Hlavy Uzbekistánu a Jižní Koreje telefonují

Prezident Uzbekistánu Shavkat Mirziyoyev a úřadující prezident Jižní Koreje Hwang Kyo-ahn vedli telefonický rozhovor.

Hwang Kyo-ahn (vlevo) během návštěvy Taškentu v květnu 2016.
Hwang Kyo-ahn (vlevo) během návštěvy Taškentu v květnu 2016.

Prezident Uzbekistánu Shavkat Mirziyoyev a úřadující prezident Jižní Koreje Hwang Kyo-ahn vedli 5. ledna telefonický rozhovor z iniciativy korejské strany, uvedla tisková služba prezidenta Republiky Uzbekistán.

Hwang Kyo-ahn poblahopřál Shavkatu Mirziyojevovi k přesvědčivému vítězství ve volbách na prezidentský post.

Strany si vyměnily blahopřání k významnému datu v historii bilaterální spolupráce – 25. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Republikou Uzbekistán a Korejskou republikou.

„Shavkat Mirziyoyev a Hwang Kyo-ahn s velkým uspokojením zaznamenali vysokou úroveň vzájemné důvěry, otevřenosti a vzájemného porozumění mezi oběma zeměmi a poskytují pevný základ pro komplexní rozšíření spolupráce v politické, obchodní, ekonomické, finanční a technické, investiční oblasti. kulturní a humanitární oblasti,“ stojí v prohlášení.

Hlavy států si vyměnili názory na vyhlídky uzbecko-jihokorejských vztahů a vyjádřili oboustranný zájem na rozšíření počtu společných high-tech projektů v různých oblastech společného zájmu.

V očekávání nadcházejícího letošního 80. výročí Korejců žijících v Uzbekistánu strany zdůraznily roli korejské diaspory při posilování přátelských vztahů mezi oběma zeměmi a vyjádřily potřebu brzkého dokončení stavby Domu korejské kultury a umění v roce Taškent. Zdůrazněna byla aktivní účast občanů Uzbekistánu korejské národnosti na politickém, společenském, ekonomickém a kulturním životě republiky.

Hwang Kyo-ahn pozval Shavkata Mirziyoyeva na oficiální návštěvu Korejské republiky.

Nová japonská společnost a JV začínají působit v Uzbekistánu

Na velvyslanectví Uzbekistánu v Tokiu se konalo setkání s prezidentem Number One Solutions Inc, Tetsuo Omorai, korespondent Dunyo.
Japonská společnost informovala, že Nippon Investment Operating Corporation, Japan DX a Number One Solutions Inc. společně zaregistrovaly japonskou společnost Japan DXT a společný podnik Japan GXT v Uzbekistánu.

Zahraniční společnost Japan DXT plánuje otevřít kryptoměnovou burzu a realizovat řadu dalších projektů v oblasti digitalizace.

Japonský GXT JV zase bude realizovat projekty zaměřené na zvýšení produktivity zemědělské půdy a přilákání technologií šetřících vodu do Uzbekistánu, stejně jako hloubkové zpracování zemědělských produktů a produkci léčebného konopí.

V počáteční fázi svých aktivit v Uzbekistánu japonské společnosti plánují investovat více než 15 milionů dolarů z vlastních finančních zdrojů a přilákat zahraniční investice vydáváním kryptoměn.

Oficiální prezentace a slavnostní akce u příležitosti otevření společnosti a společného podniku se budou konat v březnu až dubnu v Taškentu.

Prezidenti Nippon Investment Operating Corporation a Number One Solutions Inc. se také zúčastní nadcházejícího Taškentského mezinárodního investičního fóra.

„Uzbekistán neuznává Doněck a Lugansk jako nezávislé republiky“ – FM Kamilov

Ministr zahraničí Uzbekistánu Abdulaziz Kamilov
Ministr zahraničí Uzbekistánu Abdulaziz Kamilov

Ministr zahraničí Uzbekistánu Abdulaziz Kamilov přednesl 17. března zprávu na pravidelném plenárním zasedání Senátu Oliy Majlise.

Během svého projevu ministr hovořil o situaci na Ukrajině.

Abdulaziz Kamilov poznamenal, že situace kolem Ukrajiny vzbuzuje pro Uzbekistán vážné obavy.

„Uzbekistán je odhodlán najít mírové řešení problému a vyřešit konflikt diplomatickými prostředky. Za tímto účelem musí být v první řadě okamžitě zastaveno nepřátelství a násilí,“ řekl šéf odboru zahraniční politiky.

Připomněl také, že Uzbekistán má historicky mnohostranné vztahy jak s Ruskou federací, tak s Ukrajinou.

