranu svobody je přirovnávána k Chartě 77, což je velký vykřičník pro naši společnost

Právě před rokem dostali Nobelovu cenu za mír novináři Maria Ressaová a Dmitrij Muratov za své úsilí za zajištění svobody slova na Filipínách a v Rusku. Při předávání tohoto ocenění zazněla stará dávná pravda, že svoboda projevu a svoboda informací jsou klíčovými předpoklady demokracie a že bez svobody slova demokracie prostě není. Oběma, po zásluze oceněným novinářům, blahopřáli politici, kolegové novináři, i různí aktivisté, zajímali se o ně nejvlivnější lidé na světě. Už tehdy se ale také objevily hlasy, že je přinejmenším zvláštní, kolik pozornosti věnují politici, a různí lidé, kteří o sobě prohlašují, že jsou ochránci lidských práv, ohrožení svobody v autoritativních, nebo diktátorských režimech, a jak málo ti stejní lidé věnují pozornost ohrožení svobody, zejména svobody slova v západních zemích. Je to proto, že svoboda slova je v západním světě tak pevná, jak se dříve říkalo, neochvějná, že se o ni vůbec nemusíme bát? O těchto zásadních tématech budeme dnes diskutovat se zakladatelem a ředitelem Společnosti na obranu svobody projevu Vlastimilem Veselým.

Martina: Pojďme ke kořenům. Začneme úplně od začátku. Protože ne všichni znají Společnost na obranu svobody projevu. Jak jsi se ty, osobně, vůbec dostal k tématu svobody slova, její ochrany, případně online cenzury? Co zkrátka bylo impulsem k vytvoření a založení této společnosti?

Vlastimil Veselý: U mě to byly dvě profesní cesty. Na jedné straně jsem se už před pěti šesti lety dost angažoval profesně, pracovně, v oblasti migrace, a když si vzpomeneme na rok 2015–16, na migrační krizi, tak člověk z tohoto oboru, myslím, byl často překvapen tím, co četl a slyšel v médiích o příčinách a průběhu, a začal se ptát, jak je možné, že tyto názory byly hrozně jednostranné. Jako by druhá strana nebyla slyšet. Tak jsem se začal pídit po názorech na migraci – migrace je prostě neutrální termín, není vyloženě pozitivní, nebo vyloženě negativní, jak ho někteří vnímají.

Martina: Je to popisování určitého jevu.

Vlastimil Veselý: Přesně tak, a je to vlastně líčeno jednostranně. Takže, to byla ta cesta, kdy jsem si říkal, že to je oblast, kde se pohybuji, něco o tom vím, a tato mediální reflexe byla pokřivená. A druhá profesní cesta, zmiňoval jsem obě dvě, byla v tom, že jsem původní profesí „ajťák“, takže jsem se hodně pohyboval v oblasti sociálních sítí, pomáhal nějakým projektům s marketingem na sociálních sítích. A čím dál častěji jsem sledoval, jak jsou některé komentáře, příspěvky, odstraňovány, a autoři blokováni, tak jsem pořád čekal, kdy se o tom začne psát, kdy se novináři začnou věnovat příčinám, proč se tak děje, a jestli není nějaká cesta, jak to zastavit, a jestli to je vůbec v pořádku. A pořád jsem čekal, ale nic takového nepřicházelo.

Takže to jsou dvě cesty, které mě k něčemu přivedly. A pak už jenom impuls toho, že jsem na jedné konferenci poznal Dana Vávru, kde jsme se o tomto tématu bavili, a viděl jsem, že on na toto téma natočil svůj nultý díl Jámy pekel, kde se tomu věnoval asi dvě hodiny ve svém strašně dlouhém monologu. A říkal jsem mu: „Hele, Dane, to je super, že se tomu věnuješ, mělo to bezvadnej obsah, akorát je to tak dlouhý, že to žádnej politik nebude poslouchat. Chtělo by to nějak zkompaktnit, dát tomu nějakou strukturu, a začít se tomu systematicky věnovat.“ A podobně další člen našeho seskupení, Marian Kechlibar, udělal podobně krásnou přednášku o cenzuře online, a o svobodě slova na brněnském VUT, takže toho už jsem znal déle než Dana. A to celkem logicky vedlo k postupné iniciativě to spojit.

Martina: A spolupráci. To znamená, že to, že mince má jenom avers, a nemá revers, tě natolik znervózňovalo, že jsi nad tím začal přemýšlet a dumat. Teď jsi zmínil Dana Vávru a Mariana Kechlibara, a spolu s nimi jste na začátku roku 2021 založili SOSP, tedy Společnost na obranu svobody projevu. S jakým cílem? Ano, nejsem hloupá, chápu, že je to společnost na obranu svobody projevu, ale přece jenom jste museli přemýšlet nad tím, co zmůžete, jaké budou kroky, a jaký bude cíl?

Vlastimil Veselý: Cíle musí být samozřejmě adekvátní našim možnostem, našim kapacitám lidským i finančním, takže my jsme si zpočátku vytyčili asi tři hlavní okruhy aktivit: Jednou je medializace, vnesení tohoto tématu do veřejného prostoru, protože v té době se tomu opravdu věnovala hrstka lidí okolo IT, řekněme okolo médií, ale většinová společnost tyto hrozby, které přicházely od globálních platforem, od mocných globálních kvazi monopolů, které už tehdy měly takovou moc, která jim umožňovala intervenovat vlastně i do politických procesů, ještě nezaznamenala.

