rzk-reality.cz

Zdá se, že podvodníci lovící venkovské migranty působí v právním vakuu.

Život na vysočině Chon-Alai v jižním Kyrgyzstánu začal Burabiju Sharabidinovou tížit před několika lety.

Stejně jako mnozí v nejvzdálenějších venkovských oblastech země začala zkoumat způsoby, jak se přestěhovat do nejbližšího velkého města Osh, jehož populace v důsledku této vnitřní migrace rychle roste.

„Jsem unavená z toho, že musím neustále cestovat do hlavního města regionu celou cestu z Chon-Alai,“ řekla Eurasianet. „Snažím se přestěhovat sem [do Oshe], aby moje děti mohly získat lepší vzdělání.“

Nákup nemovitosti je ale nákladný a komplikovaný. Když tedy samozvaná bytová družstva – a většina nezávislých pozorovatelů se shoduje, že jejich použití tohoto termínu je značně zavádějící – přijdou s lákavými nabídkami, zoufalci se snadno nechají zlákat.

Před třemi lety se Šarabidinova obrátila na pobočku Osh Prvního obytného komplexu. Od té doby to není nic jiného než bída a frustrace.

Šarabidinová zaplatila družstvu 1,2 milionu som (kolem 14 000 dolarů) v očekávání, že se bude moci do jednoho roku přestěhovat do bytu. Pak ale přišla pandemie.

To byla alespoň výmluva družstva. Turbulence na měnovém trhu narušily všechny jejich plány, tvrdili.

„Trpělivost mi praskla, a tak jsem 17. února podal na policii prohlášení o podvodu spáchaném Saidou Baigazijevovou, která je vedoucí kanceláře Osh v Prvním obytném komplexu. Ostatní akcionáři zjistili, že dostala letenku do Ruska, a poté byla 19. února zadržena na letišti Osh,“ uvedla.

Šarabidinova uvedla, že členové družstva zaplatili částky mezi 280 000 som až 1,5 milionu som.

Berdiyar Ismatillajev, předseda Prvního obytného komplexu, v rozhovoru pro Eurasianet popřel, že by Baigazijevová plánovala útěk. Odjela na lékařské ošetření do zahraničí na radu svého lékaře a s cestou předem souhlasila s vedením, řekl.

„Pokud jde o zpoždění při získávání bydlení, opakovaně jsem o tom mluvil a vysvětloval akcionářům, že je to kvůli pandemii, že provoz všech čtyř našich kanceláří v Kyrgyzstánu byl pozastaven na jeden a půl roku, a činnost družstva byla obnovena až na začátku roku 2022,“ řekl.

Ismatillajev říká, že ze 194 celostátních účastníků jeho družstva jich 80 úspěšně získalo nemovitost. Zbytek zbývajících případů se bude řešit v pořadí, v jakém vstoupili do družstva, trval na svém.

„Dříve nebo později budou moci všichni akcionáři získat dům nebo byt, jak o to požádali. Je to jen otázka času,“ řekl.

Ismatillajev řekl, že jejich družstvo má na účtech kolem 131 milionů som, se kterými může operovat, a že lidé začnou dostávat svůj slíbený majetek, pokud budou pokračovat v placení svých poplatků.

Koncept družstev je známý a uklidňující i lidem vychovaným pod statistickou sovětskou vládou. Za starých časů bylo představou, že se skupina lidí sejde a společně shromáždí své zdroje k vybudování sdíleného rezidenčního komplexu nebo dokonce firmy.

Není žádným překvapením, že dnešní družstva se ujala této značky, když nabízí své služby na sociálních sítích, prostřednictvím Instagramu, Facebooku a dokonce i TikTok. Jádro těchto družstev, kterých je po celé zemi několik desítek, spočívá v tom, že dlouhodobě zahrnují nižší výdaje.

Hypotéky nabízené bankami znamenají placení úrokových sazeb kdekoli až do výše 27 procent. Družstva trvají na tom, že vše, co účtují k hodnotě nemovitosti, jsou manipulační poplatky, které by měly činit možná 4 nebo 5 procent po dobu koupě, v závislosti na předem dohodnutém splátkovém kalendáři.

