Turecko a severní Sýrie jsou seismicky turbulentní oblasti, ale zemětřesení , která zasáhla 6. února, jsou nejničivější od zemětřesení poblíž Istanbulu v roce 1999 , při kterém zahynulo 18 000 lidí. Počáteční zemětřesení o síle 7,8 stupně zasáhlo před úsvitem, s epicentrem poblíž jihotureckého města Gaziantep. Od poledne gmt bylo hlášeno nejméně 1400 mrtvých a tisíce dalších zraněných. Zemětřesení srovnalo se zemí tisíce budov v oblasti táhnoucí se od tureckého pobřeží Středozemního moře až po Diyarbakir, vzdálený téměř 500 km.
Mezi prvními osadníky Los Angeles byli ti, kteří byli nuceni opustit své domovy ve středním Mexiku v rámci španělské kampaně za podrobení původních obyvatel regionu.
Členové komunity Los Angeles Tlaxcalan se minulý týden sešli na zvláštní ceremonii v Pico House, pojmenovaném po Pio Pico, posledním guvernérovi toho, co bylo známé jako Alta California pod španělskou vládou. Setkali se tam, aby předali osvědčení o uznání zakladateli humanitární a scientologické vědy L. Ronu Hubbardovi za programy, které inspiroval – programy, které povznášejí jejich komunitu v Los Angeles a doma v Mexiku.
Představenstvo Tlaxcaltecas USA uděluje uznání mluvčímu Friends of L. Ron Hubbard v historickém domě Pico v El Pueblo Plaza v Los Angeles
Cenu předal pan Abel Garcia, prezident a člen představenstva Organizace Tlaxcaltecas USA.
Tlaxcala, stát ve středním Mexiku, je domovem hrdé rasy válečníků, kteří vzdorovali Aztékům v předkolumbovském Mexiku a zůstali věrní svým vlastním tradicím a kulturní identitě. Ale v roce 1591, poté, co pomohli Španělům svrhnout Aztéckou říši, Hernando Cortés přesunul 400 tlaxcalanských rodin na sever, mnohé z nich proti jejich vůli, aby pomohl Španělsku získat kontrolu nad původními obyvateli regionu. Následovala degradace původních kultur, jak na sever, tak na jih od hranice.
Pan Hubbard je uznáván za humanitární hnutí, které inspiroval a které ovlivnilo životy komunity Tlaxcalan v Los Angeles i doma.
„My, jako potomci 400 rodin, které přišly založit první osady v Kalifornii, uznáváme L. Rona Hubbarda za jeho odhodlání pomáhat druhým a za to, že se lidská práva pro naše lidi stala realitou,“ řekl pan Garcia ve své prezentaci.
Organizacion de Tlaxcaltecas USA je nezisková organizace, která poskytuje podporu Tlaxcalanům v Americe i doma, pomáhá sjednotit rodiny migrantů s jejich blízkými a propaguje tradice, zvyky, kulturu, řemesla a gastronomii Tlaxcaly.
Tisíce mexických a středoamerických migrantů žijících v Los Angeles County byly odloučeny od svých starších blízkých až na 20 let. Mnoho stárnoucích rodičů a prarodičů má nárok na návštěvnická víza, ale nechápou, jak o ně zažádat.
Již více než deset let spolupracují scientologické církve v Los Angeles s Organizacion de Tlaxcaltecas USA a pořádají akce, které pomáhají udržet kulturu při životě a podporují humanitární iniciativy této organizace.
Scientologická církev a scientologové jsou hluboce oddáni lidským právům, inspirováni slovy zakladatele scientologie L. Rona Hubbarda, který napsal, že „lidská práva se musí stát skutečností, nikoli idealistickým snem“.
Scientologická církev v Los Angeles je navržena tak, aby poskytovala ideální zázemí pro scientology na jejich vzestupu do vyšších stavů duchovní svobody. Ale také slouží jako domov pro celou komunitu – místo setkávání společného úsilí pozvednout lidi všech denominací.
Komunitní práce Církve je uvedena na webových stránkách Scientologie a v epizodě Inside Scientologyna Scientologické síti, která je k dispozici na kanálu DIRECTV 320 a streamovaná na Scientology.tv prostřednictvím mobilních aplikací a platforem Roku, Amazon Fire a Apple TV.
Ruská invaze na Ukrajinu a následná blokáda ukrajinského vývozu obilí a zemědělských produktů slouží jako jasná připomínka, že obchodní systém založený na pravidlech je nedílnou součástí lidského blaha. Vzhledem k riziku, že hladomor se v desítkách zemí stane kritickým, hraje Kanada velkou roli v pomoci nasytit rostoucí a hladový svět; naše bezpečnost je s tím neodmyslitelně svázána, naše prosperita jako země na tom závisí a náš morální kompas to vyžaduje.
Kanadská Federální vláda oznámila cíl snížit do roku 2030 používání hnojiv o 30 procent z úrovně roku 2022. Producenti obilovin a olejnatých semen varovali, že tento krok sníží jejich konkurenceschopnost, zvýší náklady a ztíží produkci. Ministři zemědělství v Albertě, Saskatchewanu, Manitobě a Ontariu křičeli ošklivě a tvrdili, že cíl je svévolný a byl uložen bez konzultace.
