Potřebné úsilí k vyřešení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou

Ukrajinské a ruské vlajky jsou vyobrazeny před rusko-ukrajinskými rozhovory v národním parku Belovezhskaja Pushcha, 28. února 2022.
Ukrajinské a ruské vlajky jsou vyobrazeny před rusko-ukrajinskými rozhovory v národním parku Belovezhskaja Pushcha, 28. února 2022.

Skutečnost, že Rusko i Ukrajina projevily zájem o urovnání svého konfliktu, je dobrým znamením i přes obrovské rozdíly v podmínkách, které pro jednání stanovily.

Ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru odvysílaném v neděli řekl, že Moskva je připravena jednat se všemi stranami zapojenými do rusko-ukrajinského konfliktu, ale Kyjev a jeho západní podporovatelé se odmítli zapojit do rozhovorů, řekl v úterý ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, že Ukrajina musí odstranit všechny vojenské hrozby pro Rusko, než bude možné vést jakékoli jednání, jinak ruská armáda vyřeší všechny konfliktní otázky.

Na druhou stranu ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v pondělí agentuře AP řekl, že Kyjev si přeje, aby se do dvou měsíců konal v OSN „mírový“ summit s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem, prostředníkem, ale Kuleba ne. očekávat, že Rusko se takového setkání zúčastní.

Kuleba také řekl, že Rusko musí čelit tribunálu pro válečné zločiny, než se Ukrajina zapojí do přímých rozhovorů s Ruskem. Dodal však, že ostatní země by se měly bez obav zapojit do Ruska, jak se to stalo před dohodou o obilí mezi Turkiye a Ruskem.

V posledních měsících volaly racionální hlasy ve Spojených státech po jednáních, která by zabránila tomu, aby rusko-ukrajinský konflikt přerostl v konflikt širší. Americký novinář a autor Robert Wright ve svém příspěvku v The Washington Post z 2. prosince uvedl, že americký prezident Joe Biden může Ukrajině a ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému pomoci tím, že bude prosazovat mír, a že jednání o ukončení konfliktu je v nejlepším zájmu. USA a svět.

2. listopadu Charles Kupchan, vysoký ředitel pro evropské záležitosti v Radě národní bezpečnosti USA v administrativě Baracka Obamy, napsal v The New York Times, že „je čas přivést Rusko a Ukrajinu k jednacímu stolu“. I když nesouhlasím se vším, co Kupchan řekl, obdivuji jeho moudrost, zejména to, co napsal ve své knize z roku 2012, Jak se nepřátelé stávají přáteli, kterou jsem recenzoval poté, co jsem navštívil jeho přednášku v New Yorku a přečetl knihu.

Samuel Charap a Miranda Priebe z Rand Corporation v časopise Foreign Affairs 28. října varovali před vyloučením použití diplomacie při řešení ukrajinského konfliktu.

Tito experti jsou zjevně frustrováni nedostatkem diplomatického úsilí jejich vlastních vlád o ukončení konfliktu. Francouzský prezident Emmanuel Macron je jedním z mála západních vůdců, kteří volají po vyjednaném řešení konfliktu. Když ale Macron 3. prosince řekl, že Západ by měl zvážit řešení ruské potřeby bezpečnostní záruky k ukončení konfliktu, vyzval některé ukrajinské a evropské vůdci k ostré kritice.

Macron po schůzce s Bidenem ve Washingtonu pro francouzská média o podpoře Ukrajiny řekl: „To znamená, že jedním ze základních bodů, kterým se musíme zabývat, jak vždy říkal prezident Putin, je strach, že NATO přijde až k jejím dveřím. a nasazení zbraní, které by ji mohly ohrozit“.

Je to stejný problém, který se USA a NATO neobtěžovaly řešit ve svých dopisech v reakci na dopisy z Ruska koncem ledna, asi měsíc před vypuknutím rusko-ukrajinského konfliktu 24. února. Historie posledních 10 -11 měsíců mohlo být jinak, kdyby se USA, NATO a EU řádně zabývaly bezpečnostními problémy Ruska, než aby je odmítaly.

Je pravda, že všechny strany musí sdílet vinu za neúspěch ukončit konflikt. Ale sednout si ke stolu k jednání bez předběžných podmínek je lepší, než dovolit, aby konflikt eskaloval a způsobil tak více utrpení ukrajinskému a ruskému lidu, stejně jako lidem ve zbytku světa, zejména v chudých rozvojových zemích.

Ti, kteří stále věří, že konflikt lze urovnat pouze na krvavém bojišti, zavedou Evropu a zbytek světa do další světové války – války, která bude katastrofičtější než obě předchozí světové války dohromady.

Putin bude rubly žádat asi i za obilniny, hnojiva, uhlí, ropu, kovy či dřevo

Ruský prezident Vladimir Putin
Ruský prezident Vladimir Putin

Ruský prezident Vladimir Putin stupňuje svoji hru vabank vůči Evropské unii a obecně Západu. Pravděpodobně totiž rozšíří okruh zboží, které Rusko bude ochotno „nepřátelským zemím“, včetně Česka, prodávat pouze za rubly.