Martina: Takže medializace.

Vlastimil Veselý: To byl první bod – moderace, první cíl – osvěta, řekněme osvěta pro širší veřejnost. Druhý cíl už je náročnější, a to je, řekněme, komunikace s těmi, kteří mohou něco změnit. Takže, zákonodárci, politici, influenceři a tvůrci legislativy. Takže se už od té doby, od loňského roku snažíme pravidelně monitorovat, co se děje. Co se děje ve světě, a u nás. Tento monitoring v podstatě pokrývá hlavní dva okruhy, to znamená, co vzniká v legislativní rovině, tedy nějaký nový zákon, který buď pomáhá obraně svobody projevu, nebo spíš pomáhá cenzuře. Oba ty dva směry existují a prohlubují se. A druhý okruh je neméně důležitý, zvlášť pro zákonodárce, nebo lidi, kteří ještě nedohlédnou dno tohoto problému, a to jsou konkrétní případy cenzury. To znamená, co se cenzuruje, kdo se cenzuruje, jaká jsou to jména, jaká témata – takže sbírat konkrétní případy. To asi neděláme tak systematicky v zahraničí, to by byl dlouhý seznam případů, ale u těch známějších se každopádně snažíme reflektovat, psát o nich, když to je nějaké známější jméno, známější případ, který třeba mění paradigma. Ale v České republice nás to zajímá samozřejmě víc, takže zde jdeme víc do hloubky. A jak možná víš, sbíráme případy cenzury přes formulář, a každý, kdo je dotčen touto intervencí globální platformy, tam může velice rychle vyplnit svůj případ, a my ho zaevidujeme, vytřídíme. A plánem je předat tyto případy našim zákonodárcům, aby pochopili, že to není okrajový, ale velmi masový jev, který už vyžaduje zásah na vládní úrovni.

Petice Společnosti na obranu svobody je přirovnávána k Chartě 77, což je velký vykřičník pro naši společnost

Martina: Takže jako někdo sbírá známky, nebo pohlednice, tak vy sbíráte případy cenzury, a případy, kdy je zjevně potlačována svoboda projevu a slova.

Vlastimil Veselý: Přesně tak. V tomto místě ještě upřesním jednu věc, která se často táhne do debaty, jestli tam patří i to, že ti smažou komentář pod článkem na Seznamu, na Aktuálně, na Novinkách, což nám také lidé poměrně často posílají, a je toho fakt hodně. A my říkáme, že v tom moc nezmůžeme. Jsou to prostě soukromá média, která mají svoji redakční politiku, a pokud taková soukromá média dají do svých pravidel, že, řekněme, nemůžeš použít slovo „duhový kozoroh“, tak na to mají právo, a nikdo jim na to po právní stránce nemůže nic říct. Samozřejmě to, že se to děje masově, že tyto redakce opravdu mažou názory i určitého názorového proudu, a další názorový proud naopak prosazují, je smutné, ale mají na to prostě právo, na rozdíl od platforem, protože tato média nesou za svůj obsah odpovědnost, a tudíž mají právo si regulovat svůj prostor.

Martina: Moderovat diskusi pod články. To je tedy dvojsečné, protože tys řekl, že to jsou soukromá média, ale když se pak budeme bavit o sociálních sítích, tak ty jsou všechny soukromé, když se nad tím zamyslíme. Ale přesto všechno jsou tady i jisté odlišnosti. Vy jste přišli s tím, že se obáváte, že svoboda slova není naprostá a že začíná existovat cenzura. S jakými reakcemi veřejnosti jste se setkali? A mám na mysli pozitivní, záporné. Kterých je více?

Vlastimil Veselý: Jasně, určitě jsou z obou stran. Pro nás je důležité, že je převaha těch prvních. Musím říct, že v první fázi, když jsme začínali v únoru loňského roku, to byl začátek, jsme spustili online petici, a signatáři petice, kromě povinných údajů, které tam musí uvést, tam mohou doplnit nějaký komentář, což velká část signatářů využívá, a někteří tam píšou úplně romány, nechci to teď shazovat, ale tyto komentáře nás citově pohnuly, protože je vidět, že u mnoha lidí je toto hrozně důležité téma, které je osobně oslovuje. A je vidět, že jsou z této situace tolik frustrováni, že tam byla přirovnání, stále tam jsou přirovnání k Několika větám, k situaci, která byla před rokem 89, k Chartě 77. Chraň Bůh, že bych to chtěl srovnávat s tím, co dělala Charta 77, doufám, že tak špatně na tom tady ještě nejsme, ale už to, že nemálo lidí to s tím spojuje, a má tam tuto paralelu, je docela hrozivý vykřičník pro společnost, ve které jsme.

Martina: Dá se říci, že jste pravděpodobně načasovali vznik této společnosti na pravý čas. Za ten rok a půl jste udělali mnoho kroků a akcí, a také se zmnožili komentáře, které se vás týkají, a to pozitivní, i negativní. Cítíš se za ten rok a půl poněkud pod palbou?

Vlastimil Veselý: Dobrá otázka. O tom se mezi sebou bavíme čím dál častěji. Palba samozřejmě vzrůstá, a asi každý z nás čekal, že se stáváme pro spoustu lidí a institucí nepohodlnými. Ale prostě si myslíme, že děláme to, co je potřeba, a dokud tady platí právní stát a demokracie pluralitní, tak každý z nás by měl mít právo hájit své názory. A teď se vrátím: Vynechal jsem ten negativní ohlas, nechtěl jsem z této otázky utéct, aby to nepůsobilo, jako že….