Jaké jsou důsledky navrhované politiky hnojiv? Jak kanadští zemědělskí výrobci již řeší emise skleníkových plynů a co lze ještě udělat? A co bychom měli dělat, abychom zajistili, že Kanada bude schopna řešit globální potravinové potřeby, protože hladomor se rýsuje na obzoru?
MLI shromáždí odborníky, aby diskutovali o roli Kanady v globálním zabezpečení potravin, o cíli snížení emisí hnojiv a inovativních způsobech, jak se může zemědělský sektor vyvíjet, aby se stal ještě udržitelnějším a produktivnějším.
Webinar Participants
– Heather Exner-Pirot, Senior Fellow, Macdonald-Laurier Institute (Moderator)
– Karen Proud, CEO, Fertilizer Canada
– Alanna Koch, Chair of the Board, Global Institute for Food Security
– Gunter Jochum, President, Western Canadian Wheat Growers Association
– Sylvain Charlebois, Professor, School of Public Administration, Dalhousie University
Kanada:
Že vám jméno Jordan Peterson nic neříká? Mně také ne. Tohle o něm říká Wikipedie:
Jordan Bernt Peterson (narozen 12. června 1962) je kanadský psycholog, autor a mediální komentátor, který si začal získávat širokou pozornost koncem roku 2010 pro své názory na kulturní a politické otázky, často označované za konzervativní, sám sebe označuje za klasického britského liberála a tradicionalistu.
Před domácí arénou Ottawy Senators, Canadian Tire Centre, se sešly stovky účastníků. Uvnitř si účastníci vyslechli Petersonovu řeč v rámci jeho vystoupení Beyond Order: 12 dalších pravidel pro život.
Někteří očekávali, že před akcí budou protestovat krajně levicoví agitátoři. Reportérka Global News Rachel Gilmorová totiž před dvěma týdny na Twitteru napsala: „Poté, co @LiveNationON oznámil Petersonův nadcházející řečnický koncert v @CdnTireCtr, muselo zařízení zrušit odpovědi na Twitteru, protože obyvatelé Ottawy byli kvůli tomu tak rozrušeni.“
Následně 36 skupin vydalo společný dopis ottawské městské radě, v němž požadují zrušení Petersonovy akce.
Chris Hipkins je nástupcem Jacindy Ardernové, která ve čtvrtek překvapivě oznámila rezignaci.
64 labouristických poslanců na Novém Zélandu ho potvrdilo jako nového lídra strany. Hipkins oficiálně složí přísahu jako předseda vlády příští středu
Chris Hipkins byl v neděli na Novém Zélandu zvolen premiérem jeho strany. 64 poslanců Labouristické strany ho potvrdilo jako nového lídra strany. Volba byla považována za formalitu, protože bývalý policejní ministr byl jediným kandidátem na post v čele státu.
Na tiskové konferenci ve Wellingtonu nově zvolený premiér řekl, že je poctěn a hledí do budoucnosti s optimismem: „Toto je největší privilegium a odpovědnost mého života. Jsem plný energie a těším se na budoucí výzvu.“ Ve svém projevu také poděkoval odcházející premiérce Jacindě Ardernové, která ve čtvrtek překvapivě oznámila svou rezignaci. Hipkins také oznámil, že Carmel Sepuloni bude jeho zástupcem. Sepuloni je prvním místopředsedou vlády Nového Zélandu se samojsko-tonžskými kořeny.
plánovaná restrukturalizace
Chris Hipkins by měl příští středu oficiálně složit přísahu jako předseda vlády země. Předtím musí Jacinda Ardernová nabídnout svou rezignaci zástupci anglického krále na Novém Zélandu, generální guvernérce Cindy Kiro. Teprve poté může generální guvernér oficiálně jmenovat Hipkinse novým premiérem.
Tento 44letý muž se již prosadil v boji proti pandemii koronaviru a od roku 2008 je členem parlamentu. Ardernův nástupce čelí ochabující ekonomice, která se potýká s vysokou inflací. Tamní centrální banka očekává, že Nový Zéland bude v době voleb v recesi. Hipkins ve svém projevu zdůraznil, že chce pokračovat v budování ekonomiky, vytváření pracovních míst a řešení bytové krize. Nový premiér také oznámil, že hodlá svůj kabinet restrukturalizovat. Chris Hipkins převezme otěže vlády až do všeobecných voleb 14. října.
Ať už plovoucí nebo visící, solární panely mají potenciál poskytovat elektřinu a snižovat odpařování z nádrží
Největší pole plovoucích solárních panelů na světě v čínské provincii Anhui
Je to nápad, který možná našel svůj okamžik. Sucha ochromují dodávky energie z mnoha vodních elektráren po celé Africe, přičemž ubývající nádrže se vypařují na horkém slunci. Takže, říkají výzkumníci, proč nevsadit na to slunce? Solární panely plovoucí na vodě by mohly generovat více energie pro dodávku do stávajícího elektrického vedení než turbíny a zároveň zastínit vodu, aby se snížily ztráty odpařováním.
Plán pro Afriku je nejdramatičtějším příkladem vzrůstu zájmu o instalaci plovoucích solárních panelů na nádrže a další vodní plochy, jako jsou přílivové oblasti a zatopené bývalé povrchové doly.
