Německý kancléř Scholz míří do Washingtonu, kde hledá jasný signál Putinovi o pomoci Ukrajině

Německý kancléř Olaf Scholz tlačil na další americkou a evropskou pomoc Ukrajině, když se vydal na návštěvu do Washingtonu.

Německý kancléř Olaf Scholz prosazoval další americkou a evropskou pomoc Ukrajině, když se ve čtvrtek vydal na návštěvu Washingtonu, když prohlásil, že je čas vyslat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi „velmi jasný signál“, že Západ nebude. nepřestávejte podporovat Kyjev.

Scholz se má setkat se členy Kongresu později během dne a prezidentem Joem Bidenem v pátek. Jeho návštěva přichází poté, co válečná pomoc pro Ukrajinu zůstala viset v Senátu, když republikáni zablokovali hraniční balíček pro obě strany, který byl svázán s financováním, a pak se snažili sloučit kolem plánu na záchranu pomoci pro Kyjev .

Scholz to nezmínil přímo v prohlášení pro novináře před svým odjezdem a nevznesl žádné otázky. Řekl však, že klíčovou otázkou nyní je, „jak mohou Evropa, ale také Spojené státy zachovat podporu Ukrajině“.

„To, co bylo doposud v Evropě přislíbeno a co bylo přislíbeno rozhodnutími amerického Kongresu, ještě nestačí,“ řekl. „Takže musíme dosáhnout toho, abychom všichni společně dokázali víc.“

Německo letos zvyšuje pomoc Ukrajině a plánuje více než 7 miliard eur (7,5 miliardy dolarů) na dodávky zbraní navzdory domácí rozpočtové krizi . Od začátku ruské úplné invaze dodala mimo jiné systémy protivzdušné obrany, tanky a obrněné transportéry a nyní je po USA druhým největším dodavatelem pro Kyjev.

Lídři 27 zemí Evropské unie, jejímž je Německo nejlidnatějším členem, minulý týden uzavřeli dohodu o poskytnutí 50 miliard eur Ukrajině na podporu její ekonomiky.

Berlín je „velmi velkým přínosem, ale sám o sobě to nebude stačit, pokud se všude nesejde dostatečná podpora,“ řekl Scholz. „Nyní je čas, abychom udělali to, co je nezbytné – dali Ukrajině možnost se bránit a zároveň vyslali ruskému prezidentovi velmi jasný signál: signál, že nemůže očekávat, že naše podpora poleví.“

Poselstvím v nadcházejících týdnech musí být, že západní podpora „vydrží dostatečně dlouho a bude dostatečně velká,“ dodala kancléřka.

Scholz již nedávno vyzval ostatní evropské země, aby zvýšily dodávky zbraní pro Ukrajinu, a řekl, že „to nemůže být jen na Německu“.

Německý vůdce v polovině prosince prohlásil, že pokud se situace na Ukrajině zhorší, ostatní země omezí svou pomoc nebo se zvýší ohrožení Německa a Evropy, „budeme na to muset reagovat“ případným dalším zvýšením pomoci a jeho vláda mohl požádat o výjimku z přísných limitů půjček, které si země sama stanovila.

Úředníci však zdůraznili, že prioritou všech v Evropě je zintenzivnit a USA pokračovat ve své pomoci.

Ve svém stanovisku zveřejněném ve Wall Street Journal před svou cestou do USA Scholz napsal, že „musíme pokračovat ve strategickém kroku na obou stranách Atlantiku“.

Putin „se snaží podkopat naši jednotu a obrátit naše občany proti podpoře Ukrajiny“ a jiní sledují, zda lze tyto rozpory zneužít a „zda se dezinformační kampaně mohou prosadit,“ dodal. „Musíme jim dokázat, že se mýlí tím, že přesvědčíme občany na obou stranách Atlantiku, že ruské vítězství by ze světa udělalo mnohem nebezpečnější místo.“

Němci nám dluží 14 bilionů! Energetik Jaroslav Novák o reparacích ve spojení s jadernou energetikou.

V Paříži byl 21.12. 1945 reparačním výborem složeným z vítězů druhé světové války uznán reparační nárok za škody způsobené druhou světovou válkou ve výši 306 miliard předválečných korun československých. Tenkrát byl kurz tehdejších 1000 Kčs za trojskou unci. Což je potvrzeno i archivem ČNB. Dnes by to bylo 9,5 tis tun zlata a přepočteno na současný současný kurz zlata a české koruny to činí zhruba 14 bilionů korun. Spolková republika Německo v roce 1990 ústy v svého tehdejšího ministra zahraničních věcí Hanse Dietricha Genschera tento reparační nárok uznala. Proč k tomuto vypořádání dodnes nedošlo? O okolnostech ke kterým došlo si dnes budeme povídat s jaderným energetikem Jaroslavem Novákem. Tento reparační nárok by se dal využít projektem win2win, kdy Němci své odstavené jaderné elektrárny, ale převedou je do vlastnictví Českého státu. K tomuto účelu by mohl být zřízen například státní penzijní fond, z jehož výnosu by mohla být financována například důchodová reforma v České republice.  Politická reprezentace Českého státu má konat a ne, aby odkládala jakékoliv řešení zejména v této době, kdy podnikatelé jsou vysokými cenami energii likvidování a svoji výrobu přenáší a stěhují do jiných oblastí, kde jsou energie dlouhodobě levnější.

Němci nám dluží 14 bilionů! Energetik Jaroslav Novák o reparacích ve spojení s jadernou energetikou
Němci nám dluží 14 bilionů! Energetik Jaroslav Novák o reparacích ve spojení s jadernou energetikou

Jak jsme na tom v současnosti s dostavbou dalších dvou jaderných bloků Temelína?  59 miliard 4 bloky v cenách roku 1988, takže dnes by to bylo v současných cenách kolem 300 miliard. Dnes je není současná vláda schopna rozhodnout o stavbě ani jednoho bloku navíc takový blog by podle současné vlády stál kolem 300 miliard. Tedy tolik kolik stály dříve 4 bloky.  Zastropování cen elektrické energie byl mimořádně špatný krok vlády nerespektující dopady na celou českou ekonomiku. Přesto máme potenciál se vrátit na výsluní dodavatelů energie ale zatím jsme na chvostu. Taková je realita. Mohli bychom se dostat do první ligy dodavatelů energie. Co dělat víme a ví to i současná vláda, ale bude konat v našem zájmu? Samozřejmě že ne. Koná jen ve prospěch zájmu Berlína, Bruselu a Washingtonu. Je potřeba aby pro neschopnost skončila.