Martina: Ne, ne. Vzápětí bych se tě zeptala, jak nejčastěji argumentují vaši odpůrci?

Vlastimil Veselý: Takže jsem začal pozitivními ohlasy, které jsou v těch komentářích u petice často, a každý si je může přečíst, je to veřejně dostupné, a těch je opravdu většina. Ohlasy, nebo reakce, které jsou kritické – bereme to věcně, tato věc není černobílá, regulace státu vůči globálním digitálním platformám není jednoduchá věc, má to právní i technický rozměr, takže je potřeba se o tom bavit opravdu narovinu, jak je to složité, jak je to realizovatelné – spočívají ve třech argumentech proti: Zaprvé – i obránci svobody slova mažou. To je úsměvná reakce, které se smějeme a která je častá. A já k tomu vždycky říkám, že to je něco podobného, jako když vám někdo bude volat každý večer na telefonní linku, a bude vás obtěžovat nějakým nevyžádaným hovorem. Tak asi toto číslo zablokujete, a máte na to plné právo. A tím, že ho zablokujete, aby vás nemohl otravovat, mu nijak nebráníte používat telefonní síť a volat jiným lidem. Takže, každý z nás toto právo má, já myslím, že mnoho z nás to i využívá.

Globální monopoly mají často větší moc než státy, což bylo vidět na cenzuře Trumpa. Proto je čas, aby stát hájil principy svobody slova a zasáhl.

Martina: To znamená, že občas máte pod nějakým komentářem nějaké výroky, které jsou opakovaně nepřátelské, a diskusi cyklí, takže je smažete? Tak tomu mám rozumět?

Vlastimil Veselý: Vůbec bych ani neřekl slovo nepřátelské. Prostě bych řekl, že pokud jsou vulgární, urážející, neustále opakující totéž, nikam diskusi neposouvající, a takových lidí pár je – tak myslím, že to každý z nás zná na svých osobních facebookových a jiných účtech.

Martina: Známe své sympatizanty, v uvozovkách. Dobře, pojďme dál. Protože mnoho aktivistů, nebo nejen aktivistů, ale zkrátka lidí, novinářů a přispěvatelů, influencerů, blogerů, ukázalo, že mají pramalou radost z toho, že jim saháte na jejich prapodivný způsob práce s fakty. Takže, jaké jsou další argumenty proti Společnosti na obranu svobody projevu?

Vlastimil Veselý: Není to přímo proti existenci společnosti, abychom byli fér, je to spíš proti našemu názoru, že když je tady situace tak špatná a nebezpečná, tak že by stát měl regulovat moc těchto globálních kvazi monopolů, jejichž moc je často větší, než jakou má stát. A pokud je jejich moc větší než stát, což jsme viděli na cenzuře prezidenta Spojených států, tak si myslíme, že to už je čas na to, aby stát hájil principy svobody, hájil svobody slova, a hájil principy pluralitní demokracie, a zasáhl. Jak se o to mimochodem už některé státy snaží, možná se pak budeme bavit o přístupu některých vlád. Takže častým argumentem bývá, že jsou to soukromé firmy, a není možné jim mluvit do jejich pravidel.

Martina: Podepsali jste pravidla komunity, takže teď mlčte.

Vlastimil Veselý: Jo, to je asi možná nejčastější, a do jisté míry racionální argument. Nicméně, my si myslíme, že digitální platformy – abychom tady toto slovo vysvětlili pro každého, myslíme tím služby typu Facebook, Twitter, YouTube a mnohé další – čili platformy, nevytvářejí svůj vlastní obsah, a poskytují pouze nějakou svou technickou, informační infrastrukturu pro mnoho lidí a institucí, kteří tam vkládají svůj obsah. To znamená, že tyto platformy za tento obsah logicky neodpovídají, protože je to obsah třetích stran. A my si myslíme, že je i technicky hrozně složité, ne-li nereálné, aby v tom obrovském počtu miliónů příspěvků denně něco kontrolovali, zasahovali do toho správným způsobem. To je podstatné.

Sociální sítě jen poskytují platformu pro různé názory a nejsou odpovědné za jejich obsah. Proto by neměly cenzurovat.

Martina: Tím nesprávným do toho zasahují každopádně.

Vlastimil Veselý: To se snaží samozřejmě velmi intenzivně.

Martina: To mi pak ale musíš lépe vysvětlit.

Vlastimil Veselý: Ano. Takže o argumentu, že to jsou soukromé firmy, si myslíme, že je irelevantní proto, že oni nejsou za obsah odpovědní. A také proto, že to jsou dneska veřejná fóra. Je to vlastně argument ústavního právníka ze Spojených států, pana Clarence Thomase (soudce Nejvyššího soudu USA), který o tom mluvil už loni, že tyto služby působí jako veřejná fóra, veřejná náměstí, použil pro to dokonce právnický termín „common carrier“, čili něco jako poskytovatel obecných služeb, třeba typu dopravce, kdy tento veřejný dopravce nemůže vylučovat z dopravy nějaké skupiny lidí, které se mu nelíbí z důvodů, že mají jiné názory, nebo třeba jinou rasu, a podobně. Takže stejná kritéria jsou aplikována na tyto platformy, a tudíž, oproti klasickým médiím, by neměly nijak zasahovat do obsahu, pokud není porušen zákon. To je ta hranice, která je hrozně důležitá: pokud neporušují zákon. Ale pravidla komunity jsou často mnohem přísnější než zákony dané země.