V lednu zveřejnili vědci ze Společného výzkumného centra Evropské komise v italské Ispře studii o obrovském potenciálu hybridních hydrosolárních elektráren v Africe, na nejslunnějším kontinentu. Vedoucí výzkumný pracovník Rocio Gonzalez Sanchez odhaduje, že pokrytím pouhého 1 % nádrží na kontinentu by se mohla zdvojnásobit jejich kapacita výroby energie na 58 gigawattů, čímž by se celková výrobní kapacita kontinentu zvýšila až o čtvrtinu.
Některé z největších nádrží kontinentu by mohly těžit, včetně Vysoký Asuán na Nilu v Egyptě – který v současnosti ztrácí asi čtvrtinu svého ročního přísunu vody vypařováním na saharském slunci – přehrady Kariba a Cahora Bassa na Zambezi v jižní Africe, a Akosombo v Ghaně. Byla by to levnější alternativa k výstavbě nových přehrad, říká Sanchez, bez žádných ekologických a sociálních nevýhod ze zaplavení většího množství půdy.
Ať už plovoucí nebo visící, solární panely se zdají být připraveny vzlétnout způsobem, který jsme si dříve nepředstavovali
Africe zoufale chybí elektřina na připojení domů mimo síť a elektrifikaci rychle rostoucích ekonomik. Vodní elektřina, která je v mnoha zemích dlouhou dobu hlavním zdrojem energie, tváří v tvář dlouhotrvajícím suchům upadá. Ale Afrika má nejhojnější sluneční zdroje na světě – obvykle dvojnásobný potenciál v Evropě, říká Sanchez. Po prostudování údajů o vodní hladině pro 146 největších nádrží na kontinentu říká, že plovoucí solární panely jsou hlavní příležitostí k maximalizaci výroby elektřiny z dostupné vody.
Navíc by zastínění vodní hladiny před sluncem omezilo odpařování. Odhaduje, že by se na celém kontinentu mohl ušetřit téměř kubický kilometr vody ročně, což je dost na to, aby hydroelektrárny mohly zvýšit svůj výkon až o 170 gigawatthodin ročně.
Mnoho vodních elektráren na kontinentu má nádrže, které zaplavují velké plochy rovinaté země. Díky tomu jsou oba velcí lapači půdy a vysoce náchylní ke ztrátám vody z vypařování. Tato nevýhoda by se mohla stát výhodou, pokud by velké plochy byly využity pro plovoucí solární panely.
Keňa už má plány na tři nádrže na řekách Tana a Turkwel. Mezi další vodní nádrže s velkou plochou, které Sanchez uvádí jako vhodné pro přestavbu, patří nádrže za přehradou Kainji v Nigérii, přehrady Merowe a Roseires v Súdánu, Buyo v Pobřeží slonoviny, Lagdo v Kamerunu a Mtera v Tanzanii.
1 km 3
Stín z plovoucích solárních panelů by mohl v Africe ušetřit téměř kubický kilometr vody ročně
Nasazení plovoucích solárních panelů je stále oblíbenější po celém světě. Někteří odborníci očekávají, že se brzy stane „třetím pilířem“ solární energie, po střešním a pozemním nasazení. Více než 35 zemí má dnes odhadem 350 plovoucích systémů, i když většina z nich je k dnešnímu dni malá, říká Frank Haugwitz z německé poradenské společnosti Apricum pro čisté technologie. Jejich celková kapacita na konci loňského roku byla pouhých 2,6 GW.
Japonsko bylo průkopníkem této myšlenky ve výzkumném měřítku před více než deseti lety. Od té doby vede Čína. Největší v současnosti fungující soustava plovoucích solárních panelů na světě je na zatopených bývalých uhelných dolech v Anhui ve východní Číně s kapacitou 150 megawattů. Zájem ale roste i jinde v Asii.
Největší projekt v současnosti probíhá v Jižní Koreji, na vodách pokrývajících bývalé přílivové oblasti za hrází v Saemangeum. Zde je plánem utratit 4 miliardy dolarů na instalaci o výkonu 2,1 GW, která má být uvedena do provozu do roku 2025. Indický stát Kerala má na své nádrži Banasura Sagar plovoucí panely. Stát Maháráštra hovořil o projektu 600 MW na nádrži Koyna, jedné z největších vodních elektráren v zemi.
Singapur údajně zkoumá myšlenku instalace plovoucích panelů na moři pro napájení datových center. Zatímco technologové uvažují o instalacích mezi pobřežními větrnými turbínami, využívajícími připojení k rozvodné síti. Mezi další asijské země s plány patří Tchaj-wan, Thajsko a Vietnam.
Začínají se zajímat i Evropané. Německá společnost zabývající se obnovitelnými zdroji energie BayWa loni dokončila projekt o výkonu 27 MW na zatopené pískovně v Nizozemsku. Studie pro společnost z Fraunhoferova institutu pro solární energetické systémy v loňském roce navrhla dosáhnout v Německu na gigawattový rozsah využitím některých z 500 zatopených povrchových hnědouhelných dolů, které poškozují asi 470 čtverečních kilometrů krajiny na východě země. Teoretický potenciál stanovil na 56 GW. Dokonce i 5% pokrytí by poskytlo 2,74 GW kapacity, což odpovídá dvěma velkým elektrárnám na fosilní paliva.