„Na základě národních zájmů bude Uzbekistán pokračovat ve vzájemně výhodné spolupráci s oběma zeměmi,“ řekl.

Abdulaziz Kamilov zdůraznil, že Uzbekistán uznává nezávislost, suverenitu a územní celistvost Ukrajiny.

„Neuznáváme Doněck a Lugansk jako samostatné republiky,“ uzavřel ministr zahraničí Uzbekistánu.

Šanghajská organizace pro spolupráci

Šanghajská organizace pro spolupráci
Šanghajská organizace pro spolupráci

Když Šanghajská organizace pro spolupráci, zahrnující Čínu, Indii, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Pákistán, Tádžikistán a Uzbekistán, v roce 2001 vznikla, mnozí jí sice věnovali pozornost, ale zřejmě si řekli, že je třeba počkat, co se z toho vyvine.

Základním úkolem organizace je zabezpečení míru a bezpečnosti v eurasijském regionu. Její zakladatelé se zavázali směřovat k budování multipolárního světa, ke kulturní a humanitární výměně a k rozvoji vzájemného obchodu. S příchodem 21. století přibyly hrozby extrémismu, terorismu a separatismu.

V současnosti osm hlavních členů tvoří téměř polovinu světové populace, čtvrtinu celosvětového HDP a jejich území zahrnuje kolem 80 % eurasijského kontinentu. Dvě členské země jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN (Rusko a Čína), čtyři země vlastní jaderné zbraně (Rusko, Čína, Indie a Pákistán). Tři z členských zemí ŠOS jsou součástí skupiny BRICS (Rusko, Čína a Indie).

Pokud by ŠOS neexistovala, pravděpodobnost konfliktu čtyř jaderných mocností by se zvýšila. Typickým příkladem jsou Indie a Pákistán. Oba státy mají nedořešené spory o území Kašmíru, což může lehce vést k ozbrojenému konfliktu. V nedávných měsících se objevily vojenské šarvátky také na sporné hranici mezi Čínou a Indií, v Ladaku.

Vývoj bilaterálních vztahů Indie a Pákistánu by vůbec nemusel být příznivý, pokud by nesdílely společnou platformu šanghajské organizace. Pákistán a Indie se tímto způsobem mohly alespoň formálně ujistit, že nepůjdou v rozporu se základními principy mezinárodního práva. Otázky spojené s teritoriální integritou tak nejsou předmětem jednání v multilaterální organizaci.

Nové výzvy

Dalším klíčovým bodem je soupeření dvou jaderných velmocí uvnitř samotné ŠOS. Jde o Čínu, podporující Pákistán, a Rusko, podporující Indii. I když obě velmoci spolupracují v různých iniciativách (např. Iniciativa Pásu a cesty), nelze říct, že by jisté podezření ze vzájemného ohrožení neformovalo současné kontury vyvažování moci v regionu.

ŠOS je přitom v západních zemích považována za potenciálního rivala, pokoušejícího se vyvážit západní mezinárodní spolupráci. Na Západě se najdou i představitelé označující ŠOS za jakýsi spolek autoritářských států, přímo ohrožujícího západní hodnoty. Tato obvinění se členské země ŠOS snaží pravidelně vyvrátit obhajováním svého působení jako prostředku pro vnitřní stabilitu. Členové zdůrazňují, že jejich akce nejsou namířené proti žádnému suverénnímu státu a zároveň společenství nepředstavuje žádnou hrozbu vojenského a ideologického charakteru.

V podobném duchu se neslo i jubilejní 20. setkání Rady hlav států, kterému letos předsedalo Rusko. Na tomto setkání mimo jiné vystoupil za Čínu i prezident Xi Jinping s prohlášením k současné situaci. Celosvětová pandemie pode něj urychlila proměny mezinárodního společenství. V post-pandemické společnosti by podle něj státy měly více usilovat o vzájemně výhodnou spolupráci, která by nahradila tzv. hru s nulovým součtem. Žádná země by neměla získávat veškeré výhody na úkor těch zemí, které nedostanou vůbec nic.

Boj s pandemii koronaviru

Za prvořadou prioritu si ŠOS stanovila společný boj proti epidemii COVID-19. Rusko nabídlo prostřednictvím prezidenta Putina svou vakcínu SPUTNIK-V členským státům i státům, které o to požádají. Putin zároveň vyzval, aby se toto téma žádným způsobem nepolitizovalo.