Martina: A navíc jsme poměrně nedávno byli svědky toho, že i z toho existují výjimky, protože v určité, řekněme, psychicky vypjaté době, byly povoleny projevy nenávisti a výzvy k zabití konkrétní osoby, a to právě i na těchto sociálních platformách.

Vlastimil Veselý: To už je úplný paradox poslední doby, kdy xenofobie, což je termín, který se nejdříve využíval k tomu, aby byl někdo umlčen, tak najednou byla xenofobie vítaná.

Cenzura na sítích má mnoho podob. Mazání komentářů, příspěvků, blokování celých kanálů, omezení dosahu, zákaz inzerce a monetizace.

Martina: Pojďme se podívat na to, na co jste za ten rok a půl přišli. Jaké jsou formy cenzurních zásahů na sociálních sítích? Je to jen to, co známe všichni, tedy mazání příspěvků, komentářů, rušení účtů, někdy rušení celých kanálů, třeba youtubových? Nebo existují ještě další způsoby? S čím se na vás lidé obracejí?

Vlastimil Veselý: Těchto forem je určitě víc. Ty jsi zmínila ty nejznámější, ale ještě by se to dalo rozdělit na postupné kroky, takže někomu nejdřív mažou komentáře, pak mu mažou celé příspěvky, následně je jeho účet blokován na 24 hodin, tři dny, třicet dnů, a tak dále, což může vést k úplné, možná dočasné, nebo trvalé blokaci celého účtu. A jsou tady i jiné formy, jako zákaz inzerce. Řeknu to otevřeně, někteří oponenti tvrdí, že zákaz inzerce nepatří mezi formy cenzury, ale my si myslíme, že ano. Dokonce jsme kdysi měli jeden náš příspěvek, který se týkal islámu, který už byl odmítnut z inzerce na Facebooku. Nicméně po reklamaci, řekněme po nějakém vysvětlení, zdůvodnění, proč si myslíme, že to je v pořádku, to pak bylo povoleno. Takže zákaz inzerce je další forma. A další formou je zákaz monetizace, česky asi řeknu zákaz vkládání reklam do mých vlastních videí.

Martina: Finanční podpora svých příspěvků.

Vlastimil Veselý: Abych tím mohl generovat nějaký svůj příjem za poskytování obsahu, což je dneska masová záležitost, a mnoho publicistů ve světě už má zakázáno monetizovat svůj obsah. Patří tam třeba to, čemu se v angličtině říká „shadowbanning“, čili je to potlačení dosahu daného příspěvku, aniž bys ty o tom byla informována, aniž by ses vůbec dozvěděla, že místo toho, aby se tvůj příspěvek ukazoval všem tvým fanouškům, tak se ukazuje třeba pouze desetině, protože tam máš černý blok, a máš prostě skrytou diskriminaci svých příspěvků, nebo dosahu.

Martina: Aha, takže, když jsem před mnoha lety dala upoutávku, že další den bude naším hostem paní doktorka Eleková, a pan Maxmilián Petráš, a jenom tato věta měla 36 000 lajků, a druhý den měl tento rozhovor čtyřicet, tak to je ono?

Vlastimil Veselý: Připadá mi, že to by mohlo být ono.

Martina: A to už je opravdu možná osm let.

Vlastimil Veselý: Takže těchto forem je opravdu hodně, a tento trend, který tady vidíme – a teď možná uskakuji z technických forem k celkovému konceptu online cenzury – a kterého se obáváme, že bude přibývat případů zdůvodněných šířením nenávisti. A schválně řeknu, že nenávist je dneska velice vágně definovaný pojem, ale velmi často zneužívaný pro online cenzuru. To je jedna možnost, nebo jeden častý narativ, použiji toto módní slovo „narativ“, které mají rády některé neziskovky, fuj. A druhý narativ je šíření velmi vágně definovaných dezinformací. Opět toto slovo, podle některých právníků, nejde právně definovat, a přesto se používá pro zdůvodnění zásahů do svobody slova.

Byly potlačovány některé názory na migraci a islám, brexit, Trumpa a podivné výsledky voleb, genderovou ideologii, LGBT, transsexualismus, pohlavní identitu, legální držení zbraní, covid, klima a Ukrajinu

Martina: Vy fungujete rok a půl, můžeš říct, že se na vás obrací stále více lidí, kteří vám oznamují případy, že byli perzekuováni, nebo cenzurováni na sítích? Nebo je to stále stejné? Nebo je jich méně? Jaký je trend?

Vlastimil Veselý: Tato čísla určitě rostou, a můžeme spekulovat o tom, jestli rostou proto, že je cenzury více, nebo proto, že je to již známější fenomén a že se lidé už dozvěděli o možnosti si někde stěžovat, nebo to někde reportovat. Ale myslím, že asi platí oboje.

Martina: Vy si tyto případy rozškatulkováváte, abyste je monitorovali a mapovali. Jaká témata dnes digitálním cenzorům na sociálních sítích vadí nejvíce?