V nominální hodnotě stojí více solárních panelů plavit na vodě, než je zasadit na pevnou zem: o 10–20 % častěji. Ale jsou tu výhody. Plovoucí panely nezabírají půdu, méně trpí znečištěním prachem a nevyžadují vyrovnání pozemku nebo odstranění stromů a budov. Často mají také vyšší energetický výnos, protože voda je chladnější než země.
U vodních elektráren existují další výhody. Síťová připojení jsou již k dispozici pro distribuci energie. A oba zdroje energie se mohou vzájemně doplňovat, přičemž solární energie je dostupná během dne, což inženýrům umožňuje šetřit vodu pro výrobu vodní energie poté, co slunce zapadne.
Ale největší dodatečný zisk, zejména v tropech, je ten, že zakrytím otevřené vody panely snižují odpařování, a tak zvyšují potenciál vodní nádrže generovat elektřinu. Ve velké části tropů ztrácejí nádrže každý rok ze svého povrchu až dva metry vody, což může představovat až třetinu vody, kterou zachytí.
Nádrž za přehradou Kariba na jihu Afriky takto ztrácí čtvrtinu svého přítoku. Přehrada Akosombo v Ghaně ztrácí více než polovinu. Praktický způsob, jak tyto obrovské ztráty snížit, zatím nikdo nenašel. Řešením mohou být solární panely na výrobu energie.
Zimbabwe trpělo vážným nedostatkem elektřiny v posledních suchých obdobích, protože nádrž za přehradou Kariba byla snížena suchem a odpařováním
Dosud nebyly provedeny žádné studie dopadu na životní prostředí ani jiné podrobné analýzy potenciálních dopadů plovoucích solárních panelů na divokou zvěř nebo širší životní prostředí. Sanchez navrhuje potenciální poškození rybolovu v důsledku sníženého slunečního záření ve vodním sloupci nebo změny teploty vody. Tyto změny by také mohly snížit růst řas, což může být někdy prospěšné pro sladkovodní ekosystémy, kde jsou květy řas problémem. V Africe mohou být některé plovoucí panely ohroženy útokem krokodýlů nebo hrochů. Stejně tak by infrastruktura mohla omezit přístup těchto a dalších zvířat k vodě.
Vzhledem k tomu, že půda stále více omezuje využívání solární energie, zpráva Světové banky před třemi lety uvedla, že plovoucí solární panely otevírají „nové horizonty pro globální škálování solární energie, zejména v zemích s omezenými půdními podmínkami“. Podle Haugwitze banka v současné době zvažuje financování hybridních hydrosolárních elektráren v Pákistánu, Turecku, na Ukrajině, v Mali a na Pobřeží slonoviny.
Pozemkové omezení pro rozmístění solární energie povzbuzuje jiné myšlenky. V USA by Kalifornie mohla přeměnit svou síť více než 6 000 kilometrů zavlažovacích kanálů, největší systém přepravy vody na světě, na „solární kanály“, říká Brandi McKuin z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře. Energie by se pravděpodobně použila k nahrazení dieselových generátorů, které pohánějí mnoho čerpadel, která tlačí vodu kolem sítě kanálů.
Panely by neplavaly, což je nepraktické kvůli rychlému stékání vody po kanálech. Místo toho by byly instalovány na portálech nebo navlečeny ze závěsných kabelů nad kanály. Výhody stínu by však do značné míry zůstaly. Stejně jako plovoucí panely na nádržích by zavěšené panely snížily odpařování z kanálů a potenciálně také snížily zamoření plevelem, tvrdil McKuin ve studii zveřejněné v březnu v časopise Nature Sustainability.
Jasné je, že ať už plovoucí nebo visící, solární panely se zdají vzlétnout způsobem, který jsme si dříve nepředstavovali.
Známky nadcházející hospodářské kontrakce jsou již přítomné a zřejmé, ale celkový ekonomický obraz pravděpodobně nebude uznán v hlavním proudu, dokud se situace výrazně nezhorší .
Je to problém, který vzniká na počátku každé historické finanční krize – ekonomové hlavního proudu a komentátoři kabelových zpráv záměrně klamou veřejnost o závažnosti výzev a šancích na zotavení. Krmí své publikum falešným ujišťováním v naději, že lidi ukolébá zpátky do spánku.
Dokonce i nyní, kdy inflace buší průměrnou americkou rodinu, nám říkají, že se není čeho bát . „Měkké přistání“ Federálního rezervního systému je na cestě.
Vzpomeňte si na Velkou finanční krizi
Pamatuji si, že v roce 2007, těsně před impozantním kolapsem derivátů, který svrhl Lehman Brothers a Bear Sterns, kdy mediální experti tleskali americkému trhu s bydlením a předpovídali ještě vyšší maxima v prodeji i v ocenění. „Stálá náhorní plošina“, která by velkoryse rozšířila bohatství po celé zemi.
V té době jsem psal ekonomické analýzy teprve asi rok, ale pamatuji si, že jsem si myslel, že všechen ten otevřený optimismus mi připadá jako kompenzace za něco. Vypadalo to, jako by se pokoušeli zatáhnout za oči veřejnosti v naději, že pokud budou lidé dostatečně věřit, že je vše v pořádku, pak by se fantazie mohla projevit ve skutečnost. Věda pro to dokonce vyvinula termín: Tinkerbell effect .
Bohužel takhle ekonomika nefunguje.