Nyní se má opatření týkat plynu, Kreml jej však okruh dotčeného zboží patrně rozšíří o ropu, kovy, hnojiva, olejniny, uhlí, dřevo či obilniny. To je další problém pro české firmy a pro českou ekonomiku jako takovou. Česko totiž z Ruska ve velkém dováží kromě plynu a ropy také třeba právě kovy nebo chemické produkty, včetně hnojiv.

Jestliže by Rusko na platbě v rublech trvalo, což se zatím jeví jako pravděpodobné, Česko by muselo buď přistoupit na platby v rublech, nebo jít s Ruskem – jako zbytek EU – do třeba i léta trvajících sporů. Jde totiž o porušení smluv.

Druhá možnost znamená nejen soudní spory, ale zřejmě také přerušení dodávek. Tedy vážný problém pro již nyní těžce zkoušenou českou ekonomiku. Výpadek v dodávkách společně s růstem nákladů a inflací může vést v krajním případě k citelnějšímu ekonomickému propadu a k propuštění stovek tisíc lidí v ČR už v horizontu 24 měsíců.

Šanghajská organizace pro spolupráci

Šanghajská organizace pro spolupráci
Šanghajská organizace pro spolupráci

Když Šanghajská organizace pro spolupráci, zahrnující Čínu, Indii, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Pákistán, Tádžikistán a Uzbekistán, v roce 2001 vznikla, mnozí jí sice věnovali pozornost, ale zřejmě si řekli, že je třeba počkat, co se z toho vyvine.

Základním úkolem organizace je zabezpečení míru a bezpečnosti v eurasijském regionu. Její zakladatelé se zavázali směřovat k budování multipolárního světa, ke kulturní a humanitární výměně a k rozvoji vzájemného obchodu. S příchodem 21. století přibyly hrozby extrémismu, terorismu a separatismu.

V současnosti osm hlavních členů tvoří téměř polovinu světové populace, čtvrtinu celosvětového HDP a jejich území zahrnuje kolem 80 % eurasijského kontinentu. Dvě členské země jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN (Rusko a Čína), čtyři země vlastní jaderné zbraně (Rusko, Čína, Indie a Pákistán). Tři z členských zemí ŠOS jsou součástí skupiny BRICS (Rusko, Čína a Indie).

Pokud by ŠOS neexistovala, pravděpodobnost konfliktu čtyř jaderných mocností by se zvýšila. Typickým příkladem jsou Indie a Pákistán. Oba státy mají nedořešené spory o území Kašmíru, což může lehce vést k ozbrojenému konfliktu. V nedávných měsících se objevily vojenské šarvátky také na sporné hranici mezi Čínou a Indií, v Ladaku.

Vývoj bilaterálních vztahů Indie a Pákistánu by vůbec nemusel být příznivý, pokud by nesdílely společnou platformu šanghajské organizace. Pákistán a Indie se tímto způsobem mohly alespoň formálně ujistit, že nepůjdou v rozporu se základními principy mezinárodního práva. Otázky spojené s teritoriální integritou tak nejsou předmětem jednání v multilaterální organizaci.

Nové výzvy

Dalším klíčovým bodem je soupeření dvou jaderných velmocí uvnitř samotné ŠOS. Jde o Čínu, podporující Pákistán, a Rusko, podporující Indii. I když obě velmoci spolupracují v různých iniciativách (např. Iniciativa Pásu a cesty), nelze říct, že by jisté podezření ze vzájemného ohrožení neformovalo současné kontury vyvažování moci v regionu.

ŠOS je přitom v západních zemích považována za potenciálního rivala, pokoušejícího se vyvážit západní mezinárodní spolupráci. Na Západě se najdou i představitelé označující ŠOS za jakýsi spolek autoritářských států, přímo ohrožujícího západní hodnoty. Tato obvinění se členské země ŠOS snaží pravidelně vyvrátit obhajováním svého působení jako prostředku pro vnitřní stabilitu. Členové zdůrazňují, že jejich akce nejsou namířené proti žádnému suverénnímu státu a zároveň společenství nepředstavuje žádnou hrozbu vojenského a ideologického charakteru.

V podobném duchu se neslo i jubilejní 20. setkání Rady hlav států, kterému letos předsedalo Rusko. Na tomto setkání mimo jiné vystoupil za Čínu i prezident Xi Jinping s prohlášením k současné situaci. Celosvětová pandemie pode něj urychlila proměny mezinárodního společenství. V post-pandemické společnosti by podle něj státy měly více usilovat o vzájemně výhodnou spolupráci, která by nahradila tzv. hru s nulovým součtem. Žádná země by neměla získávat veškeré výhody na úkor těch zemí, které nedostanou vůbec nic.