Vlastimil Veselý: Tohle je naprosto klíčová otázka pro debatu o motivacích, důvodech online cenzury. Když jdeš zpátky – zase trošku utíkám z otázky a neodpovídám na to, co je dnes, ale já se k tomu dostanu – k tomu, jak to bylo, když jsme s tím začínali, nebo když jsem se tomu začal trošku věnovat v roce 2015, -16, tak u jakých témat to začalo? Kde byly nejčastěji potlačovány kousky informačního obsahu? Bylo to téma migrace a téma islámu. Pak přišel brexit, volba prezidenta Trumpa, a pro někoho velmi podivné výsledky prezidentských voleb.

Martina: Pak covid.

Vlastimil Veselý: Už jsi moc rychlá.

Martina: Takže po Trumpovi máme?

Vlastimil Veselý: Nepůjdu teď úplně chronologicky, ale řekněme, že je tam ještě spousta dalších témat, která….

Martina: …ale líbilo by se mi, kdyby ses ještě rozvzpomenul, prosím.

Vlastimil Veselý: Ano, zkusím to. Je tam ještě hodně příspěvků potlačovaných pro téma genderu, genderová ideologie, celé téma LGBT, transsexuality. Pro nás v Česku tohle není až tak časté, ale z toho, co sledujeme v zahraničí, především ve Spojených Státech, Velké Británii, tak je to obrovské téma. Transsexualita je obrovské téma, ale vím, že k tomu máš jiné hosty, asi bych o tom nedokázal moc říct. Takže dále tam máme téma pohlaví, pohlavní identity, téma legálního držení zbraní, uniforem.

Úplně nás překvapilo, a nečekali jsme to, že se v našem sběru případů objevuje několik cenzurních zásahů na fotografie, kde jsou historické uniformy. Fotograf, nebo nějaký sběratel historických fotek byl najednou smazán, nebo mu bylo smazáno pár fotografií.

Martina: Promiň, a je rozdíl mezi historickou uniformou třeba britských vojáků v Indii, a řekněme SS? I toto mělo vliv? Nebo zkrátka nepochopitelně, jakmile má někdo uniformu, působí jako voják, nebo oficír, tak ho smazali?

Vlastimil Veselý: Přiznám se, že teď asi nemám přesnou odpověď na tvoji otázku, ale z toho, co vím, tam myslím, nejsou politické důvody, že tuhle jo, a tuhle ne. Prostě uniforma je armáda, zbraně, a to bylo donedávna špatně. Teď možná, v posledních měsících, to je zase naopak dobře.

Martina: Podle toho, co jsi teď řekl, tak se cenzurní zásahy ve světě a u nás v některých punktech skutečně liší.

Vlastimil Veselý: Určitě. Jak jsem zmiňoval transsexualitu, tak je tam veliký rozdíl ve vztahu k LGBT, to je stěžejní téma pro Spojené státy. A můžeme k tomu ještě přidat téma potratů, což je taky velice silné téma ve Spojených státech, zatímco u nás skoro vůbec.

Ale tím pádem se můžeme dostat k tomu, co je v poslední době častým tématem, ke covidu samozřejmě. To bylo téma medicínské, očkování, de facto cokoli, co se covidu týkalo. A to je zase téma na dlouhé povídání, kdy Google měl ve svých pravidlech, a myslím, že stále má, nějaké klauzule o tom, že vůbec nelze některé názory na zdravotní opatření psát do svých informačních výstupů, nebo to inzerovat, a podobně. Takže to je zdravotnická část, covid, očkování. A v poslední době nejnovější téma – Ukrajina, a vůbec energetická krize, takže, vyjadřování se k energetické krizi, nebo k jejímu řešení. A vynechal jsem téma klimatu. To není nové, z posledních měsíců, je to téma už několik let zpátky. Dokonce už u nás evidujeme jeden případ nějaké paní, která kdesi uvedla odkaz na data z hydrometeorologického měření, a to bylo smazáno. A neví proč. Nikdo jí nenapsal proč. Ale prostě data z oficiálního úřadu byla špatně. Někomu vadila. Asi to nešlo do klimatického narativu, který je vítán.

Vlastimil Veselý

Ghana plánuje nakupovat ropu za zlato místo za americké dolary

Ghana plánuje nakupovat ropu za zlato místo za americké dolary
Ghana plánuje nakupovat ropu za zlato místo za americké dolary

Ghanská vláda pracuje na nové politice nákupu ropných produktů za zlato, nikoli za rezervy v amerických dolarech. Uvedl to ve čtvrtek na Facebooku viceprezident Mahamudu Bawumia. Informovala o tom agentura Reuters či Al Jazeera.

Tento krok má řešit zmenšující se rezervy v cizí měně spojené s poptávkou po dolarech ze strany dovozců ropy. To oslabuje místní měnu Ghanský cedi a zvyšuje životní náklady.

Hrubé mezinárodní rezervy Ghany činily na konci září 2022 přibližně 6,6 miliardy dolarů. To odpovídá pokrytí dovozu za méně než tři měsíce. Oproti konci loňského roku, kdy rezervy činily 9,7 miliardy dolarů, došlo tedy ke značnému poklesu.

Novou politiku by podle plánu měla Ghana začít provádět v prvním čtvrtletí roku 2023. Měla by „zásadně změnit platební bilanci země a výrazně snížit přetrvávající znehodnocení domácí měny,“ cituje Bawumiu agentura Reuters.

Použití zlata by zabránilo tomu, aby směnný kurz přímo ovlivňoval ceny paliv nebo energií. Domácí prodejci by totiž již nepotřebovali devizy k dovozu ropných produktů, vysvětlil.

„Výměna zlata za ropu představuje velkou strukturální změnu,“ dodal.