Zde je několik bezplatných rad, které se většina lidí naučí tvrdě: čím více vaše finanční budoucnost závisí na naději, spíše než na základních ekonomických principech, tím pravděpodobněji vás zklame.
Základní síly, které tvoří trhy, nabídka a poptávka, dluh a úvěr, rychlost peněz a inflace – tyto nelze ignorovat .
Pokud je systém v nerovnováze, rozpadne se a nikdo, včetně centrálních bank, s tím nemůže nic dělat. (Ve skutečnosti jsou chvíle, kdy se záměrně zhroutí – ačkoli tomu tak neříkají.)
Zde je ukázka toho, jak je dnešní ekonomika mimo rovnováhu
V této situaci se dnes nacházíme, když se rok 2022 chýlí ke konci. Fed je uprostřed poměrně agresivního plánu zvyšování sazeb a snaží se dnešní inflační krizi podřídit. Absurdní část této celé věci? Dnešní inflaci záměrně vytvořil Fed prostřednictvím letitých fiat stimulačních opatření.
Je to něco jako zápletka Frankensteina Mary Shelleyové . Geniální vědec vytvoří mistrovské dílo – žijícího, dýchajícího nadčlověka! Tvor ale neplní rozkazy svého pána, a tak stráví zbytek knihy pokusy ho zabít.
Vyšší úrokové sazby zatím výrazně nesráží ceny dolů, ani nezpomalují manické burzovní spekulace. Snadné vydělávání peněz bylo zakořeněno příliš dlouho, což znamená, že nejpravděpodobnějším scénářem je „tvrdé přistání“ (což představitelé Fedu nazývají kolaps).
Stejně jako Frankensteinovo monstrum je stvoření Fedu mnohem silnější, než se očekávalo – a nezastaví se bez skutečné bitvy.
Na počátku roku 2000 se Fed zabýval uměle nízkými úrokovými sazbami, které nafoukly bublinu na bydlení a derivátech. V roce 2004 přešly do procesu zpřísňování. V roce 2004 byly sazby na 1 % a do roku 2006 vzrostly na více než 5 %. Tehdy se na úvěrových trzích začaly objevovat trhliny, přičemž 4,5 % – 5,5 % bylo magickým mezním bodem, než se dluhy staly příliš drahými na to, aby trhy udržely šarádu. V letech 2007-08 byla země svědkem exponenciální imploze úvěrů a dluhů – které se pak totálně zhroutily, což vyvolalo největší bonanzu v oblasti tisku peněz v historii USA na záchranu globálního bankovního systému. Alespoň na chvíli.
Pamatujte, že navzdory své zásadní roli v národní ekonomice může Fed skutečně dělat jen dvě věci:
Rozšiřte nebo zkraťte peněžní zásobu (vytiskněte nebo zničte dolary)
Zlevnit nebo zdražit dluh (snížit nebo zvýšit úrokové sazby)
A je to. To jsou limity měnové politiky .
Další hlavní složkou ekonomického zdraví, fiskální politika (jak se národ rozhodne investovat nebo utrácet své peníze), no, to není problém Fedu.
Vzhledem k tomu, že po Velké finanční krizi v letech 2007-08 nebylo ve skutečnosti nic opraveno, budu nadále používat 5% sazbu prostředků jako ukazatel, kdy můžeme očekávat další velkou kontrakci.
Tentokrát je to ale jiné.
Fed nemá možnost zaplavit ekonomiku dalšími čerstvě vytištěnými penězi, aniž by okamžitě spustil stagflační spirálu. Když k tomu dojde, pouze ti, kteří měli prozíravost investovat do fyzických drahých kovů , zejména zlata a stříbra, se budou moci vyhnout bolesti při sledování, jak se jejich kupní síla během několika měsíců vymaže.
Mainstreamoví finanční komentátoři chtějí věřit, že Fed kapituluje, protože zoufale chtějí, aby strana na akciových trzích pokračovala, ale strana je u konce. Jistě, nastanou okamžiky, kdy trhy porostou na základě pouhého slova nebo dvou slov úředníka Fedu, který vkládá falešné naděje, ale to bude vzácné. Nakonec Fed misku s punčem sebral a už se nevrátí. Mají perfektní výmluvu, jak zabít ekonomiku a zabít trhy ve formě stagflační katastrofy, kterou ZPŮSOBILI. Proč by teď obrátili kurz?
Americká ekonomika musí být rozdrcena
Centrální banka má globální agendu, která vyžaduje úpadek americké ekonomiky. Dostávají přesně to, co chtějí, a jsou si dokonale vědomi toho, co dělají.
Očekává se, že Fed v prosinci zpomalí zvyšování sazeb na 50 bazických bodů, ale to není jisté , protože trh práce je stále horký z 8 bilionů dolarů v stimulu Covid za poslední dva roky (většinou méně platící pracovní místa v maloobchodě a službách). Na únorovém zasedání v roce 2023 bude Fed na úrovni nebo velmi blízko 5% úrokových sazeb, což, jak věřím, pomůže spustit značný propad na trzích a následné hromadné propouštění.
Existují však další faktory, které je třeba zvážit.