Boj s pandemii koronaviru

Za prvořadou prioritu si ŠOS stanovila společný boj proti epidemii COVID-19. Rusko nabídlo prostřednictvím prezidenta Putina svou vakcínu SPUTNIK-V členským státům i státům, které o to požádají. Putin zároveň vyzval, aby se toto téma žádným způsobem nepolitizovalo.

Čínský lídr na oplátku potvrdil, že Čína vstoupila do iniciativy COVAX, podílející se na vývoji vakcíny proti COVID-19. V Číně se začátkem listopadu 2020 spustilo již několikáté zkušební kolo očkování. Účinky dosud nejsou oficiálně potvrzeny, očkování se tak podstupuje na vlastní riziko. Nicméně zájem o očkování roste, obzvlášť u pracujících a studujících v zahraničí. Nyní má Čína čtyři zkušební vakcíny, vyvinuté třemi farmaceutickými společnostmi, včetně gigantů Sinopharm a Sinovac, již ve třetí fázi testování, ale vakcíny stále ještě nejsou připraveny pro komerční využití.

Konfrontace v Ladaku

Organizace ovšem není tak jednotná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Na společném setkání se probíralo i téma bezpečnosti. Letos obzvláště rezonovalo v kontextu konfrontace dvou členských států ŠOS (Indie a Číny), probíhající od května 2020 v pohraničním území Ladak. Obě strany konfliktu posílily vojenskou přítomnost na hranicích a navzájem se obviňují z provokací. V boji v Galwanském údolí přitom přišlo o život dvacet indických vojáků. Indie obvinila Čínu z nezákonného překročení kontrolní linie, což Čína popřela. O historické území se bojovalo již za čínsko-indické války v roce 1962.

Při příležitosti společného setkání ve virtuálním prostoru vyjádřil Xi Jinping „snahu o prohloubení solidarity a vzájemné důvěry, potřebné pro řešení sporů dialogem a konzultacemi“. Premiér Indie Narendra Modi kriticky dodal, že „pro další prohloubení propojení kontaktů je nezbytné respektovat vzájemnou suverenitu a teritoriální integritu“.

Ekonomická obnova po zvládnutí krize

Během videokonference se probíraly i otázky ekonomické obnovy po zvládnutí pandemie. Propojení Iniciativy pásu a cesty s Eurasijskou ekonomickou unií se jeví jako vhodný záměr pro budování obchodních styků a vzájemného pohybu zboží, služeb a kapitálu. V roce 2021 bude Čína organizátorem fóra zemí ŠOS v digitálním ekonomickém průmyslu v jihozápadním městě Chongqing. Toto fórum poskytne příležitosti pro posílení vazeb v oblastech digitální ekonomie, elektronického obchodování, umělé inteligence a tzv. chytrých měst.

Importní EXPO potřetí

Týden před setkáním Rady hlav států ŠOS se 4. listopadu 2020 otevřel v pořadí 3. ročník čínského mezinárodního importního EXPO v Šanghaji. Na expozici s rozlohou 30 000 čtverečních metrů se prezentovaly firmy v šesti hlavních sekcích, včetně medicínských a zdravotnických zařízení, automobilového průmyslu a obchodních služeb. Čína letos snížila počet restrihovaných oblastí pro zahraniční investice směřující do Číny ze 40 na 33 položek.

Vyhlásil se také nárůst počtu pilotních zón volného obchodu v Číně z 18 na 21 zón. Mezi klíčové oblasti povolených investic ze zahraničí, dle nových nařízení, patří finance, infrastruktura, průmyslová výroba, zemědělství, biomedicína a vzdělání. Z důvodu ochrany monopolu komunistické strany Čína nepovoluje zahraničním podnikatelům investovat do vydávání nezávislých periodik nebo vysílání zahraničního obsahu v masmédiích.

Rusko poskytne Venezuele 60 tisíc tun pšenice měsíčně, přislíbil Putin

Rusko poskytne Venezuele 60 tisíc tun pšenice měsíčně, přislíbil Putin
Prezident Maduro viní ze vzniklé situace opozičních představitele.

Rusko poskytne Venezuele 60 tisíc tun pšenice měsíčně, přislíbil Putin
Rusko poskytne Venezuele 60 tisíc tun pšenice měsíčně, přislíbil Putin

MOSKVA. Rusko poskytne Venezuele každý měsíc 60 tisíc tun pšenice na zmírnění potravinové krize, která sužuje tuto jihoamerickou zemi.

Ruský prezident Vladimir Putin to přislíbil tento týden během telefonického rozhovoru se svým venezuelským mocenským protějškem Nicolasem Maduro.

tisíce Venezuelanů demonstrují v ulicích
tisíce Venezuelanů demonstrují v ulicích

Krok přichází v době, kdy tisíce Venezuelanů demonstrují v ulicích za řešení ekonomické krize a vysoké inflace země i za vypsání nových voleb.