Ghana jedná o záchranném balíčku

Navrhovaná politika je neobvyklá, píše server Al Jazeera. Zatímco země někdy obchodují s ropou za jiné zboží nebo komodity, takové obchody obvykle zahrnují zemi produkující ropu, která dostává neropné zboží spíše než opak.

Ghana těží ropu, ale u rafinovaných ropných produktů se spoléhá na dovoz. Její jediná rafinerie byla totiž po explozi v roce 2017 uzavřena.

Oznámení Bawumia bylo zveřejněno, když ministr financí Ken Ofori-Atta oznámil opatření ke snížení výdajů a zvýšení příjmů ve snaze vypořádat se s rostoucí dluhovou krizí.

Při prezentaci rozpočtu na rok 2023 parlamentu ve čtvrtek Ofori-Atta varoval, že západoafrický národ je vystaven vysokému riziku dluhové tísně. Také znehodnocení cedi vážně ovlivňuje schopnost Ghany spravovat svůj veřejný dluh.

Vláda vyjednává o záchranném balíčku s Mezinárodním měnovým fondem, protože země produkující kakao, zlato a ropu čelí nejhorší ekonomické krizi za generaci.

Šéf ministerstva financí Siluanov řekl, že ruskou ekonomiku nelze nazvat netržní

Šéf ruského ministerstva financí Anton Siluanov
Šéf ruského ministerstva financí Anton Siluanov

Šéf ruského ministerstva financí Anton Siluanov řekl, že ruskou ekonomiku nelze nazvat netržní, protože stát do ní zasahuje o nic víc než v západních zemích. Řekl to v rozhovoru s Nailou Asker-zade ve vysílání televizního kanálu Russia 24 .

Již dříve americké ministerstvo obchodu oznámilo , že Spojené státy již nebudou v rámci svých antidumpingových procesů považovat Ruskou federaci za zemi s tržní ekonomikou.

Podle Siluanova je takové rozhodnutí „čistě zpolitizované“ a v Rusku neexistuje „žádná netržní ekonomika“.

„A míra státních zásahů, mohu-li to tak říci, do ekonomiky není větší než ve stejných západních zemích. Opravdu, stejně jako západní země, pokud mluvíme o pandemii koronaviru, poskytujeme podporu sektorům ekonomiky – ostatní země udělaly totéž,“ řekl ministr.

Podle Siluanova za současných podmínek stát podporuje určitá odvětví ekonomiky a dělá to na „absolutních tržních základech, s přihlédnutím k osvědčeným postupům, které ve světě existují“.

Zástupce vedoucího Ministerstva hospodářského rozvoje Ruské federace Vladimir Iljičev již dříve uvedl , že Rusko je připraveno zahájit proceduru přímo ve  WTO napadnout uznání své ekonomiky jako netržní ze strany Spojených států.

Americký Senát předložil zprávu o vzniku pandemie COVID-19

Senát USA naznačuje, že pandemie koronaviru nastala v důsledku incidentu souvisejícího se studií, podle zprávy Výboru amerického Senátu pro zdraví, vzdělávání, práci a důchody, uvádí RIA Novosti .

„Na základě analýzy veřejně dostupných informací se zdá rozumné dojít k závěru, že pandemie COVID-19 s největší pravděpodobností vznikla v důsledku incidentu souvisejícího s výzkumem,“ píše se v dokumentu.

Je třeba také poznamenat, že nové informace, které budou k dispozici pro ověření, „mohou toto posouzení změnit“.

Zpráva také uvádí, že existuje několik otázek, které pomohou vyvodit závěry o původu koronaviru, zejména to, který živočišný druh se stal mezihostitelem SARS-CoV-2, kde se nachází virový rezervoár a jak se koronavirus získal. své vlastní jedinečné genetické vlastnosti.

Již dříve skupina výzkumníků z  Německa a Spojených států našla důkazy , že koronavirus se pravděpodobně objevil jako výsledek bioinženýrství.

Kyjevské úřady uvedly, že polovina občanů nemá elektřinu

Kyjevské úřady uvedly, že polovina občanů nemá elektřinu
Kyjevské úřady uvedly, že polovina občanů nemá elektřinu

Vedení města Kyjeva oznámilo, že polovina obyvatel města stále nemá elektřinu. To je uvedeno v kanálu Telegram administrace.

„Od 08:30 pracuje 50 % bytového fondu v režimu nouzového výpadku proudu,“ uvádí publikace.

Minulou noc to bylo údajně 70 %.

Kromě toho úřady oznámily, že dodávka vody v Kyjevě byla plně obnovena, ale někteří spotřebitelé mají problémy s tlakem, zejména v horních patrech budov bez proudu.

Dříve ředitel ukrajinské energetické společnosti DTEK Dmitrij Sakharuk řekl, že elektřina v Kyjevě bude zapnuta na dvě až tři hodiny. Šéf společnosti navíc potvrdil informaci, kterou dříve oznámila městská vojenská správa, že 70 % bytového fondu v Kyjevě nemá elektřinu.

V současné době  na Ukrajině pokračuje speciální operace Ozbrojených sil Ruské federace . Oznámil to 24. února ruský prezident Vladimir Putin . Smyslem vojenské akce je podle něj demilitarizace sousední země a denacifikace jejích úřadů.