Jedním méně známým problémem je nová 1% spotřební daň na zpětné odkupy akcií zasazená do Bidenova zákona o snižování inflace . Opatření, které začne platit od ledna příštího roku, nesníží ceny většiny zboží. To znamená, že zpětné odkupy akcií jsou stále hlavním způsobem, jak velké korporace udržují ceny svých akcií vysoko . V posledním desetiletí byly zpětné odkupy financovány z peněz vypůjčených od bank nebo od Fedu přímo s téměř nulovým úrokem. Po očištění o inflaci byly tyto půjčky v podstatě volné peníze .
Večírek se snadnými penězi se blíží ke konci.
1% spotřební daň přidaná k 5% sazbě fondů Fedu vytváří 6% mlýnský kámen na jakékoli peníze půjčené na financování nových zpětných odkupů akcií. Volné peníze jsou minulostí. Následně se zpětné odkupy v podstatě zastaví. To odstraní hlavní zdroj nových finančních prostředků z akciových trhů, které se také pozastaví, než začnou srdcervoucí propad.
Nyní bude pravděpodobně trvat dva nebo tři měsíce, než daň a zvýšení sazeb vytvoří viditelný dopad na trhy. Tím by se náš časový rámec pro kontrakci dostal na březen nebo duben 2023.
Inflace však v nejbližší době nikam nevede. Je třeba zvážit základní problém cen energií, protože přispívají k dalšímu napětí v dodavatelském řetězci.
Přemýšlejte o tom na chvíli: Současné snížení cen ropy a energie je umělé a řízené vládou , nikoli nabídkou a poptávkou. Ceny ropy v USA jsou udržovány na nízké úrovni neustálými výpadky dodávek ze strategických rezerv prezidenta Bidena. Nakonec nezbude žádná ropa, která by mohla klesnout na trhy, a národ bude muset doplnit tyto strategické zásoby za mnohem vyšší náklady.
Kromě toho jsou ceny ropy a energie udržovány na nízké úrovni kvůli bizarní politice Číny s nulovým Covidem, která zpomaluje jejich ekonomiku na propad a snižuje spotřebu ropy na minimum. S eskalujícími veřejnými nepokoji bude ČKS pravděpodobně usilovat o uvolnění finančních podmínek jako prostředek k potlačení nesouhlasu. Znovuotevření do února nebo března je na cestě, s řadou kontrol samozřejmě stále na svém místě.
Jakmile se Čína znovu otevře, ceny ropy na globálním trhu opět vyletí vzhůru .
Pak je tu válka na Ukrajině a pokračující sankce proti Rusku. Evropu čeká nejhorší zima za několik desetiletí , protože dodávky zemního plynu jsou značně omezené a náklady na energii pro výrobu již nejsou udržitelné. Stovky továren v Německu a severní Evropě již nečinně sedí. Jejich jedinou nadějí je mírná zima. Pokud bude současný trend pokračovat, výroba v Evropě bude nadále klesat, což způsobí další chaos v globálním dodavatelském řetězci. (Nezapomeňte – Německo je 4. světově největším exportérem, což je skutečnost, na kterou mnozí ekonomové často zapomínají. Německo je klíčovým dodavatelem strojů na výrobu jaderné energie, vozidel, elektroniky, léčiv, lékařského vybavení – seznam pokračuje na.)
Vysoké ceny energií a narušení dodavatelského řetězce budou znamenat trvale vysoké ceny nebo zvyšování cen zboží a služeb až do roku 2023, a to i při poklesu na trzích práce a na akciových trzích.
Zde je to, co dělat
Brzy zveřejním článek s pracovní teorií o tom, jak by USA mohly skutečně zastavit inflaci, aniž by rozdrtily zbytek ekonomiky. Model by však vyžadoval spolupráci vůdců na státní úrovni spolu s řadou obchodních zájmů, které se zaměřují na nezbytnosti. Mezitím důrazně doporučuji čtenářům, aby se ujistili, že jsou připraveni překonat ekonomickou katastrofu. To znamená vlastnictví zlata a stříbra odolného proti inflaci, zásobu zásob a nezbytných léků, zásobu dalších nezbytností (například paliva) a organizování sítí vzájemné podpory v rámci místních komunit do dubna příštího roku.
Zní to drasticky? Podle mého názoru jsou náklady na přípravu takové katastrofy minimální. Vždy můžete prodat zlato a stříbro, vždy můžete jíst tyto zásoby, používat léky a palivo. Čas investovaný do organizace vaší komunity se ohromně vyplatí – nikdy nevíte, kdy budete potřebovat šikovného souseda, který vám pomůže s projektem.
Náklady na nepřipravení takové akce? Náklady na vytvoření pevného základu soběstačnosti a vzájemné podpory se neměří v dolarech. Měří se to ve zničených snech a zničených životech.
Brandon Smith je alternativním ekonomickým a geopolitickým analytikem od roku 2006 a je zakladatelem Alt-Market.com .
Před těmito dvěma nedávnými nákupy lidová banka naposledy dvakrát oznámila příliv zlata v září 2019 a říjnu 2016. O nedávném rozpětí velkých nákupů se spekuluje jako o reakci na zvýšená geopolitická rizika pro globální ekonomiku .
Kvůli nedávnému nákupu vzrostla hodnota čínských zlatých rezerv na konci prosince na 117,24 miliardy dolarů, což je o více než 5 miliard dolarů více ze 111,65 miliardy na konci listopadu.
