Plisování je úprava sestávající z (případného) napouštění textilie umělou pryskyřicí a jinými chemikáliemi, ze skládání přehybů (vrapování) a z lisování. Lisování metráže se provádí s prohřátou textilií na plisovacích strojích, zatímco drobné výrobky (oděvní doplňky apod.) se plisují ručně.
Trvalé plisé se zaručuje jen u textilií z termoplastických chemických materiálů (v praxi hlavně z polyesteru). U textilií z přírodních vláken se záhyby praním narušují.
Pro plisování vlněných tkanin se používá technologie Siroset (vyvinutá v polovině minulého století v Austrálii). Údajně trvalé plisé se zde dosáhne napouštěním textilie koncentráty etanolaminsulfitu s obsahem 25 % kyseliny sírové.
Plisovaná pánská sukně – součást balkánského kroje
Použití plisovaných výrobků: Oděvní účely (sukně, manžety), okenní závěsy aj.
George Kalajian napsal knihu o plisování – umění, které sahá až k egyptským faraónům a které dnes používají někteří z nejznámějších světových módních návrhářů. Kořeny využívání plisování v oděvním průmyslu lze vysledovat nazpět hluboko do historie. Před časem Kalajian zanechal tohoto rodinného podnikání. Toto je příběh návratu jednoho člověka k plisování, o tom jak v této práci našel svou vášeň svůj účel, a toto umění přenesl do top úrovní módního průmyslu, s kde jsou jeho výrobky předváděny na módních molech, ve filmu i v Metropolitním muzeu.