Ruské auto s espézetkou bez RUS a trikolóry. Rusové odjíždějí do Evropy svými auty a odmítají domácí espézetky

Poptávka po “derusifikovaných“ registračních značkách automobilů pro cesty do Evropy v Rusku vzrostla

autoznak-dublikat.ru
autoznak-dublikat.ru

Mezi občany Ruské federace cestujícími autem do Evropské unie vzrostla poptávka po SPZ „v evropském stylu“, zjistil Gazeta.Ru. Nemají žádnou vazbu na Rusko – prodejci tvrdí, že by to mělo majitele aut ochránit před případnou agresí. O tom, kolik taková čísla stojí a s čím se mohou jejich kupující setkat v zahraničí a v Rusku – v materiálu Gazeta.Ru.

Svědek přistihl v Lotyšsku na parkovišti před supermarketem Rusa, který na svém autě měnil originální RZ Ruské federace za falešné.
Svědek přistihl v Lotyšsku na parkovišti před supermarketem Rusa, který na svém autě měnil originální RZ Ruské federace za falešné.

K výrobě nestandardních desek, opakujících se design čísel Německa , Velké Británie a dalších evropských zemí, nyní nabízejí stejné společnosti, které se zabývají výrobou duplikátů běžných ruských čísel.

Konkrétně nejméně dvě firmy z  Petrohradu požadují 2,5 tisíce rublů za sadu čísel s fontem „pod Německem“ a modrým polem podél levého okraje nebo 1,5 tisíce rublů za jeden štítek. Stejnou částku bude stát  vydání čísel s fontem podobným tomu, který se používá v Bělorusku .

nomeravto.com
nomeravto.com

Hlavním rysem těchto čísel je úplná absence jakéhokoli spojení s  Ruskem : neexistuje žádná ruská trikolóra, stejně jako identifikátor „RUS“ a styl samotných písmen je odlišný.

Podařilo se dohledat výrobce nabízejícího také značky v „českém stylu“. Na fotografii s nápisem „ukázka naší práce“ jsou k vidění tabulky, které vypadají, jako by patřily autu jezdícímu v Praze.

rádo by fake česká espezétka
rádo by fake česká espezétka

Zároveň se na takových značkách bude alfanumerický kód státní poznávací značky (GRZ) zcela shodovat (viz foto) s tím, co bylo vozu přiděleno na dopravní policii Ruské federace. Jinými slovy, je dodržen formální soulad údajů státního registračního dokladu na voze a v dokladech (PTS a STS) majitele vozu.

V rozhovoru s korespondentem Gazeta.Ru zástupci firem přiznávají, že taková čísla jsou v poslední době velmi žádaná.

„Toto je nyní nejčastější objednávka. Tato čísla jsou brána pro Evropu, aby ochránili sebe a své auto v souvislosti se současnou situací, toť vše.

Jak moc mohou být za jejich použití trestáni, nevíme, jsme výrobci. Klienti říkají, že jsou přeskupeni na hranicích a jdou s nimi dál,“ řekla společnost Gosnomera 24 zpravodaji Gazeta.Ru.

V závislosti na písmu se u této společnosti odhaduje sada čísel s údaji o ruském automobilu na 2,5–4 tisíc rublů. V  Evropské unii je za tato čísla v pobaltských zemích šance dostat pokutu, mluví o tom lidé z Ruské federace na jednom ze specializovaných fór. Alternativní štítky doporučují používat pouze při umístění auta na dlouhém parkovišti.

Moskevská společnost „Running Elephant“ nabízí vytvoření pokojů v „Eurostyle“ za cenu 2,5 tisíc rublů za sadu. Zástupce společnosti upozornil korespondenta Gazeta.Ru, že jejich použití může být v zahraničí potrestáno.

„Za jejich použití mohou být v EU potrestáni. Zákonná čísla vyrobená v souladu s GOST jsou legální, pokud vložíte něco jiného, ​​instalace a řízení je na vašem uvážení,

upozorňuje zástupce společnosti. „Lidé, kteří si tato čísla kupují, říkají, že je nezastaví pokuty. Hlavní věc je, že auto, cestující a děti zůstanou nedotčeni.“

Odstranil vlajku

Praxe opouštění národní vlajky v GRP na autech v Rusku existuje již několik let – jako extravagantní způsob, jak vyniknout na silnici. Je pravda, že na rozdíl od pseudoevropských značek tato čísla odpovídají GOST pro poznávací značky zavedené v roce 1993. Proto ti, kteří rádi ubírají trikolóru z čísel, nemají kvůli tomu problémy s dopravní policií. Hlavní věc je, že musí být přítomen nápis RUS.

platesmania.com
platesmania.com

V 90. letech se taková čísla často nacházela na vozech speciálních služeb a mýtus o „privilegiu“ takových značek přežil dodnes.

V Rusku – na první zastávku dopravní policie

Pokud se však pro pohyb po Ruské federaci nainstalují nové pseudoevropské „derusifikované“ poznávací značky, pak takové auto zastaví úplně první výstroj dopravní policie. Řidiči za to hrozí trest v podobě vysoké pokuty nebo odebrání řidičského průkazu, míní experti.

„Používání takových poznávacích značek v Rusku je nezákonné a bude vykládáno jako úmyslné zkreslení SPZ, za které je poskytováno zbavení práv na 1-3 měsíce nebo pokuta 5 tisíc rublů,“

– říká koordinátor dopravy „Gazeta.Ru“ „Blue Buckets“ Peter Shkumatov , – Faktem je, že kamery na silnicích jsou nastaveny tak, aby rozpoznávaly určité písmo, a existuje podezření, že taková čísla nebudou čtena.