Čína také rychle nakupuje zahraniční měny. Devizové rezervy komunistického národa ke konci prosince vzrostly o 11 miliard dolarů na celkových 3,128 bilionu dolarů. Analytici dotazovaní agenturou Reuters pouze předpovídali, že devizové rezervy země vzrostou na 3,154 bilionu dolarů.
Čínská lidová banka doplňuje své devizové rezervy v době oslabování dolaru a rostoucí síly jüanu, který v prosinci vůči americkému dolaru vzrostl o 2,8 procenta.
Oznámení o nákupech PBoC podnítí rally na trhu zlata
Trh se zlatem se obchoduje na nejvyšší úrovni za více než sedm měsíců, z velké části tažen nedávnými masivními nákupy zlata ze strany PBoC. To způsobilo malou rally na trhu zlata, přičemž analytici poznamenali, že zveřejněné nákupy podporují rostoucí cenu zlata.
Únorové futures na zlato se nedávno obchodovaly za 1 880,7 dolaru za unci, což je o 0,59 procenta více.
„Je to býčí, když druhá největší ekonomika světa nakupuje tolik zlata,“ řekl senior technický analytik Kitco News Jim Wyckoff. Dodal, že trh považuje nákupy zlata centrální bankou za „chytré peníze“.
Pokud budou centrální banky po celém světě pokračovat ve zuřivých nákupech zlata, ceny zlata by mohly během několika dní překonat hranici 1900 dolarů za unci.
Krishan Gopaul, hlavní analytik evropských, blízkovýchodních a asijských trhů ve World Gold Council, poznamenal, že mezi prvním a třetím čtvrtletím roku 2022 nakoupily centrální banky po celém světě přes 673 tun zlata, z čehož téměř 400 tun bylo nakoupeno v roce 2022. třetí čtvrtletí.
Jen v listopadu nakoupily centrální banky 50 tun zlata. Spolu s Čínou nakoupila Centrální banka Turecké republiky 19 tun zlata a Národní banka Kyrgyzské republiky tři tuny zlata.
„Pokud se podíváme do budoucna na celý rok, je pravděpodobné, že centrální banky nashromáždily v roce 2022 vysokou úroveň zlata za několik desetiletí,“ řekl Gopaul.
Desítky tun nákupů zlata jsou stále nezaúčtované, protože mnoho centrálních bank po celém světě se rozhodlo své nákupy zlata udržet v tajnosti. Pozorovatelé trhu spekulují, že dalším velkým kupcem by mohlo být Rusko.
Bez ohledu na to analytici očekávají, že centrální banky budou pokračovat v nákupech zlata až do roku 2023, protože se budou snažit diverzifikovat své držby a snížit vliv amerického dolaru.
Majitel a hlavní investiční ředitel společnosti Equinox Partners Sean Fieler dokonce poznamenal, že poptávka centrální banky po zlatě v roce 2022 změnila hru na trhu drahých kovů, což soukromým investorům ukázalo, že nákup zlata má skutečnou hodnotu.
Tento týden Švýcarská národní banka loni vykázala ohromující roční ztrátu 132 miliard švýcarských franků. To se rovná přibližně 143 miliardám dolarů a představuje největší ztrátu v její 116leté historii.
Ke ztrátě přispělo několik faktorů , včetně poklesu akciových trhů a trhů s pevným příjmem a posilujícího švýcarského franku.
Předběžné číslo je značným opakem zisku z roku 2021 ve výši 26 miliard franků a daleko přesáhlo předchozí rekordní ztrátu země ve výši 23 miliard franků zaznamenanou v roce 2015. Ztráta se rovná přibližně 18 procentům předpokládaného hrubého domácího produktu země ve výši více než 744 miliard franků. .
V důsledku těchto ztrát národní banka nebude provádět běžné platby švýcarské vládě a členským státům. To znamená, že 26 správních obvodů země bude muset upravit své výdajové plány.
Očekává se také, že to ovlivní platby jejím akcionářům. Na rozdíl od mnoha jiných centrálních bank je Swiss National Bank akciovou společností, která je veřejně obchodovatelná. Přibližně polovinu jejích akcií v současnosti drží instituce ve veřejném sektoru, zatímco zbytek drží soukromé osoby a společnosti.
131 miliard franků z těchto ztrát je připisováno pozicím v cizích měnách, zatímco 1 miliarda je připnuta na pozicích ve švýcarských francích kvůli silným ziskům měny, když se investoři obrátili do tohoto domnělého bezpečného přístavu během evropské volatility.
Přišly však dobré zprávy, protože držba zlata banky, která se na konci roku 2021 rovnala 1 040 tunám, dokázala během roku 2022 získat hodnotu 400 milionů franků.
Švýcarský frank se od června obchoduje na úrovni nad 1 euro. Této úrovně dosáhla v minulosti jen krátce, v roce 2015.
Švýcarská národní banka v prosinci potřetí v roce 2022 zvýšila své úrokové sazby a zvýšila je o 1 procento s cílem čelit inflaci ve výši 3 procent. Je však důležité poznamenat, že míra inflace v zemi je stále výrazně nižší než celková míra pro eurozónu přesahující 10 procent.