Čínský lídr na oplátku potvrdil, že Čína vstoupila do iniciativy COVAX, podílející se na vývoji vakcíny proti COVID-19. V Číně se začátkem listopadu 2020 spustilo již několikáté zkušební kolo očkování. Účinky dosud nejsou oficiálně potvrzeny, očkování se tak podstupuje na vlastní riziko. Nicméně zájem o očkování roste, obzvlášť u pracujících a studujících v zahraničí. Nyní má Čína čtyři zkušební vakcíny, vyvinuté třemi farmaceutickými společnostmi, včetně gigantů Sinopharm a Sinovac, již ve třetí fázi testování, ale vakcíny stále ještě nejsou připraveny pro komerční využití.

Konfrontace v Ladaku

Organizace ovšem není tak jednotná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Na společném setkání se probíralo i téma bezpečnosti. Letos obzvláště rezonovalo v kontextu konfrontace dvou členských států ŠOS (Indie a Číny), probíhající od května 2020 v pohraničním území Ladak. Obě strany konfliktu posílily vojenskou přítomnost na hranicích a navzájem se obviňují z provokací. V boji v Galwanském údolí přitom přišlo o život dvacet indických vojáků. Indie obvinila Čínu z nezákonného překročení kontrolní linie, což Čína popřela. O historické území se bojovalo již za čínsko-indické války v roce 1962.

Při příležitosti společného setkání ve virtuálním prostoru vyjádřil Xi Jinping „snahu o prohloubení solidarity a vzájemné důvěry, potřebné pro řešení sporů dialogem a konzultacemi“. Premiér Indie Narendra Modi kriticky dodal, že „pro další prohloubení propojení kontaktů je nezbytné respektovat vzájemnou suverenitu a teritoriální integritu“.

Ekonomická obnova po zvládnutí krize

Během videokonference se probíraly i otázky ekonomické obnovy po zvládnutí pandemie. Propojení Iniciativy pásu a cesty s Eurasijskou ekonomickou unií se jeví jako vhodný záměr pro budování obchodních styků a vzájemného pohybu zboží, služeb a kapitálu. V roce 2021 bude Čína organizátorem fóra zemí ŠOS v digitálním ekonomickém průmyslu v jihozápadním městě Chongqing. Toto fórum poskytne příležitosti pro posílení vazeb v oblastech digitální ekonomie, elektronického obchodování, umělé inteligence a tzv. chytrých měst.

Importní EXPO potřetí

Týden před setkáním Rady hlav států ŠOS se 4. listopadu 2020 otevřel v pořadí 3. ročník čínského mezinárodního importního EXPO v Šanghaji. Na expozici s rozlohou 30 000 čtverečních metrů se prezentovaly firmy v šesti hlavních sekcích, včetně medicínských a zdravotnických zařízení, automobilového průmyslu a obchodních služeb. Čína letos snížila počet restrihovaných oblastí pro zahraniční investice směřující do Číny ze 40 na 33 položek.

Vyhlásil se také nárůst počtu pilotních zón volného obchodu v Číně z 18 na 21 zón. Mezi klíčové oblasti povolených investic ze zahraničí, dle nových nařízení, patří finance, infrastruktura, průmyslová výroba, zemědělství, biomedicína a vzdělání. Z důvodu ochrany monopolu komunistické strany Čína nepovoluje zahraničním podnikatelům investovat do vydávání nezávislých periodik nebo vysílání zahraničního obsahu v masmédiích.

Uzbekistán připravit plán opatření ke zmírnění možných socioekonomických důsledků dění kolem Ruska a Ukrajiny

Prezident Uzbekistánu Shavkat Mirziyoyev
Prezident Uzbekistánu Shavkat Mirziyoyev

Odpovědné osoby v Uzbecké vládě měly za úkol zajistit stabilitu finančního systému, spolehlivost dopravní a logistické sítě a sociální ochranu obyvatelstva.

Shavkat Mirziyoyev pověřil kabinet ministrů Uzbekistánu, aby připravil podrobný plán konkrétních opatření ke zmírnění všech možných negativních socioekonomických důsledků v kontextu každého odvětví a regionu republiky Uzbekistánu s přihlédnutím k aktuální situaci v jednotlivých klíčových obchodních partnerských zemích Uzbekistánu.

Zvláštní pozornost byla podle tiskového tajemníka prezidenta Uzbekistánu věnována úkolům zajištění stability finančního systému, stabilního provozu podniků a včasné realizace plánovaných investičních projektů.

Kromě toho měli vedoucí odvětví a teritorií Uzbekistánu za úkol přijmout další opatření k zajištění spolehlivosti dopravně-logistické sítě, včetně zohlednění další geografie exportních dodávek.