Věci však ne vždy jdou tak hladce.

Meilikan Nabiyeva, matka pěti dětí, doufala, že se přestěhuje z okresu Kara-Kulja do Osh, a tak uložila 858 000 somů u družstva S-Line. Poté pokračovala v měsíčních splátkách ve výši 3 100 som.

„Před rokem jsem do tohoto družstva vstoupil poté, co vedení slíbilo, že do půl roku mohu získat dům, ale má očekávání byla marná. Nyní se snažím dostat své peníze zpět, abych si mohla pronajmout alespoň malý dům na okraji Oshe a přivézt své děti z vesnice v horách,“ řekla Eurasianetu.

Vedoucí družstva S-Line, Bakyt Alijev, byl také zadržen a byl umístěn do domácího vězení, dokud nebudou vyšetřovány stížnosti, že porušil podmínky dohody, kterou uzavřel s investory. Taková porušení by mohla představovat podvod, tvrdí kupci domů.

Akcionáři S-Line jsou však rozpolceni, zda chtějí, aby byl Alijev omezován na svobodě. Někteří ho chtějí vidět a osvobodit, aby mohl pracovat na dodržení svých slibů, zatímco jiní se domnívají, že by měl být stíhán. Eurasianet nebyl schopen kontaktovat Alijeva pro jeho vlastní popis událostí.

„Máme hlášení od 29 obětí, ostatní stále přicházejí s dokumenty, které ukazují, jak zaplatily peníze družstvu, a se všemi potvrzeními dokumentujícími převody, které provedli,“ řekl Eurasianet mluvčí policie v Osh Zamir Sydykov.

Investoři S-Line říkají, že všech 102 účastníků v jejich družstvu zaplatilo alespoň 218 000 som jako zálohy navíc k následným měsíčním sazbám.

Policie mezitím říká, že si v těchto situacích často neví rady, protože nebyl spáchán žádný trestný čin. Tato otázka by se podle nich měla řešit u civilních soudů, protože peníze jsou vydávány dobrovolně.

V tomto bodě však panuje určitá nejistota.

V rozhovoru pro kyrgyzskou službu RFE/RL, Radio Azattyk, zástupkyně Národní banky Aida Karabajevová přirovnala bytová družstva fungující v Kyrgyzstánu k finančním pyramidám. Problém je v tom, že chybí legislativa upravující tento přístup ke koupi domů, což vytváří ideální vakuum pro rozkvět bezohledných, nebo možná jen nešťastných provozovatelů.

Zhyldyz Kadyrova, právnička, která dříve pracovala pro First Housing Residential Complex, ale nyní změnila svou loajalitu k obětem, které se označují jako družstevníci, uvedla, že mnoho kupujících často podepisuje smlouvy, aniž by si je pořádně přečetli nebo zhodnotili možná rizika.

„I zkušenému právníkovi či finančníkovi může být zpočátku obtížné vžít se do spletitostí dokumentů, v nichž je jazyk o právech a povinnostech členů družstva formulován neprůhledně. To platí zejména proto, že jim jsou všechny dohody předkládány v ruštině,“ řekla.

Ne vždy za to mohou manažeři iniciativ v oblasti bydlení. Kadyrová uvedla, že k velké části nedávných otřesů došlo proto, že se určitý počet kupujících domů pokusil stáhnout ze svých investic po devalvaci som. Ceny nemovitostí jsou denominovány v dolarech, takže když spadnou som nebo rubl, který příbuzní posílají z Ruska, skutečná cena nemovitosti prudce stoupne.

Sharabidinova, potenciální kupec z Chon-Alai, říká, že ona a další v její situaci jsou odhodláni udělat vše, co je potřeba, aby dostali své peníze zpět. Pokud soudy nebo policie nebudou jednat, začnou shromažďovat shromáždění, řekla.

„Nezajímá to prezidentskou administrativu, orgány činné v trestním řízení nebo soudní orgány? Nebo jen čekají na novou revoluci?“ zeptala se.