V jiných státech ruské GOST nefungují a zahraniční dopravní policie se řídí Vídeňskou úmluvou „O silničním provozu“ a dalšími mezinárodními dokumenty, které říkají, že SPZ, pouze pokud jde o identifikaci, musí odpovídat tomu, co je napsáno v doklady k vozu, vysvětluje odborník.

„Myslím, že pokud budou tyto informace konzistentní, policie jiného státu nebude mít podezření, že takové talíře jsou domácí výroby, takže rizika jsou minimální,“

zdůrazňuje Shkumatov.

Právník automobilového hnutí Freedom of Choice Sergey Radko má jiný názor : za použití GRP bude řidič potrestán – zejména v zemích EU, které jsou blíže Rusku, a policie ví, jak ruské státní nápisy vypadají.

„V Rusku může být taková poznávací značka označena jako falešná, i když čísla a písmena na ní odpovídají dokumentům. Trest, který hrozí v zahraničí, závisí na legislativě země, kde je porušení zjištěno.

A věřím, že to budou docela velké pokuty,“

Radko řekl Gazeta.Ru.

Nepřímo o problémech s nestandardními čísly na ruských autech v zahraničí svědčí sdělení lotyšského vydání Delfi, podle kterého  byly v Lotyšsku na signály místních obyvatel o podezřelých autech zahájeny nejméně tři trestní a 15 správních řízení . s „možná falešnými“ ruskými čísly.

K výrobě nestandardních desek, opakujících se design čísel Německa , Velké Británie a dalších evropských zemí, nyní nabízejí stejné společnosti, které se zabývají výrobou duplikátů běžných ruských čísel.

Konkrétně nejméně dvě firmy z  Petrohradu požadují 2,5 tisíce rublů za sadu čísel s fontem „pod Německem“ a modrým polem podél levého okraje nebo 1,5 tisíce rublů za jeden štítek. Stejnou částku bude stát  vydání čísel s fontem podobným tomu, který se používá v Bělorusku .

VNG Energie Czech

Společnost VNG Energie Czech
Společnost VNG Energie Czech

Společnost VNG Energie Czech dodává zemní plyn velkým průmyslovým podnikům, komunálním společnostem a dalším prodejcům v celé České republice. Beze zbytku přitom pokrýváme celé spektrum od malých výrobních prostor až po velké průmyslové podniky. Využijte i vy našeho know-how, partnerské spolupráce a individuálních řešení dodávek a zjistěte více informací o našich službách poskytovaných v oblasti zemního plynu a energií.

Hlavy Uzbekistánu a Jižní Koreje telefonují

Prezident Uzbekistánu Shavkat Mirziyoyev a úřadující prezident Jižní Koreje Hwang Kyo-ahn vedli telefonický rozhovor.

Hwang Kyo-ahn (vlevo) během návštěvy Taškentu v květnu 2016.
Hwang Kyo-ahn (vlevo) během návštěvy Taškentu v květnu 2016.

Prezident Uzbekistánu Shavkat Mirziyoyev a úřadující prezident Jižní Koreje Hwang Kyo-ahn vedli 5. ledna telefonický rozhovor z iniciativy korejské strany, uvedla tisková služba prezidenta Republiky Uzbekistán.

Hwang Kyo-ahn poblahopřál Shavkatu Mirziyojevovi k přesvědčivému vítězství ve volbách na prezidentský post.

Strany si vyměnily blahopřání k významnému datu v historii bilaterální spolupráce – 25. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Republikou Uzbekistán a Korejskou republikou.

„Shavkat Mirziyoyev a Hwang Kyo-ahn s velkým uspokojením zaznamenali vysokou úroveň vzájemné důvěry, otevřenosti a vzájemného porozumění mezi oběma zeměmi a poskytují pevný základ pro komplexní rozšíření spolupráce v politické, obchodní, ekonomické, finanční a technické, investiční oblasti. kulturní a humanitární oblasti,“ stojí v prohlášení.

Hlavy států si vyměnili názory na vyhlídky uzbecko-jihokorejských vztahů a vyjádřili oboustranný zájem na rozšíření počtu společných high-tech projektů v různých oblastech společného zájmu.

V očekávání nadcházejícího letošního 80. výročí Korejců žijících v Uzbekistánu strany zdůraznily roli korejské diaspory při posilování přátelských vztahů mezi oběma zeměmi a vyjádřily potřebu brzkého dokončení stavby Domu korejské kultury a umění v roce Taškent. Zdůrazněna byla aktivní účast občanů Uzbekistánu korejské národnosti na politickém, společenském, ekonomickém a kulturním životě republiky.

Hwang Kyo-ahn pozval Shavkata Mirziyoyeva na oficiální návštěvu Korejské republiky.

Kyrgyzstán a Turecko diskutují o založení společného obranného podniku

Kyrgyzstán a Turkiye diskutují o založení společného obranného podniku
Kyrgyzstán a Turkiye diskutují o založení společného obranného podniku

Velvyslanec Kyrgyzstánu v Turkiye Kubanychbek Omuraliev se 19. září setkal s prezidentem Agentury obranného průmyslu pod tureckým prezidentem Ismailem Demirem.

Jednali o bilaterální spolupráci v obraně, včetně možného založení společného obranného podniku na území Kyrgyzstánu, uvedlo velvyslanectví Kyrgyzstánu.