Regionálním khokimům bylo konkrétně poukázáno na nutnost posílení problematiky zajištění sociální ochrany obyvatelstva, urychlení tvorby nových pracovních míst a zaměstnávání nezaměstnaných, jakož i neustálého sledování inflace a přijímání preventivních opatření, aby nedocházelo k prudkým výkyvům cen. na spotřebitelském trhu Uzbekistánu.

Posilování vztahů Německa se Střední Asií

Posilování vztahů Německa se Střední Asií
Posilování vztahů Německa se Střední Asií

Vztahy mezi Německem a středoasijskými státy jsou předmětem malého šetření (19/3622 ) parlamentní skupiny Die Linke. Poslanci chtějí mimo jiné vědět, jakou roli v tom hraje kultura vzpomínky, zejména s ohledem na druhou světovou válku, a zda Německo poskytlo humanitární pomoc jednotlivým zemím v letech 2014 až 2018.

Tazatelé jsou toho názoru, že intenzivnější dialog s občanskou společností v příslušných zemích by mohl přispět k další demokratizaci a hospodářskému rozvoji. Německo by v tomto ohledu mělo být průkopníkem. Mezi státy Střední Asie patří kromě Kazachstánu a Kyrgyzstánu také Mongolsko, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán.

Posilování vztahů Německa se Střední Asií
Posilování vztahů Německa se Střední Asií

Požadavek poslanců Dr. André Hahn, Gökay Akbulut, Ulla Jelpke, Amira Mohamed Ali, Niema Movassat, Zaklin Nastic, Dr. Alexander S. Nové, Kersten Steinke, Friedrich Straetmanns, Dr. Kirsten Tackmann, Sabine Zimmermann (Zwickau) a parlamentní skupina DIE LINKE.
Vztahy mezi Německem a státy Střední Asie
(Kazachstán, Kyrgyzstán, Mongolsko, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán) a spolupráce s občanskou společností
Rozpad Sovětského svazu přinesl vznik nezávislosti bývalých pěti sovětských svazových republik ve Střední Asii, a Německo má od roku 1992 s Kazachstánem, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán diplomatické vztahy. V letech 1950 až 1990 měla Německá demokratická republika (Východní Německo) a od roku 1974 Německá spolková republika diplomatické Vztahy s Mongolskou lidovou republikou. Vzhledem ke své zeměpisné poloze má středoasijský region pro Evropskou unii velký význam. Během předsednictví v Radě EU
V roce 2007 přijalo Německo strategii „EU a Střední Asie – partnerství pro budoucnost “(Strategie EU pro Střední Asii), která byla naposledy revidována v roce 2015. Očekává se, že nová strategie EU pro Střední Asii bude přijata v roce 2019 (http://daz.asia/blog/neue-eu-zentralasienstrategie-soll-bis-2019-
Přijít/). Tento dokument se zaměřuje na bezpečnost, energetickou politiku, podporu obchodu a posílení demokracie, právního státu a EU Lidská práva. V roce 2005 úřad zvláštního vyslance EU pro EU Představena Střední Asie a od roku 2012 do roku 2014 tento post zastával Němec Diplomat Patricia Flor.
Na konferenci „25 let vztahů mezi Evropskou unií a Střední Asie: z minulosti do budoucnosti “na konci února 2018 v Astaně, zvláštnímu zástupci EU pro Střední Asii Peteru Burianovi, řekl EU nemají ve střední Asii žádné geopolitické ambice a jejich základní ambice Zájmy jsou bezpečnost a stabilita (www.novastan.org/de/kasachstan/euohne-geopolitische-ambitions-in-zentralasien/). Země střední Asie udržují dobré vztahy s Čínou, Ruskem a Evropskou unií. Kazachstán a Turkmenistán jsou důležitými obchodními partnery pro Německo v energetickém sektoru a mnoho německých společností má zakázky v Mongolsku. The Rovněž probíhá úzká spolupráce Německa s Kazachstánem a Kyrgyzstánem formována podporou německé menšiny v těchto zemích. V roce 2012 žilo v Kazachstánu přibližně 180 000 lidí německého původu; v roce 2013 se jejich počet zvýšil lidí německého původu žijících v Kyrgyzstánu se odhaduje na méně než 9 000

Turecká delegace navštívila Chivu, Bucharu a Samarkand

Turecká delegace navštívila Chivu, Bucharu a Samarkand
Turecká delegace navštívila Chivu, Bucharu a Samarkand

Taškent, Uzbekistán (UzDaily.com) – Delegace vedená tureckým ministrem zahraničí Mevlutem Chavushoglim navštívila uzbecké regiony, jako jsou: Chiva, Buchara a Samarkand.

