Během 40. let 20. století britský biochemik a historik Joseph Needham navštívil Čínu hned devětkrát. Poprvé v roce 1943 během druhé světové války za válečných podmínek a zkoumal v celé Číně materiály v archivech, aby zdokumentoval mimořádnou historii technologických vynálezů této země. Jeho 27svazková historie přesvědčila Západ, že Čína vyvinula knihtisk, kompas, střelný prach, pokročilou matematiku, inženýrství, astronomii, státní byrokracii a hydraulické inženýrství o staletí dříve než západní země. Poslední cesta Josepha Needhama se uskutečnila v listopadu 1986.
Needhamovy objevy ho vedly k úvaze, proč se moderní věda a průmysl v Evropě rozvíjely až po renesanci, když Čína dosáhla jasné technologické převahy o více než tisíciletí dříve (zhruba od 1. století př. n. l. do 15. století n. l.). Toto dilema je dodnes hojně diskutováno vědci, kteří jej označují jednoduše jako „Needhamovu otázku“.
Z Needhamových zjištění vyplývá, že více než polovina objevů a vynálezů má svůj původ v Číně a rozvoj moderního zemědělství, lodní dopravy, astronomických pozorování, matematiky, medicíny nebo využívání střelného prachu a zbraní, je bez importu z Číny nepředstavitelný. Z Číny pochází i základní schéma parního motoru, uskutečnily se zde první lety horkovzdušnými balóny, byly vynalezeny padáky, koňské třmeny, papírové peníze, šachová hra, deštník, rybářský naviják trakař, brandy, whisky a mnohé další. Bez navigačních a námořnických vynálezů (např. kormidlo, kompas, stěžeň) by se neuskutečnila éra zámořských objevů a Evropa by se nikdy nestala centrem mocných koloniálních říší.