Odborníci se domnívají, že by mohlo přijít další zvýšení úrokových sazeb
Hlavní ekonom švýcarské banky J. Safra Sarasin Karsten Junius v rozhovoru pro CNBC řekl, že ztráty švýcarské centrální banky pravděpodobně neovlivní její měnovou politiku, a věří, že letos dojde k dalšímu zvýšení o 100 bazických bodů.
Komentoval: „Zatímco SNB bude také potřebovat nějaký čas na obnovu svých oceňovacích rezerv, bude trvat kratší dobu, než vykáže zisky, než v případě Evropské centrální banky.
„Zatímco obě centrální banky jsou strukturálně ziskové, protože mohou své závazky úročit nižší sazbou než trh, SNB získá vyšší tržní úroky již letos, zatímco ECB uvízla ve své knize dluhopisů s nízkým výnosem a bude ztrátová. mnoho let.“
Podrobné roční údaje zveřejní Švýcarská národní banka v březnu.
Mezitím americký dolar vůči euru klesl na sedmiměsíční minimum. Euro dosáhlo 1,0747 USD, což je nejvyšší úroveň vůči dolaru od června. Švýcarský frank se vyšplhal na 0,92 dolaru v nárůstu o 0,82 procenta, což je jeho nejsilnější projev od jara.
President Spojených států Amerických Joe Biden a jeho ekonomická politika
Ekonomika vytvořená bývalým prezidentem Donaldem Trumpem a s menší pomocí Kongresu kontrolovaného republikánskou vládou (když s ním establishment RINO nebojovali tak tvrdě jako demokraté) byla špičková, rostla a pracovala pro drtivou většinu Američanů. .
Pak přišel únor 2020, rok prezidentských voleb, a čínský virus, který vytvořil globální pandemii, která vedla Trumpa k souhlasu s „politikou odstavení“, která v podstatě zabila ekonomiku, kterou vybudoval. Pokoušel se povzbudit státy, aby se rychle znovu otevřely, aby vrátily práci zástupům Američanů, kteří byli propuštěni kvůli zavírání podniků a továren, ale některé z nejlidnatějších států se mu postavily na odpor, protože je řídili demokraté a hledali aby sabotoval jeho šance na znovuzvolení.
Poté, co se Demokratickému hlubokému státu podařilo vnutit zemi Joea Bidena, mnozí očekávali, že demokraté znovu zavedou mnoho Trumpových politik, protože a) věděli, jak je úspěšný; a b) oni byli nyní ve vedení a politicky vzato by pro ně vypadalo lépe, kdyby zlepšili ekonomiku.
Ale neudělali to. Místo toho demokratická většina v Kongresu začala utrácet a zaplavila ekonomiku trpící masivním nedostatkem způsobeným pandemií biliony dolarů, čímž vytvořila dokonalou bouři pro inflaci. A nyní, po více než roce rekordně vysokých cen, neměl Federální rezervní systém jinou možnost, než zakročit a začít dramaticky zvyšovat úrokové sazby, což následně negativně ovlivnilo několik sektorů ekonomiky, což vedlo k masovému propouštění v některých předních společnostech v zemi, další se chystají – i když Bidenův režim lže a říká, že zaměstnanost je na vysoké úrovni.
Bylo nám řečeno, že americká ekonomika nějakým způsobem vytvořila 256 000 pracovních míst v listopadu, i když společnost Challenger, Gray & Christmas určila, že počet propouštění v listopadu 2022 byl ve skutečnosti o 417 procent vyšší než ve stejném měsíci o rok dříve. A i když tsunami propouštění pokračovala v prosinci, Bureau of Labor Statistics nám říká, že americká ekonomika minulý měsíc nějakým způsobem vytvořila 223 000 pracovních míst. Je to skoro, jako by existovalo určité číslo, pod které BLS odmítá jít.
Za každý z posledních pěti měsíců se počet pracovních míst, která USA „přidaly“, pokaždé zázračně zvýšil o 200 000 až 300 000. Mezitím ale velké společnosti po celé Americe propouštějí zaměstnance ohromujícím tempem. Bohužel se zdá, že tempo propouštění během prvních dnů roku 2023 nabírá na rychlosti.
Podle zprávy jsou zde některé ze společností, které dosud zažily nejvíce propouštění:
— Salesforce: Společnost propustila zhruba 10 procent všech svých zaměstnanců. Kromě toho se společnost podle zpráv u Komise pro cenné papíry zbaví některých svých nemovitostí a omezí stávající kancelářské prostory, aby snížila provozní náklady.
— Vimeo: Video platforma nedávno zahájila další kolo propouštění, díky kterému společnost nakonec propustí přibližně 11 procent svých současných zaměstnanců.
— StitchFix: Tato oděvní společnost zasílaná e-mailem se připravuje propustit přibližně 20 procent své současné pracovní síly, protože prodeje nadále klesají a stále více Američanů se vrací k nakupování oblečení osobně. Ve funkci končí i generální ředitel společnosti.
— Silvergate Capital: Finanční firma propustí v nadcházejících týdnech a měsících asi 40 procent veškeré své pracovní síly, uvádí zprávy.
— Biocept: „Firma Biocept zabývající se tekutou biopsií v pátek uvedla, že zkoumá strategické alternativy ke zvýšení hodnoty pro akcionáře, a angažovala EF Hutton, divizi Benchmark Investments, jako svého finančního poradce,“ uvádí zpráva a dodává, že přibližně 35 procent pracovníků bude propuštěn.