Turečtí hosté, kteří 6. března navštívili Chivu, byli slavnostně přivítáni. Tureckou delegaci doprovázel místopředseda vlády Republiky Uzbekistán – předseda Státního výboru pro rozvoj cestovního ruchu Aziz Abdukhakimov, ministr zahraničních věcí Abdulaziz Komilov a Hokim z Khorezmského regionu Farkhod Ermanov.

Kulturní akce pro ně byly organizovány v komplexu Ichan Qala v Khiva, který je městem skanzenu, a bylo provedeno divadelní představení Khorezmského regionálního loutkového divadla „58-Khan“.

Na hosty zapůsobila hra a historické památky, které jsou po staletí místem poznání a osvícení. Je třeba poznamenat, že po projekci historické série „Mendirman Jaloliddin“, která byla vyvinuta společně s Tureckem, hosté uznali, že naši turečtí bratři projevili velký zájem o historii Khiva Khanate a oázy.

Poté navštívila Bucharu delegace vedená tureckým ministrem zahraničí Mevlutem Chavushoglim. Zde hosté navštívili řadu atrakcí, jako je komplex Poyi Kalon, Mir Arab madrasa, komplex Labi Hovuz. Setkali se s místními řemeslníky a seznámili se s jejich národními produkty. Kromě toho byla divadelní představení v pevnosti Ark upozorněna tureckými hosty.

Dne 7. března přijeli zástupci turecké delegace do Samarkandu, kde se zúčastnili zahájení generálního konzulátu Turecké republiky. Slavnostního zahájení se zúčastnili turecký ministr zahraničí Mevlut Chavushogli, místopředseda vlády Uzbekistánu Aziz Abdukhakimov, ministr zahraničí Uzbekistánu Abdulaziz Komilov a Hokim ze Samarkandské oblasti Erkinjon Turdimov.

Otevření tureckého generálního konzulátu v Samarkandu má velký význam. Zahájení diplomatické mise v roce 2021 je jedinečným dárkem k 30. výročí nezávislosti Uzbekistánu. Generální konzulát zároveň dá pozitivní impuls k posílení spolupráce mezi oběma zeměmi v kulturní, humanitární, turistické oblasti a rozvoji meziregionálních vazeb. Je třeba poznamenat, že v roce 2018 byly poprvé v historii zahájeny lety na trase „Istanbul-Samarkand“. Let, který byl kvůli pandemii pozastaven, bude brzy znovu otevřen.

Mevlüt Çavuşoğlu
Mevlüt Çavuşoğlu

Turecký lid má velký zájem o naše skvělé učence Imáma Al-Bukhariho, Imáma Al-Moturudiho, Amira Temura, Mirza Ulugbeka a počet turistů, kteří přicházejí z této bratrské země navštívit naše historická města. V posledních letech se vztahy mezi Uzbekistánem a Tureckem posílily pod vedením dvou vůdců, Shavkata Miromonoviče Mirziyoyeva a Recepa Tayyipa Erdogana, a dosáhly kvalitativně nové úrovně – úrovně strategického partnerství. Jsme přesvědčeni, že návštěva delegace vedené tureckým ministrem zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu v naší zemi tyto vazby dále posílí.

VEON jmenoval Artashese Davtyana výkonným ředitelem Beeline Uzbekistan

VEON jmenoval Artashese Davtyana výkonným ředitelem Beeline Uzbekistan
VEON jmenoval Artashese Davtyana výkonným ředitelem Beeline Uzbekistan

VEON Ltd. jmenován Artashesem Davtyanem generální ředitelkou Beeline Uzbekistan s účinností od 15. března 2021.

Artashes se připojil k Beeline Uzbekistan s bohatými obchodními a vůdčími zkušenostmi od mezinárodních společností FMCG, včetně Gillette, PepsiCo a Mars, a naposledy Yandex, kde působil jako vedoucí soukromého labelu v oblasti digitálního maloobchodu s doručováním Yandex.Lavka.

Kaan Terzioğlu, spoluzakladatel společnosti VEON, k tomu uvedl: „Vítáme Artashese v rodině VEON a jsme si jisti, že jeho působivé výsledky předních FMCG a digitálních podniků budou skvěle vyhovovat pro myšlení naší skupiny, které je pro zákazníka na prvním místě. Těšíme se na jeho příspěvek k našemu hlavnímu podnikání v Uzbekistánu a na jeho podporu pro naše iniciativy týkající se udržitelnosti a dodržování předpisů na tomto živém trhu našich služeb. “