Volný trh

Ve volném trhu frankfurtské burzy cenných papírů se vedle německých akcií obchoduje převážně se zahraničními akciemi, dluhopisy německých a zahraničních emitentů, certifikáty a opčními listy. Vznikl 1. května spojením „regulovaného volného trhu“ a „neregulovaného volného trhu“. Volný trh není organizovaným trhem ve smyslu § 2 odst. 5 WpHG (zákona o obchodu s cennými papíry). Základ pro zahrnutí cenných papírů do volného trhu tvOří směrnice pro volný trh Německé burzy a.s. Existuje jen málo formálních předpokladů pro zařazení a žádné vyplývající povinnosti pro emitenta.

Náklady na transakci

Náklady na transacki vznikají při koupi a prodeji cenných papírů. Je-li objednávka provedena na prezenční burze, přistupuje k nákladům na transakci banky ještě courtage pro daného vedoucího skontra. Courtage sazby jsou jednotně stanoveny v poplatkovém řádu burzy. Ne všechny banky vykazují tyto náklady svým zákazníkům.

Likvidita

Likvidita cenného papíru závisí jak na počtu cenných papíru, které jsou v oběhu, tak i na počtu účastníků trhu, kteří jsou připraveni ho koupit nebo prodat. U likvidních cenných papírů je dostatečná nabídka a poptávka, takže uzavření obchodu, tj. současný nákup a prodej cenného papíru, je stále možný. Likvidita cenného papíru se měří většinou pomocí jeho obratu.

Gap

Gapy (mezery trhu) se vyskytují na každém trhu, kde se obchoduje pouze v určitých hodinách (obchodní hodiny burzy). V době uzavření burzy se vyskytují další kurzotvorné informace, které ještě nejsou v uzavíracím kurzu započítány. Po otevření trhu se instrument obchoduje daleko od uzavírací ceny předchozího dne. „Skok“ mezi zavírací a otevírací cenou se označuje jako gap. Gapy se vyskytují i v situacích, kdy je obchodování s akciemi přerušeno.

Technická akciová analýza užívá gapy jako indikátory trendu. Rozlišuje se: běžný gap, průlomový gap, únikový gap a gap z vyčerpání.

Synonyma: Mezera v kurzu, Kurzový skok