Skutečnost, že Rusko i Ukrajina projevily zájem o urovnání svého konfliktu, je dobrým znamením i přes obrovské rozdíly v podmínkách, které pro jednání stanovily.
Ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru odvysílaném v neděli řekl, že Moskva je připravena jednat se všemi stranami zapojenými do rusko-ukrajinského konfliktu, ale Kyjev a jeho západní podporovatelé se odmítli zapojit do rozhovorů, řekl v úterý ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, že Ukrajina musí odstranit všechny vojenské hrozby pro Rusko, než bude možné vést jakékoli jednání, jinak ruská armáda vyřeší všechny konfliktní otázky.
Na druhou stranu ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v pondělí agentuře AP řekl, že Kyjev si přeje, aby se do dvou měsíců konal v OSN „mírový“ summit s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem, prostředníkem, ale Kuleba ne. očekávat, že Rusko se takového setkání zúčastní.
Kuleba také řekl, že Rusko musí čelit tribunálu pro válečné zločiny, než se Ukrajina zapojí do přímých rozhovorů s Ruskem. Dodal však, že ostatní země by se měly bez obav zapojit do Ruska, jak se to stalo před dohodou o obilí mezi Turkiye a Ruskem.
V posledních měsících volaly racionální hlasy ve Spojených státech po jednáních, která by zabránila tomu, aby rusko-ukrajinský konflikt přerostl v konflikt širší. Americký novinář a autor Robert Wright ve svém příspěvku v The Washington Post z 2. prosince uvedl, že americký prezident Joe Biden může Ukrajině a ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému pomoci tím, že bude prosazovat mír, a že jednání o ukončení konfliktu je v nejlepším zájmu. USA a svět.
2. listopadu Charles Kupchan, vysoký ředitel pro evropské záležitosti v Radě národní bezpečnosti USA v administrativě Baracka Obamy, napsal v The New York Times, že „je čas přivést Rusko a Ukrajinu k jednacímu stolu“. I když nesouhlasím se vším, co Kupchan řekl, obdivuji jeho moudrost, zejména to, co napsal ve své knize z roku 2012, Jak se nepřátelé stávají přáteli, kterou jsem recenzoval poté, co jsem navštívil jeho přednášku v New Yorku a přečetl knihu.
Samuel Charap a Miranda Priebe z Rand Corporation v časopise Foreign Affairs 28. října varovali před vyloučením použití diplomacie při řešení ukrajinského konfliktu.
Tito experti jsou zjevně frustrováni nedostatkem diplomatického úsilí jejich vlastních vlád o ukončení konfliktu. Francouzský prezident Emmanuel Macron je jedním z mála západních vůdců, kteří volají po vyjednaném řešení konfliktu. Když ale Macron 3. prosince řekl, že Západ by měl zvážit řešení ruské potřeby bezpečnostní záruky k ukončení konfliktu, vyzval některé ukrajinské a evropské vůdci k ostré kritice.
Macron po schůzce s Bidenem ve Washingtonu pro francouzská média o podpoře Ukrajiny řekl: „To znamená, že jedním ze základních bodů, kterým se musíme zabývat, jak vždy říkal prezident Putin, je strach, že NATO přijde až k jejím dveřím. a nasazení zbraní, které by ji mohly ohrozit“.
Je to stejný problém, který se USA a NATO neobtěžovaly řešit ve svých dopisech v reakci na dopisy z Ruska koncem ledna, asi měsíc před vypuknutím rusko-ukrajinského konfliktu 24. února. Historie posledních 10 -11 měsíců mohlo být jinak, kdyby se USA, NATO a EU řádně zabývaly bezpečnostními problémy Ruska, než aby je odmítaly.
Je pravda, že všechny strany musí sdílet vinu za neúspěch ukončit konflikt. Ale sednout si ke stolu k jednání bez předběžných podmínek je lepší, než dovolit, aby konflikt eskaloval a způsobil tak více utrpení ukrajinskému a ruskému lidu, stejně jako lidem ve zbytku světa, zejména v chudých rozvojových zemích.
Ti, kteří stále věří, že konflikt lze urovnat pouze na krvavém bojišti, zavedou Evropu a zbytek světa do další světové války – války, která bude katastrofičtější než obě předchozí světové války dohromady.